czspenderu
Ekumakad.cz ›› Témata ›› Rozhovor s Jürgenem Kaiserem
 
 

f_icon.svg.png youtube.svg Instagram

Fair & Bio obchod

pestujplanetu_logo_web.png

logo-bananas-sub_cz_yellow1.jpg

susy_logo_whiteclaim_background_small-2-.jpg

mcf_logo_print.jpg

 

Spolupracujeme:

 

Rozhovor s Jürgenem Kaiserem

12. 6. 2003 - Stanislava Bryndová
<p>


<p>

<p>
<font color="Black"><b></b></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"><b>Jürgene, ty jsi koordinátorem německé kampaně Milostivé léto 2000, mohl bys čtenářům přiblížit její vznik a cíle?</b></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Kampaň Milostivé léto 2000 s heslem &bdquo;Rozvoj potřebuje oddlužení&ldquo; vznikla v září 1997 , na mezinárodní konferenci ve Wuppertalu, kde se na padesát účastníků z nejrůznějších občanských a církevních organizací shodlo na potřebě rozsáhlé aktivity, která by hledala řešení krizové zadluženosti chudých zemí naší planety. Z jejich jednání tehdy vyplynuly především dva požadavky: &bdquo;Zásadní oddlužení chudých zemí světa v roce 2000&rdquo; a &bdquo;Nastolení nových a spravedlivých vztahů ve smyslu čestného vyrovnání zájmů mezi dlužníky a věřiteli&ldquo; (jinak zavedení mezinárodního insolvenčního práva). Na podporu kampaně vznikla petice, kterou do současnosti podepsalo již přes sedmnáct milionů lidí z celého světa. Kampaň podporuje dnes kolem dvou tisíc organizací z více než padesáti zemí a podporují ji také členové mnoha vlád a prezidenti mnoha zemí, mezi jinými například prezident USA Bill Clinton nebo generální tajemník OSN Kofi Annan. Jsem rád, že kampaň vznikla právě v Německu, protože to bylo Německo a jeho hospodářský zázrak, na jehož začátku stál program oddlužení. V roce 1953 bylo totiž v rámci tzv. Londýnské dohody o dluzích rozhodnuto, že mladé Spolkové republice byla odpuštěna tak velká část dluhů, že roční splátky klesly zásadním způsobem pod úroveň 5% exportních příjmů. Takový způsob oddlužení dnes požadujeme i pro nejzadluženější a nejchudší země světa. </font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"><b>Jaké jsou výsledky kampaně dnes?</b></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Kampaň se zatím snažila přesvědčit vlády jednotlivých států, především těch největších věřitelů, aby začaly jednat o spravedlivém odpuštění dluhů. Na začátku takové myšlenky odmítaly, ale postupně si uvědomily, že krizi je potřeba řešit a zahájily konkrétní jednání. V Kolíně nad Rýnem, kde se v červnu 1999 sešly na hospodářské konferenci zástupci sedmi nejbohatších zemí, jsme na podporu oddlužení nejchudších zemí uspořádali lidský řetěz a předali zástupcům G7 17 milionů podpisů. Zástupci G7 přislíbili zahájit program na oddlužení nejchudších a nejvíce zadlužených zemí.</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Německé ministerstvo rozvoje stanovilo tyto cíle:</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<ol type="1">
<li value="1"><p>

<p>
<font color="Black">Plánováno je oddlužení až 35 vysoce zadlužených chudých zemí.</font>
</p>



<li value="2"><p>

<p>
<font color="Black">Úlevy mají snížit dluhy na nově definovaný cíl únosnosti dluhů.</font>
</p>



<li value="3"><p>

<p>
<font color="Black">V důsledku toho nemá současná odúročená hodnota celkového zadlužení překročit 150 procent ročního příjmu z vývozu.</font>
</p>



<li value="4"><p>

<p>
<font color="Black">Dluhy ve výšce do 70 miliard amerických dolarů mají být prominuty díky výmazu až 90% obchodních dluhů (v ojedinělých případech i mimo to) a 100% dluhů rozvojové pomoci.</font>
</p>



<li value="5"><p>

<p>
<font color="Black">Snížení dluhové služby - ročně splatné částky - má být urychleno.</font>
</p>



<li value="6"><p>

<p>
<font color="Black">Ušetřené prostředky mají být použity na boj proti chudobě.</font>
</p>



