czspenderu
Ekumakad.cz ›› Témata ›› Mezinárodní síť Social Watch
 
 

f_icon.svg.png youtube.svg Instagram

Fair & Bio obchod

pestujplanetu_logo_web.png

logo-bananas-sub_cz_yellow1.jpg

susy_logo_whiteclaim_background_small-2-.jpg

mcf_logo_print.jpg

 

Spolupracujeme:

 

Mezinárodní síť Social Watch

5. 10. 2008 - Karolína Silná
Síť občanských organizací Social Watch (www.socialwatch.org) vznikla v roce 1995 s cílem nezávislého sledování dodržování závazků přijatých na konferenci Organizace Spojených Národů o sociálním rozvoji v Kodani v roce 1995 a Konferenci o ženách v Pekingu v témže roce. Na těchto konferencích bylo poprvé definováno odstranění chudoby a rovnost pohlaví jako společný celosvětový cíl – jeden z hlavních vedle míru a lidských práv. Social Watch vydává každoroční výroční zprávy o pokroku a nedostatcích v boji proti chudobě a za rovnost mužů a žen (většina lidí žijících v chudobě jsou ženy). Výroční zprávy se staly první stálou monitorovací iniciativou v oblasti sociálního rozvoje a rovnosti pohlaví na národní úrovni a poprvé spojily tato dvě témata v nadnárodním měřítku. Cílem zprávy je posilovat občanskou společnost a místní komunity tím, že je aktivitám a kampaním, které již probíhají na národní úrovni, dodán mezinárodní rozměr. V současné době existují národní koalice sítě Social Watch ve více než 70 zemích po celém světě, kde upozorňují vlády na jejich závazky a přispívají k řešení sociálních konfliktů alternativními návrhy založenými na odborných analýzách situace. Klíčovým principem, který odlišuje Social Watch od jiných mezinárodních sítí občanské společnosti je, že zde žádný ústřední orgán neposkytuje prostředky pro své členy. Národní koalice jsou organizovány podle vlastních potřeb a podmínek v každé zemi.

Propojení národních a globální úrovně hraje významnou roli rovněž při vytváření různých indexů a statistických srovnání, které poskytují srovnatelné mezinárodní informace a makro-perspektivu, a zároveň nabízejí údaje o situaci v jednotlivých zemích. Social Watch vytvořila alternativní ukazatele pro měření vývoje (pokroku nebo zhoršování) situace v oblasti rovnosti mužů a žen (Gender Equity Index) a uspokojování základních lidských potřeb (Basic Capability Index – BCI).
Zmíněnou rovnost mezi muži a ženami měří tzv. index GEI (Index genderové spravedlnosti). Aktuální výsledky GEI pro rok 2008 ukazují, že více než polovina žen na světě žije v zemích, ve kterých v posledních letech nedošlo k žádnému pokroku, co se týče genderové spravedlnosti. Index hodnotí 157 zemí na škále, kdy 100 znamená rovnost mezi ženami a muži vzhledem ke vzdělání, participaci v rozhodovacích orgánech a účasti na ekonomickém rozhodování. Na nejvyšším místě se nachází Švédsko s hodnotou indexu 89, přičemž světový průměr je 61. Za Švédskem následuje Finsko (85), Norsko (84) a po nich Německo a Rwanda (80). Rwanda je na rozdíl od předešlých jednou z nejchudších zemí na světě, index zde však ukazuje, že rozdíl mezi odlišnými podmínkami pro muže a ženy je stejný.
V tomto roce bylo poprvé možné zhodnotit vývoj za posledních pět let ve 133 zemích (pro velmi lidnaté země jako je Čína nebo Indie není zatím dostatek dat pro zhodnocení vývoje). Vzdělání je dimenzí, která je nejblíže k dosažení rovnosti mezi pohlavími (globální průměr 90), tj. nejmenší diskrepanci mezi příležitostmi mužů a žen, vysoká hodnota indexu ovšem nepoukazuje na ideální stav, pouze měří rozdíl mezi vzděláním mužů a žen. Participace v rozhodovacích orgánech je dimenzí, ve které nejvíce zemí vykazuje pokrok, ale průměr je nejnižší (35). Za úspěchem zemí, které vykazují růst GEI, jsou především genderové kvóty pro politickou participaci. Co se týče ekonomiky, je podíl zemí vykazujících pokles a pokrok stejný. Ekonomická dimenze měří rozdíly mezi participací žen na trhu práce a mezi příjmy ve srovnání s muži. Mezi 15 nejvýše umístěnými jsou skandinávské země (Švédsko, Norsko, Island, Dánsko, Finsko) společně s deseti nejchudšími zeměmi světa (Mozambik, Burundi, Rwanda, Kambodža, Ghana, Vietnam, Uganda, Madagaskar, Keňa a Guinea).
Česká republika má hodnotu GEI 2008 69 a je, co se týče vývoje, zahrnuta mezi země s významným poklesem. V oblasti vzdělání dosahuje Česká republika hodnoty indexu 100, tedy rovnosti ve vzdělání mužů a žen. V ekonomické oblasti je hodnota již nižší – 64. Nejnižší hodnoty pak dosahuje Česká republika v oblasti participace v rozhodovacích orgánech – 43,4, vývoj v této oblasti ukazuje mírný nárůst. Pokles GEI je odrazem regresivního vývoje v ekonomické dimenzi, tedy v participaci žen v ekonomice.
Svoje místo má síť Social Watch také na Světovém sociálním fóru. Od svého vzniku tak postupně koalice působí jako stále silnější protihráč vládních orgánů a nadnárodních korporací, jehož síla spočívá především v propojení národních a nadnárodních zájmů s ohledem na sociální práva a genderovou spravedlnost. Výroční zpráva Social Watch se stala standardním zdrojem informací jak pro nevládní organizace, tak pro akademické kruhy. V tomto roce bude poprvé součástí zprávy i příspěvek o stavu lidských práv v České republice a taktéž poprvé bude na podzim vydána mutace zprávy v českém jazyce.

 

 
 
 
Ekumenická akademie

Sokolovská 50
186 00 - Praha 8 - Karlín
tel./fax: +420 272 737 077
ekumakad@ekumakad.cz
www.ekumakad.cz
IČ: 638 36 009