czspenderu
Ekumakad.cz ›› Témata ›› Pět let v Iráku stačilo
 
 

f_icon.svg.png youtube.svg Instagram

Fair & Bio obchod

pestujplanetu_logo_web.png

logo-bananas-sub_cz_yellow1.jpg

susy_logo_whiteclaim_background_small-2-.jpg

mcf_logo_print.jpg

 

Spolupracujeme:

 

Pět let v Iráku stačilo

27. 3. 2008 -
Ve čtvrtek 20. března se na náměstí Svobody v Brně konalo shromáždění kritizující pět let trvající spojeneckou vojenskou okupaci Iráku. Demonstraci spolupořádala skupina Jídlo místo zbraní při sdružení NESEHNUTÍ. Program shromáždění tvořila distribuce informačních materiálů spojená s rozdáváním teplého veganského jídla a projevy. Smyslem akce bylo vyjádřit nesouhlas s válkou v Iráku, která je spojena s masovým porušováním lidských práv a s podílem České republiky na této vojenské akci.
V 16:00 hodin se na brněnském náměstí Svobody konalo protestní shromáždění občanů, kteří si tak připomněli výročí 5 let trvající vojenské okupace Iráku. Shromáždění občané měli možnost seznámit se s rozdávanými informačními materiály poukazujícími na souvislost mezi porušováním lidských práv
a obchodem se zbraněmi. Zástupce NESEHNUTÍ ve svém projevu mj. upozornil na skutečnost, že protesty proti válce v Iráku nejsou projevem antiamerikanismu, ale naopak jsou vyjádřením podpory občanům USA (podle průzkumu, který zveřejnila televize CNN, podporuje válku v Iráku jen 32 procent amerických občanů, zatímco 66 procent je proti ní). Součástí protestu byla i akce skupiny Jídlo místo zbraní při NESEHNUTÍ – tato skupina již více než 5 let rozdává v Brně zdarma veganské jídlo lidem bez domova. Svojí aktivitou upozorňuje na komplex problémů zahrnující problematiku zbrojení, chudoby, nadměrné spotřeby či porušování práv zvířat. Demonstranti vyjádřili svůj názor na pokračující okupaci Iráku také transparenty „Irácká pětiletka: 1 000 000 mrtvých, 4 000 000 uprchlíků, 3 000 000 000 000 dolarů“ či „Irák – pět let stačilo!“
Přesně před pěti lety 20. března 2003 tzv. koalice ochotných vedená Spojenými státy americkými a Velkou Británií zaútočila na Irák a svrhla diktátorský režim Saddáma Husajna. Válečný konflikt a následná okupace Iráku si do dnešních dnů vyžádala více než milión mrtvých (renomovaná britská agentura O.R.B. udává počet
1 220 580 osob, což je přibližně 4,5 % irácké populace). Podle Výzkumné služby Kongresu Spojených států
v současné době stojí vojenská přítomnost v Iráku okolo 720 milionů dolarů (asi 12 mld Kč) denně. Mírová organizace American Friends Service Committee (je nositelkou Nobelovy ceny míru) spočítala, že za částku, kterou denně stojí válka v Iráku, lze postavit 6 482 nových rodinných domů, 84 nových základních škol či zajistit zdravotní péči pro 423 529 dětí. „Obětí konfliktu v Iráku tedy nejsou pouze Iráčané, ale také občané Spojených států amerických.“ komentuje přesun výdajů ze sociální oblasti na vedení války Katarína Potfajová ze skupiny Jídlo místo zbraní při NESEHNUTÍ.
Válečný konflikt podle UNHCR (Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky) vyhnal z domovů více než
4 miliony Iráčanů. Poslední zprávy Pentagonu přiznaly, že argumenty, kterými byla invaze do Iráku zdůvodňována (spolupráce s teroristickou sítí Al-Kajdá a držení zbraní hromadného ničení iráckým režimem), nebyly pravdivé. „Americká invaze do Iráku proběhla nejen v rozporu s mezinárodním právem, ale také na základě účelových manipulací s informacemi. Namísto proklamovaného vytlačení teroristů ze země válečný konflikt zvýšil aktivitu teroristických sití v regionu. Namísto dodržování lidských práv je okupace Iráku provázena jejich porušováním jak ze strany okupačních jednotek, tak iráckých bezpečnostních složek“ komentuje situaci v Iráku Milan Štefanec z NESEHNUTÍ. Poukazuje tím na zprávu z roku 2005 nazvanou „Nový Irák? Mučení a špatné zacházení se zatčenými v irácké vyšetřovací vazbě“ prestižní nevládní organizace pro lidská práva Human Rights Watch (HRW), ve které je zmapováno, jak irácké úřady a příslušníci bezpečnostních složek zcela běžně využívají nezákonné věznění, mučení a jiné způsoby špatného zacházení se zatčenými (včetně zatčených dětí). Na výcviku iráckých policistů se i v tomto období podílela Česká republika. Přestože sami příslušníci českého kontingentu v Iráku potvrzují, že vybavení, které dostává nová irácká policie, často končí v rukou protivládních povstalců, zlodějů nebo různých překupníků, Česká republika dodala do Iráku v letech 2003 až 2006 vojenský materiál (kategorie střelivo a vojenské výbušniny) v celkové ceně 7 260 000 EUR (cca 180 milionů Kč). Cílovou skupinou těchto zbrojních exportů byly právě irácké ozbrojené síly a bezpečnostní složky.
„Informace, které se k nám o situaci v Iráku dostávají, ukazují, že vojenské zásahy nejenom, že situaci v regionu neřeší, ale působí dokonce kontraproduktivně. Nárůst vlivu teroristických sítí, uprchlíci, mrtví, zranění, lidé bez domova a bez přístupu k základním životním potřebám – to všechno je jenom část důsledků ozbrojených konfliktů. Byť jde o důsledky skryté za velkými slovy o vznešených cílech vojenské intervence,“ uzavírá důvody nesouhlasu s vojenským zásahem v Iráku Katarína Potfajová.