</ol><p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Zatímní bilance, rok po Kolínské konferenci, však zatím vypadá střízlivě:</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Doposud bylo přislíbeno odlehčení pěti zemím, spadajícím pod takzvaný Kolínský rámcový mechanismus. Jsou to Bolívie, Mosambik, Mauretánie, Uganda a Tanzanie.</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Jediná země dosáhla skutečné vymazání dluhů - a to Uganda.</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Dosud přislíbené odlehčení činí 12,6 mld amerických dolarů.</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"><b>Kolínské přísliby zněly velkolepě, proč se skutečnost o tolik liší? </b></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Je nutné vyjmenovat tři důležité důvody pro pomalý postup iniciativy:</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Kolínská iniciativa oddlužení není úplně novou iniciativou, která na sebe bere krátké a bezbolestné všeobecné odpuštění dluhů. Spíše navazuje na již existující mechanizmy. Jsou to například aktivity Pařížského klubu (sdružuje vlády největších věřitelských zemí) a v roce 1996 usnesená Iniciativa oddlužení, která vznikla z popudu Světové banky (SB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). V rámci této iniciativy mají být částečně odpuštěny dluhy 40 vysoce zadlužených chudých zemí (Highly Indebted Poor Countries - HIPC). Kolínská iniciativa je tedy kvantitativní, ne kvalitativní inovací těchto existujících myšlenek. Proto bývá příležitostně označována také jako &ldquo;HIPC-II&rdquo;. </font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Dalším problémem je finanční zajištění oddlužení. Po klasifikaci rozpočtů nejčastějších věřitelských zemí a mezinárodních finančních institucí nemohou být dluhy jednoduše vymazány. Věřitelské země očekávají příjmy ze splátek úroků. Jinak se musí peníze zaplatit z jiných rozpočtových příjmů. V rozpočtech věřitelských zemí se musí určit odpovídající výdaje a schválit je parlamentem.</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">V rozpočtech mezinárodních finančních institucí - v čele se Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) - musí být zajištěno protifinancování, to znamená dodatečné příjmy buď z rezervních fondů iniciativy (např. prodej zlata MMF), nebo ze zvláštních příspěvků bohatých členských zemí. Z dohodnutých 13 mld. amerických dolarů, které požadovaly mezinárodní finanční instituce po celou dobu trvání Iniciativy pro úlevu dlužné částky, bylo na začátku května přislíbeno teprve 2,5 mld. Časová ztráta je pro věřitele lukrativní, protože si dále ve svých knihách mohou vést neodepsané pohledávky jako aktiva a mohou vybírat odpovídající úroky.</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Oddlužení Kolínskou iniciativou vyvolává očekávání, že ortodoxní a v minulosti často fatální programy strukturálních změn pod konzorciálním vedením MMF nezreformuje jen jejich cílové zaměření, nýbrž také jejich metody. Boj proti chudobě má být do budoucna vedle makroekonomické stabilizace výchozím bodem pro další programy, jejichž plnění bude posuzováno pro úlevu dluhů. Rozvíjeny mají být takzvané programy proti chudobě v konzultaci s organizacemi občanské společnosti.</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Také zde jsou problematické detaily: Co rozumí MMF pod bojem proti chudobě, když dosud tvrdila, že stabilizace a potírání inflace dříve nebo později automaticky zlepší postavení chudých? A jak se má vyjádřit občanská společnost v komplikovaných makroekonomických otázkách, když se na jejich názor dlouhá léta nikdo netázal, nebo jej dokonce potíral?</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Ze  40 zemí HIPC je už 16 v nějakém bodě v jednání. U pěti nepřipadá úleva vůbec v úvahu, neboť jejich aktuální celkové zadlužení se pohybuje na hranici únosnosti určené v Kolíně:</font><font color="Black"><b> Angola, Ekvádorská Guinea, Keňa, Vietnam a Jemen.</b></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"><b></b></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Zbylých 19 zemí (40 - 16 - 5) má mít v průběhu let 2000 a 2001 svůj Decision Point a potom dostanou podle vzoru prvních pěti k pohyblivému (&ldquo;floating&rdquo;) Completion Point částečnou úlevu dluhů. Jsou to: Burundi, Kamerun, Středoafrická republika, Čad, D.R. Kongo, Rep. Kongo, Ghana, Laos, Libérie, Madagaskar, Myanmar, Niger, Rwanda, Sao Tome &amp; Principe, Sierra Leone, Somálsko, Sudán, Togo, Zambie. Z této skupiny to nyní splňuje alespoň šest zemí. ( D.R. Kongo, Sierra Leone, Somálsko, Sudán, Myanmar, Libérie). Špatné vládní vedení nebo občanská válka znemožňují jednání, ne však předpoklady pro úlevu od Iniciativy.</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Nesmí být přitom přehlédnuto, že nejen ty země zahrnuté do tohoto, od MMF velmi libovolně sestaveného (a mezitím změněného ), seznamu potřebují rozsáhlou úlevu jejich požadavků. Také Ne-HIPC země, které světová banka zařadila do kategorie zemí &ldquo;velmi&rdquo; nebo &ldquo;velmi vysoce zadlužených&rdquo; s nízkým příjmem, vykazují neúnosně vysoké zahraniční zadlužení.</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"><b>Jaký zvolí kampaň Milostivé léto 2000 další postup?</b></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Mezinárodní koalice na podporu kampaně Milostivé léto 2000 považuje za nutné soustředit se především na řešení tří problémů:</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">- Po oznámení úplného bilaterálního prominutí dluhů věřitelským zemím bude stále ještě mnoho států neúnosně vysoce zadluženo, poněvadž mezinárodní finanční instituce - obzvláště Mezinárodní měnový fond a Světová banka - nejsou připraveny, vycházet z prominutí dluhů usnesených v Kolíně. Je třeba, aby tyto instituce nalezly zásadní řešení pro oddlužení. </font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">- Prominutí nesmí být omezeno na 40 zemí, klasifikovaných Světovou bankou jako vysoce zadlužené nebo chudé. Mnoho jiných zemí - například Peru a Ekvádor - musí rovněž plnit neúnosné platby dluhové služby.</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">- Musí být neprodleně zařízeno zavádění transparentní a spravedlivé metody (&ldquo;Mezinárodní insolvenční proces) pro jednání mezi věřiteli a dlužníky, které by řešilo vyrovnání či prominutí dluhů, a zavedlo odpovědnější vztahy mezi mezinárodními dlužníky a věřiteli.</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"><b>Děkuji, Jürgene, a v září se těším na spolupráci v Praze.</b></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Otázky kladla a poznámkami opatřila Stanislava Bryndová - Evangelická Diakonie Most.</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"><b>Poznámka 1</b></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Co může znamenat otálení průmyslových národů v otázce prominutí dluhů pro nejchudší obyvatele planety, se můžeme dočíst ve &quot;Zprávě o vývoji lidstva&quot; z r. 1997 Rozvojového programu OSN (UNDP):</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">&quot;Chudé země s vysokou mírou zadluženosti potřebují okamžitou úlevu, nikoliv sliby do budoucna. Citelná úleva pro 20 nejvíce zadlužených zemí by stála mezi 5.5 až 7.7 miliardami dolarů; to je méně než cena jednoho Stealth bombardéru nebo přibližně stejně tolik jako výstavba zábavního parku Eurodisney ve Francii. Tyto poměrně malé finanční náklady jsou v příkrém rozporu se strašlivými lidskými důsledky pokračující nečinnosti. Skupina sedmi (G7) a Bretton-Woods instituce by si měly vytknout jako cíl vyřešení krizové zadluženosti nejchudších zemí do roku 2000. To by muselo být ovšem doprovázeno specielními opatřeními, aby se snižování zadluženosti stalo zároveň snižováním chudoby a priority zainteresovaných zemí byly orientovány na cíle rozvoje celého lidstva. Pokud by byly vysoce zadlužené země zbaveny každoročních dlužních splátek, mohly by být tyto prostředky použity na investice, které by v samotné Africe mohly zachránit do roku 2000 život zhruba 21 milionům dětí a umožnit přístup k elementárnímu vzdělání 90 milionům dívek a žen.&quot;</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"><b>Poznámka 2</b></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Ve všech civilizovaných zemích existují nějaké formy insolvenčního práva, které zjišťují oprávněnost dluhů, zabezpečují vyrovnání mezi věřiteli a dlužníky a zajišťují dlužníkům a jejich rodinám právo na jejich nutné životní potřeby. Nové zákony v USA či Maďarsku pamatují na takováto řízení i při insolventnosti samosprávných celků. Na mezinárodní úrovni nic takového neexistuje a zadlužené země jsou nuceny věřitelskými vládami, MMF či SB platit dluhy na úkor zdravotní péče a školství, zajišťování potravin a hygienických potřeb. Proto kampaň Milostivé léto 2000 požaduje vytvoření transparentního a spravedlivého arbitrážního procesu, který by měl především:</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<ul>
<li value="1"><p>

