Obejít se bez peněz je dnes prakticky nemožné. Přesto po celém světě existují komunity a družstva, která využívají lokální systémy virtuálních peněz, známé jako LETS. Následující reportáž se zaměřuje na české podoby tohoto nefinančního způsobu výměny zboží a služeb.
Může se zdát, že životaschopné ekonomické alternativy k současnému tržnímu systému neexistují. Ovšem i v české realitě lze narazit na lokální – byť ne zcela prošlapané – cesty, které k alternativě vedou. Řeč je o systému lokálního výměnného obchodu LETS (Local Exchange Trading Systems), který reaguje na stále citelnější potřebu soběstačnosti v nejširším slova smyslu. Tento systém se nyní uvádí do praxe i v Praze. Abych lépe pochopil, o co vlastně jde, vydal jsem se do Českých Budějovic, kde LETS již několik let funguje.
Nechat zisk v lokalitě
Českobudějovický LETS provozuje iniciativa Buď Sob. V jejím centru, multifunkční kavárně v domě U Beránka, mě přijal jeden z členů David Veis. „Buď Sob je zkratka hesla Buď soběstačný a je to názorová platforma pro setkávání lidí z jižních Čech, kteří si myslí, že se současný svět neubírá zrovna nejšťastnějším směrem, a chtějí společně hledat fungující a smysluplné alternativy. Pořádáme otevřené přednášky, snažíme se posilovat lokální soběstačnost a podílíme se na takzvaném LETS systému,“ vysvětluje Veis. Jak dále vysvětluje, lidé z okruhu asi čtyřiceti kilometrů si prostřednictvím internetové stránky vyměňují zboží, potraviny, služby a řemeslné výrobky. Uvědomují si, že existují alternativy k finančnímu systému a možnosti, jak zisk z produkovaných věcí ponechat v lokalitě. „LETS je něco jako výuka ke kritickému myšlení. Jsou státy, kde jsou do LETS systému zapojeny statisíce lidí, například v Americe či ve Velké Británii, kde se na výměně podílí asi tři sta padesát tisíc členů,“ doplňuje Veis.
LETS ovšem nelze zaměňovat s bitcoinem, jehož dopad je globální. Zde jde naopak o čistě lokální systém. Jednotkou virtuální LETS měny v Českých Budějovicích je SOB. V zásadě jde o sofistikovanou obdobu barterového obchodu, zprostředkovanou speciálním počítačovým programem, který vyvinuli lidé z iniciativy Buď Sob takovým způsobem, aby byl lehce dostupný a skutečně lidi propojoval. Po roce se zapojilo asi dvě stě lidí, z čehož kolem sedmdesáti je velmi aktivních. Jak to v praxi funguje? Po vstupu na webové stránky budsob.cz stačí přejít na odkaz LETS a hledat v položce „nabízí“. Zkusím to, a hned vidím, že někdo zrovna nabízí ušití vypratelné nákupní tašky: „Rozměr a barvu si zadejte. Cena 50 až 150 sobů.“
V současné době je hodnota Sobu jedna koruna. „S penězi se ale při těchto transakcích nesetkáte. Každý má svůj účet, který je veřejně přístupný, čímž se předchází zneužívání. Na účtu sledujeme kromě „nabídky a potřeby“ i výdej a příjem Sobů za provedené transakce. Tady například Marie zaplatila Hance za domácí mléko a Pavlovi za skvělé nabroušení nožů 150 sobů. Za dvě hodiny konverzace v ruském jazyce naopak paní Letová zaplatila Marii 400 sobů,“ ukazuje Veis. Směňovat jde kdeco, od skutečných prkotin přes veterinární služby až po pozemky nebo třeba bydlení. Iniciativa Buď Sob je také velice silně spjata s lokálními spolky KPZ (komunitou podporovaného zemědělství) a propaguje lokální potraviny a udržitelné formy produkce. Do svých aktivit iniciativa dokonce zapojila místní družstvo Bemagro Malonty, které se díky tomu značně reformovalo a nyní produkuje v režimu ekologického zemědělství. Přibylo mu množství nových odběratelů i členů, kteří od něj získali pozemky k vlastnímu ekologickému pěstování.
