.jpg)
Mezinárodní měnový fond a Světová banka varovány před „dluhovou krizí“
Účastníci britské Kampaně proti dluhům (Jubillee debt campaign) volají po odpuštění dluhového moratoria zemím s nízkými příjmy, „nevinných obětí ekonomické krize“
Zástupci kampaně za odpuštění dluhů varovali na každoročním setkání v Istanbulu Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světovou banku před novou globální dluhovou krizí, a volali po okamžitém zmrazení dluhů pro nejchudší země.
Nová zpráva evropské sítě EURODAD (European Network on Debt and Development) varuje, že 28 zemí s nízkými příjmy – tedy dvakrát víc než před krizí –má nyní i podle vlastních kriterií IMF (1) neudržitelné dluhy. Zpráva také uvádí, že množství nových spíše půjček než grantů postižené ekonomiky více zatěžuje, než jim pomáhá. Report pro MMF také přišel na to, že některé země jako Etiopie, Malawi, Mauretánie, Nikaragua, Sierra Leone a Mali (2) se dále potýkají s problémy, ačkoliv jim některé dluhy už odpuštěny byly.
Skupina Kampaň proti dluhům, britská pobočka EURODADu, zdůraznila potřebu okamžitého zmrazení dluhů pro všechny země s nízkými příjmy.Takovéto gesto by uvolnilo přes 30 miliard dolarů, které by tyto země mohly investovat do balíčků podporujících národní ekonomiku, stejně jak to dělají bohatší země.
Zástupci kampaně také vyjádřili nespokojenost s tím, že MMF a Světová banka vysvětlovaly vyšší zadluženost prostým změněním regulí. Tento týden by navíc měly tyto dvě instituce odsouhlasit změny „Systému udržitelných dluhů“, které dovolí mnoha chudým zemím půjčit si víc, než bylo předtím považováno za rozumné. Na nedělní schůzce Mezinárodního měnového fondu a Finanční komise bylo odsouhlaseno zdvojení výhodných podmínek pro půjčky, bez vysvětlení, jaké kroky budou provedeny, aby byla zaručena jejich splatitelnost.
Nick Dearden, ředitel Kampaně proti dluhům (Jubilee Debt Campaign), řekl:
„Zatímco miliony lidí v nejchudších zemí nevinně trpí, MMF je zlatý důl. Rozvíjející se země určitě potřebují pomoc ve zvládnutí ekonomické krize, ovšem bez vytváření nových dluhů.“
„MMF a Světová Banka jsou pořád kontrolovány bohatými zeměmi a jednají v jejich zájmu.
Naplněn stovkami miliard dolarů, máme obavy, aby se MMF opět nestal největším světovým věřitelem, biřicem a drábem v jednom. Jsme si vědomi toho, že Fond stále poskytuje poradenství chudým zemím, to ale bohužel nestačí.“
„V letech 2009 a 2010 by měly rozvíjející se země utratit 806 miliard jen za splátky svých dluhů. Místo toho, aby Mezinárodní měnový fond a Světová banka poskytovaly více grantů, pouze změnily definici toho, co je ještě udržitelné. Bojíme se, že je to pouze únikové řešení pro bohaté země – možnost poskytování půjček -, zatímco jinak by byly tlačeny ke grantům.“
Zpráva mimo jiné doporučuje:
• Zřízení mezinárodního dluhového tribunálu, který by měl v pravomoci odepisování nesplatitelných závazků
• Přísnější opatření proti tzv. daňovým rájům, která by ušetřila bilion dolarů ztrácející se v daňových únicích, únicích kapitálu a korupci.
• Konec finanční liberalizace MMF, který by umožnil rozvíjejícím se zemím větší kontrolu nad příjmy a výdaji
Konkrétní země, které zazněly na letošní konferenci IMF a Světové banky v Turecku, jsou kromě Afgánistánu také Etiopie, Malawi, Mauretánie, Nikaragua a Sierra Leone, kterým byly už dluhy částečně odpuštěny.
(1) 28 zemí s nízkými příjmy nyní má poměr dluhů a HDP přesahující 60%. To je dvakrát tak více, než je hranice Mezinárodního měnového fondu pro země s nestabilními institucemi. Více informací naleznete na http://www.eurodad.org/whatsnew/reports.aspx?id=3844.
(2) Více informací naleznete na http://www.imf.org/external/pp/longres.aspx?id=4365.
(3) Zpráva Eurodadu odhaduje, že dvouleté moratorium dluhů pro 64 zemí s nízkými příjmy by ušetřilo 30,5 miliardy dolarů, což je mnohem více, než počítal MMF při zmrazení dluhů, které by přineslo 60-70 milionů.
(4)„Systém udržitelného dluhu“ (Debt Sustainability Framework) nařizuje, aby si země s nízkými příjmy mohly půjčovat jen do určitého limitu, za který potřebují už silného ručitele. Nejnovější posudky doporučují více faktorů k určení této hranice – například migrační remitence – znamenají také méně přísnější kritéria. Ačkoliv v některých případech je to rozumné, dává to méně důvodů dozorským zemím poskytovat raději granty než půjčky. Některé vlády zemí s nízkými příjmy a občanská sdružení také podaly stížnosti, protože neměly možnost se k této věci vyjádřit.
(5) Více informací naleznete na http://www.imf.org/external/np/cm/2009/100409.htm.