czspenderu
Ekumakad.cz ›› Témata ›› Ekonomika, která slouží lidem: Nové směrnice OSN svazují politický rozhodovací proces s lidskými právy
 
 

f_icon.svg.png youtube.svg Instagram

Fair & Bio obchod

pestujplanetu_logo_web.png

logo-bananas-sub_cz_yellow1.jpg

susy_logo_whiteclaim_background_small-2-.jpg

mcf_logo_print.jpg

 

Spolupracujeme:

 

Ekonomika, která slouží lidem: Nové směrnice OSN svazují politický rozhodovací proces s lidskými právy

6. 3. 2019 - Mark Perera, Eurodad

Publikováno na webu Eurodad.org 28. února 2019

 

Tento týden bude Rada pro lidská práva OSN diskutovat o nových směrnicích, jejichž cílem je zajistit, aby se lidská práva stala nedílnou součástí politického rozhodovacího procesu. Státy EU musí nové směrnice přijmout a na národní úrovni prosazovat. Silná podpora z Evropy bude důkazem, že jsme se poučili z lidských nákladů finanční krize a že EU stojí za svými závazky rozvojové politiky.

 

Desetiletí úsporných opatření … 

Deset let od začátku globální finanční krize je těžké přehlížet stále nápadnější důkazy, že ekonomie úsporných opatření měla po celém světě rozkladný vliv na dodržování lidských práv. Od Argentiny po Řecko, od Jihoafrické republiky po Spojené království – všude platí, že náklady přísné fiskální konsolidace dopadly disproporcionálně hlavně na nejzranitelnější společenské vrstvy.

Pro ty, kdo se zabývali dopady programů „strukturálního přizpůsobení“ MMF a Světové banky napříč „globálním Jihem“ v 80. a 90. letech dvacátého století, to není ničím překvapivým. Přesto jsme v posledních deseti letech pozorovali široce rozšířené přijímání úsporných opatření jako ortodoxní reakci na domácí ekonomickou či finanční krizi, a zůstává běžnou praxí v podmínkách spojených s úvěry MMF. Cestou fiskální konsolidace založené na úsporných opatřeních se však z preventivních důvodů vydaly i země, které unikly dopadům globální finanční krize – v podstatě proto, aby se vyhnuly negativním spekulacím na finančních trzích – a s cílem zajistit zvýšení investic a růstu. To má podle odhadů Mezinárodní organizace práce za důsledek, že úsporná opatření zasáhnou do roku 2020 téměř 80 % světové populace, přičemž největší dopad budou mít v rozvojových zemích.

 

… na úkor lidských práv

Od roku 2008 se naplňování mezinárodních závazků v ochraně lidských práv a rozvojových prioritách, například cílech udržitelného rozvoje (SDG) stávalo obětním beránkem na oltáři „rozumné“, pro-cyklické fiskální politiky – v neposlední řadě v reakci na krizi v Eurozóně. Ovšem celosvětový růst HDP stále vázne, zatímco úroveň zadlužení je po celém světě bezprecedentně vysoká. Navíc výzkum, na kterém se podílel bývalý ministr financí USA, naznačuje, že post-krizová fiskální konsolidace ve skutečnosti dlouhodobě zbrzdila růst HDP ve vyspělých ekonomikách a s ohledem na obnovení fiskální udržitelnosti „porážela sama sebe“.

Tvůrci hospodářské politiky nemohou nadále ignorovat sociální a politické náklady svých ekonomických rozhodnutí. Mezinárodní i regionální monitorovací orgány jednoznačně potvrzují, že státy se musí držet svých závazků k ochraně lidských práv, když připravují politické odpovědi na ekonomické a finanční krize. Ale komplexnost vyvažování cílů fiskální udržitelnosti a makroekonomické stability s ochranou a naplňováním univerzálních lidských práv není možné přehlížet. Ministerstva financí obvykle nebývají plná odborníků na lidská práva.

 

Nástroj k nastolení rovnováhy

Vzhledem k těmto skutečnostem tento týden Nezávislý odborník OSN na zahraniční dluh a lidská práva představí Radě pro lidská práva OSN nové směrnice pro hodnocení dopadu ekonomických reforem na lidská práva. Tyto principy nezakládají nové standardy lidských práv, slouží spíš jako praktický nástroj, který vládám a mezinárodním finančním institucím pomůže identifikovat věrohodné politické alternativy k fiskálně konsolidačním opatřením, která porušují lidská práva jak ve snaze zabránit krizové situaci, tak i ve snaze na ni reagovat.

Mimo období krize je možné začlenit vyhodnocování dopadů do pravidelného plánování dluhového managementu a fiskální politiky, přičemž výsledky mohou přispět k tvorbě politiky, která proaktivně usiluje o ochranu a naplňování lidských práv. Výsledky mohou pomoci formulovat strategie dluhového managementu bránící hromadění neudržitelného dluhového břemene, jež by mohlo ohrožovat zákonné lidskoprávní závazky. A v období následujícím po krizi by mohly posloužit jako referenční bod při přípravě politické reakce. Tím se tvůrcům hospodářské politiky nabízí možnosti volby a hledání ekonomických opatření, která v co nejmenší míře omezují lidská práva. Výsledky z posuzování ukazující na negativní dopady na lidská práva by zároveň měly včas upozornit na nutnost restrukturalizace dluhu, čímž zabrání zdlouhavým prohřeškům proti lidským právům v situacích, kdy potřeby věřitelů mají přednost před občany země. Dlužnickým vládám by mohly zároveň posloužit jako užitečná základna pro jednání s mezinárodními finančními institucemi a věřiteli, protože posilují argumenty pro zajištění nutného fiskálního prostoru například pro výdaje na zdravotní péči, sociální dávky a školství.

 

EU musí přejít od slov k činům

Plošná aplikace směrnic bude vyžadovat politický závazek vlád po celém světě, a silný signál Rady pro lidská práva OSN v její výroční zprávě o zahraničním dluhu a lidských právech v březnu bude důležitým prvním krokem na této cestě.

Státy EU v Radě pro lidská práva musí přistoupit k akci a jít příkladem, postavit se za směrnice a vyzvat všechny státy OSN, aby se podle nich řídily. Taková aktivní podpora by byla zcela v souladu s principy údajně řídícími vnější činnost EU  a závazky členských států z roku 2017 přijmout lidskoprávní přístup k rozvoji a podporovat země v přípravě na hospodářské otřesy a reakcích na ně bez ohrožování dlouhodobých rozvojových projektů. V nedávném společném dopise členským státům EU a Evropské službě pro vnější činnost (EEAS) vyjádřilo 35 evropských statistických úřadů z 15 různých členských států EU svou podporu směrnicím a žádalo své vlády, aby učinily to samé.

Tváří v tvář stále častějším důkazům, jak fiskální konsolidace založená na úsporných opatřeních přispívá k rostoucí nerovnosti příjmů a politické nestabilitě, by odepření podpory těmto praktickým krokům k zajištění lidských práv a podpoře tvorby hospodářské politiky ve službách rozvojových potřeb zdá být nezodpovědné. Evropská unie má nyní příležitost dát najevo, že se poučila z krize, a na konci března musí využít svůj hlas v Radě pro lidská práva, aby dala jasně najevo, že snížení zadluženosti neznamená snižování lidské důstojnosti.

 

 
 
 
Ekumenická akademie

Sokolovská 50
186 00 - Praha 8 - Karlín
tel./fax: +420 272 737 077
ekumakad@ekumakad.cz
www.ekumakad.cz
IČ: 638 36 009