Hlad v Brazílii je výsledkem nerovnosti v přístupu k potravě stejně jako nedostatku dosažitelné potravy. Proto se Lulova vláda od roku 2003 snaží s pomocí programu Fome Zero (Nulový hlad) integrovat a artikulovat veřejné akce a iniciativy s cílem odstranění hladu a zároveň boje proti chodbě.
Fome Zero je strategie iniciovaná federální vládou k zajištění lidského práva na adekvátní potravu pro všechny lidi s omezeným přístupem k potravě.
Program je založen na principech integrace mezi různými sektory a propojením státních akcí na všech vládních úrovních a na rozvoji společných iniciativ státu a společnosti, zaměřených na překonání ekonomické, sociální, rodové (gender) a rasové nerovnosti.
Strategie je založena na čtyřech pilířích: zlepšit přístup k potravě, posílit rodinné zemědělské hospodaření, zajistit zdroje příjmů, podporovat sociální artikulaci a mobilizaci.
První pozitivní aspekt programu bylo to, že se tématům hladu a chudoby vůbec dostala náležitá pozornost.
Spojení různých rovin státní politiky potravinové bezpečnosti s podporou lidové participace a s veřejnou kontrolou podstatně zlepšují šance na řešení.
První pilíř: zlepšení přístupu k potravě se skládá z programů sociálního přerozdělování potravy a výživy a z přístupu k informacím a vzdělání. "Bolsa Família", jeden z největších sociálních programů federální vlády, přináší užitek 6,5 milionu rodin. V rámci tohoto programu 60 % brazilských rodin, žijících v chudobě dostává měsíčně od federální vlády přibližně 75 R$ (US $ 29,20). Dávky jsou podmíněny aktivní účastí rodiny ve vzdělávacích a zdravotních programech podporujících zlepšení životních podmínek s perspektivou sociální inkluze. Výzkumy ukazují, že rodiny tyto příspěvky používají především na nákup jídla.
Národní program školního stravování nabízí nejméně jedno jídlo denně asi 37 milionům dětí a dospívajících ve veřejných školách.
Do programu patří i různé inovativní projekty .. jedním z nejlepších příkladů je budování cisteren v semiaridních oblastech Brazílie, kde jsou jedny z nejnižších sociálních indikátorů země. Dosud bylo vybudováno kolem 50.000 cisteren na zadržování vody. Používanou technologii vyvinuly samotné komunity a také stavby realizují.
Další novinkou je zakládání lidových restaurací v hlavních městských centrech. Ty nabízejí jídla za R$ 1 (asi
US $ 0,39) pracujícím s nízkými příjmy.
Druhý pilíř programu Fome Zero, posilování rodinného zemědělství, napomáhá rozvoji rodinných farem, zvyšování příjmů v zemědělských oblastech a růstu produkce potravin. V roce 2004 bylo v rámci Národního programu pro podporu rodinného zemědělství (Pronaf) investováno R$ 5,6 miliardy (US $ 2,2 miliardy). Prospěch z těchto grantů má 1,57 milionu rodin zemědělských dělníků a rolníků, kteří dostali půdu v rámci agrární reformy. To bylo o 47% víc než v roce 2003 a o 133% víc než v roce 2002. V roce 2004 získalo přibližně 430 000 rodin poprvé přístup k zemědělským půjčkám. Další novinkou je program potravinové akvizice (PAA). Tento program usnadňuje prodej potravinových produktů malých farmářů a jejich redistribuci mezi ohroženými skupinami. Zároveň se pokouší zajistit příjem a práci pro rolníky a tak přispívá ke zlepšení situace chudých rodin.
Třetí pilíř tvoří zajištění procesů generujících příjmy a to znamená především podporu rozvoje solidární ekonomie (economia solidária) a vzdělávacích iniciativ v rámci populace s nízkými příjmy v zájmu jejího lepšího přístupu na trh práce.
Čtvrtý pilíř, artikulace a mobilizace, usiluje o vytváření partnerství mezi federální vládou a různými složkami společnosti při podpoře kampaní proti hladu a programů potravinové a výživové bezpečnosti.
Akce a programy v rámci Fome zero představují politický záměr postupné realizace lidského práva na odpovídající potravu pro ty části obyvatelstva, které jsou ohrožené hladem a bídou. Tyto záměry jsou v souladu s doporučením Dobrovolných zásad k lidskému právu na potravu (Voluntary Guidelines on the Human Right to Food) přijatých radou FAO v roce 2004.
Pro Brazílii představuje tento program historický krok: je to poprvé, kdy problém hladu a chudoby je považován za politickou prioritu a vláda prokazuje vůli naplnit své mezinárodní a ústavní závazky týkající se realizace politiky potírající hlad a potravinovou nejistotu v Brazílii.
přeložil a upravil: Jiří Silný