.jpg)
Evropská Potravní deklarace
My, jakožto signatáři, věříme, že je nutné, aby byla Evropská Unie seznámena s naléhavou výzvou ohledně potravin a zemědělství a čelila jí. Po více než půl století industrializace v zemědělství a produkci potravin bylo tradiční rodinné zemědělství a lokální pěstování potravin v Evropě značným způsobem zredukováno. Dnes je náš potravní systém závislý na levných fosilních palivech, nebere zřetel na omezené zdroje vody a půdy, podporuje nezdravou, kalorickou, tučnou a slanou stravu, a naopak omezuje stravu zahrnující ovoce, zeleninu a obiloviny. Prognózy ukazují na zvyšování cen energií, drastický úpadek biodiverzity, klimatické změny a snižování zdrojů vody a půdy, což ohrožuje budoucí výrobu potravin. Současně je rostoucí světová populace vystavena potenciálnímu zdvojnásobení míry světového hladu a chronickým onemocněním v důsledku celkové spotřeby.
Jediné, co můžeme udělat, je zdárně zacílit tyto podněty se zcela novými přístupy směrem k politikům a výkonným orgánům v oblasti stravy a zemědělství. Evropská Unie si musí uvědomit a podpořit zásadní roli trvalého rodinného zemědělství v potravním zásobování populace. Každý člověk by měl mít přístup ke zdravé, nezávadné a výživné stravě. Způsoby, jakými pěstujeme, distribuujeme, připravujeme a konzumujeme potraviny by měly ctít evropskou kulturní rozmanitost, a to ve spravedlivých a udržitelných podmínkách. Aktuálně je současná podoba Společné Zemědělské Politiky (Common Agriculture Policy – CAP) diskutována a připravována na změny v roce 2013. Po desetiletích dominance nadnárodních společností a potravní a zemědělské politiky pod vlivem Světové Tržní Organizace (World Trade Organization - WTO) je čas, aby lidé v Evropě redefinovali politiku pro oblast potravin a zemědělství: je čas pro nastolení potravní suverenity. Věříme, že nová Společná Politika Potravin a Zemědělství by měla garantovat a zajišťovat občanský prostor v EU, kandidátských zemích a jejich možnost a právo definovat svůj vlastní model výroby, distribuce a spotřeby ve smyslu níže uvedených principů.
Nová Společná Politika Potravin a Zemědělství:1. uznává stravu jako všeobecné lidské právo, nikoli pouze jako komoditu.
2. klade za prioritu zvýšení potravní kvantity i kvality pro Evropu a změny mezinárodního trhu se zemědělskými produkty s ohledem na principy rovnosti, sociálních práv a ekologické udržitelnosti. CAP by neměla nijak poškozovat potravní a zemědělské systémy jiných zemí.
3. prosazuje zdravé stravovací návyky, orientaci na rostlinné pokrmy a omezení konzumace masa, kalorického, nákladně zpracovávaného a tučného jídla, přičemž respektuje regionální kulturní stravovací zvyky a tradice.
4. klade za prioritu udržení zemědělství v celé Evropě, což zahrnuje dostatečný počet zemědělců vyrábějících potraviny a obhospodařujících krajinu. Toho není možné dosáhnout bez odpovídajících a garantovaných cen, které zabezpečí také odpovídající příjem zemědělcům a dalším zainteresovaným pracovníkům a spravedlivé ceny pro spotřebitele.
5. zajišťuje spravedlivé, nediskriminující podmínky pro zemědělce a další zainteresované pracovníky ve střední a východní Evropě a podporuje spravedlivý a rovný přístup k půdě.
6. respektuje lokální i globální životní prostředí, chrání omezené zdroje půdy a vody, zvyšuje biodiverzitu a respektuje práva zvířat.
7. garantuje, že zemědělství a výroba potravin zůstane zcela bez geneticky modifikovaných organismů a podporuje domácí pěstování rostlin a chov rozmanitých druhů hospodářských zvířat dle místních zvyků.
8. zastavuje podporu užívání a produkci rostlin k energetickému využití (pohonné hmoty) a klade za prioritu omezení dopravy všeobecně.
9. zabezpečuje transparentnost potravního řetězce, takže občané vědí, jak byly jejich potraviny vyrobeny, odkud pocházejí, jaké je jejich složení a co je zahrnuto v ceně, kterou spotřebitel zaplatí.
10. redukuje množství energie v zemědělství, výrobě potravin a maloobchodním sektoru včetně ovlivňování toho, co se vyrábí a spotřebovává, a podporuje takový systém, který by přiblížil zemědělce jejich spotřebitelům.
11. podněcuje výrobu a spotřebu místních, sezónních, vysoce kvalitních produktů, což navrátí občany opět k jejich potravinám a potravním výrobcům.
12. věnuje zdroje za účelem vyučování dětí dovednostem a znalostem nezbytných k výrobě, přípravě a využití zdravého a výživného jídla.
http://www.europeanfooddeclaration.org/