Více informací: Milan Štefanec, 605 239 579

Příloha: text projevu proneseného na demonstraci
Projev na demonstraci proti válce v Iráku, Brno, 20. 3. 2008

Dobrý den,
děkuji Vám za Vaši účast na dnešní akci. S řadou z Vás jsme na stejném místě stáli a protestovali v březnu před pěti lety. Varovali jsme tehdy před následky které útok na Irák může mít. Varovali jsme před utrpením nevinných lidí, kteří strádali za Saddáma Husajna v důsledku jeho diktatury a v důsledku mezinárodních sankcí, a kteří budou strádat v důsledku válečného konfliktu. Vyjadřovali jsme pochybnosti o deklarovaném motivu útočících stran, kterým měl oficiálně být zásah proti režimu ohrožujícímu svět zbraněmi hromadného ničení. Ukazovali jsme na pokrytectví útočících států, které si stěžovaly na způsoby s jakými diktátor Husajn nakládá s občany „svého“ i cizích států, přestože ho v jeho počínání dlouhá léta podporovaly (vč. dodávek zbraní a to i těch chemických). Přestože jsme tehdy byli označeni za zbytečně ustrašené, pesimistické a přehnaně úzkostlivé, ukázalo se, že i my jsme rozsah hrůzy, která se rozpoutala válkou v Iráku podcenili. Více než milión mrtvých, více než 4 milióny lidí vyhnaných z domova, rozvrácená infrastruktura země, aktivizace teroristických skupin v regionu… Válka však nezasáhla jenom občany Iráku. Koho z nás v roce 2003 napadlo, že irácká věznice Abú Ghrajb, pouze změní své pány, ale ponižování a mučení vězňů zůstane. Kdo z nás si v roce 2003 myslel, že prezident Spojených států označí mučení zadržených osob, které používá jeho tajná služba CIA za „…jeden z nejcennějších nástrojů v boji proti terorismu“ či za „…praktiky, které prokázaly svou účinnost při udržování Ameriky v bezpečí“. Že po světě budou létat letadla CIA se zadrženými osobami a budou je převážet mezi režimy, pro které je brutální mučení a porušování lidských práv denním chlebem? Kdo z nás si před pěti lety myslel, že válka v Iráku bude stát sumu, která je pro běžné smrtelníky nepředstavitelná - 3 biliony dolarů (3 000 000 000 000 USD). Válka v Iráku pošlapala principy mezinárodního práva, válka v Iráku pošlapala standardy lidských práv, kterými se západní státy navenek chlubí, válka v Iráku odčerpala lidské i finanční zdroje nutné na řešení sociálních a ekologických problémů. Válka v Iráku svými hrůzostrašnými dopady předčila předpovědi i těch největších škarohlídů a kritiků.
Válka v Iráku však také aktivizovala obrovské množství lidí, kteří si uvědomili nesmyslnost prosazování vojenského řešení problémů. Milióny lidí bylo před pěti lety v ulicích celého světa a protestovali proti válečnému běsnění. Protesty se konají i v tyto dny kdy si připomínáme 5. výročí invaze do Iráku.
Americký prezident George Bush nám tvrdí, že válka v Iráku je úspěšná, že „mise je splněna“. Pokud cílem jeho válečné mise bylo to, co zpráva Červeného kříže popisuje slovy „Humanitární situace lidí v této zemi je jednou z nejkritičtějších na světě.“ je na čase, aby George Bush stejně jako další viníci této humanitární krize byli za její rozpoutání hnáni k odpovědnosti.
Protesty proti válce v Iráku bývají často považovány za projev laciného antiamerikanismu. Podle průzkumu, který zveřejnila televize CNN, podporuje válku v Iráku jen 32 procent amerických občanů, zatímco 66 procent je proti ní. Jen 36 procent si myslí, že situace v Iráku byla taková, že stálo za to do války jít. 71 procent Američanů a Američanek si myslí, že výdaje na válku jsou příčinou nynějších ekonomických potíží země. Protestovat proti válce v Iráku znamená stát na straně občanů Spojených států, ne proti nim. Protestovat proti této válce znamená vyslovovat podporu těm, jejichž jménem, ale bez jejich souhlasu jsou zabíjeni nevinní lidé. Většina Američanů a Američanek je totiž ve stejné pozici jako většina občanů ČR. Stejně jako oni nesouhlasí s válkou, ale jejich vláda v ní pokračuje, stejně tak většina občanů ČR nesouhlasí s výstavbou amerického radaru na našem území, ale česká vláda dále pokračuje v realizaci tohoto projektu. Lidé kteří dnes přišli na toto náměstí nejsou proti Americe, jsou totiž s Amerikou na stejné lodi.

Milan Štefanec

 

 
 
 
Ekumenická akademie

Sokolovská 50
186 00 - Praha 8 - Karlín
tel./fax: +420 272 737 077
ekumakad@ekumakad.cz
www.ekumakad.cz
IČ: 638 36 009