Otevírání hlav
Dokumentaristku Terezu Reichovou, která o iniciativě Buď Sob pro cyklus České televize Náš venkov natočila film A kdo je tady flákač? (2014), jsem potkal na počátku letošního roku na akci, která měla za cíl představit LETS v Praze a získat nové zájemce. Podle ní lidé ze sdružení Buď Sob vnímají LETS jako „otevírání hlav“. „Ve chvíli, kdy pochopíte jednu alternativu a prožijete ji, stanete se daleko přístupnější i jiným.“ Reichová zdůrazňuje, že řada lidí, kteří vstoupili do LETS systému, úplně přehodnotila svůj život, nebo třeba změnili zaměstnání. Nejde přirozeně o plnohodnotnou náhradu za současný systém. Přesto ale podle Reichové lze podobné aktivity chápat jako snahu o změnu společnosti – už třeba proto, že ovlivňují nezaměstnanost a propojují různorodé skupiny lidí. „Film jsem natočila, protože jsme v kolektivu kolem infocentra Salé sami uvažovali o založení LETS systému. Když se mi ozvala Anežka Hradílková, že ho v Praze zakládají, pochopitelně jsme se přidali a film používáme jako náborový materiál.“
Na setkání, které se uskutečnilo v komunitním centru Vila Flora, aktivistka Anežka Hradílková zveřejnila detaily návrhu na zřízení Pražského systému LETS (pralets.cz). „Pražská iniciativa vznikla v okruhu deseti až patnácti lidí. Brzy jsme však zjistili, že skupinek, které se o LETS zajímají, je více, a tak jsme je začali propojovat. Fungování je podmíněno lokálností a je důležité, aby se lidé zapojeni do systému mezi sebou aspoň trochu znali. Nevím, zda peníze jako takové jsou špatné, ale vše, co je na nich založené a co s nimi souvisí, nám ubírá na svobodě. Úroky a půjčky jsou mimořádně sociálně nespravedlivé, proto se mi líbí LETS jako alternativa, která je bezúročná a je založena na vztazích, jež máme možnost ovlivňovat,“ řekla Hradílková. LETS systém podle všeho odpovídá poptávce po decentralizaci konvenčních ekonomických a sociálních vazeb a touze zhodnotit schopnosti, které nelze v profesionalizované společnosti uplatnit.
Od peněz k hodnotám
Aktivista a expert na sluneční energii Milan Smrž pak na setkání objasnil, že LETS systém byl poprvé uplatněn v roce 1983 v Britské Kolumbii a vlastně obnovuje tradiční směnu na vesnici. Podotkl ovšem, že zavádění alternativ je v Česku těžší: „Když se řekne družstvo, je to pro mnohé téměř sprosté slovo a ten, kdo se k družstevnictví hlásí, je automaticky komunista.“ Podle Reichové mnoho lidí rádo zapomíná na skutečnost, že družstevnictví není spojené pouze s dobou od padesátých let. Silné bylo už za první republiky. „Myslím si, že je třeba pouze očistit pojem. Například aspekt násilné kolektivizace samozřejmě nepřichází v úvahu, naše aktivity začínají zdola a jsou dobrovolné. Zároveň je ale důležité říct, že alternativy jako LETS jsou politické, protože sdružují lidi, kteří v různé míře nesouhlasí s tím, jak je současný systém nastaven.“
Systém LETS funguje v desítce lokalit po celém Česku. V Brně jsou dvě komunity, jejichž virtuální měna se nazývá brky. Ve FrýdkuMístku mají pro změnu jožiny. Obvykle se začíná tím, že se lokální měna srovná s korunou, ale v pokročilejších systémech LETS už je referenční hodnotou nikoliv oficiální měna, nýbrž čas. Pokud jde o pojem „hodnoty“ ve vztahu k LETS, asi nejvhodnější definici nabízí antropolog David Graeber: „Když ekonomové hovoří o hodnotě, mají ve skutečnosti na mysli peníze – nebo přesněji cokoliv, co je na peníze převoditelné a o co ekonomičtí činitelé usilují. Když pracujeme pro zajištění obživy nebo když prodáváme a kupujeme věci, dostáváme jako odměnu peníze. Když ovšem nepracujeme ani nic neprodáváme a nekupujeme, když naše jednání vyvěrá z pohnutek jiných, než je touha po penězích, ocitáme se náhle ve sféře ‚hodnot‘.“ Právě LETS se obvykle pojí se snahou o obnovení důvěry ve společnosti a redefinování hodnoty práce a mezilidských vztahů.
Článek vyšel ve čtrnáctideníku A2, č. 2/15 - participace.