<p>
<font color="Black">Ustanovit spravedlivé a rovnoprávné vztahy mezi mezinárodními věřiteli a dlužníky. Namísto dosavadního managementu dluhů, v němž věřitelé vystupují jako žalobci a soudci, by měl transparentní a spravedlivý průběh určovat vyrovnání pohledávek mezi oběma stranami.</font>
</p>



<li value="2"><p>

<p>
<font color="Black">Prosazovat právo všech národů na rozvoj a sociální sebeurčení - obzvláště právo na zboží nutné k přežití.</font><font color="Black"></font>
</p>



<li value="3"><p>

<p>
<font color="Black">Vytvořit novou platformu mezinárodních finančních vztahů věřitelů a dlužníků, která by v budoucnu zabránila předlužování jednotlivých zemí a poskytování nesmyslných úvěrů.</font><font color="Black"></font>
</p>



</ul><p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black"><b>Poznámka 3</b></font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Jednou ze zemí, v nichž trpí obyvatelstvo masivním způsobem důsledky krizové zadluženosti, je Zambie. V této zemi dosahovala dlouhodobá zahraniční zadluženost v roce 1995 úrovně 5.091 miliard US dolarů.</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Zambie se přitom podrobila již počátkem osmdesátých let programu strukturálního přizpůsobení, který ustanovil Mezinárodní měnový fond (MMF). Zambijský biskup De Jong popsal v rámci přednášky u příležitosti ustavení německé kampaně Milostivé léto důsledky tohoto programu. Inflace se snížila z 200% v roce 1991 na zhruba 23% v roce 1997. Dosaženo bylo také vyrovnaného rozpočtu, přísnější kontroly množství peněz a volného určování směnného kursu.</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">&quot;Celkové hospodářské zlepšení bylo ovšem vykoupeno vysokou lidskou cenou. v letech 1990-93 vynaložila zambijská vláda 37 milionů $US na základní vzdělání - zároveň zaplatila 1.3 miliardy dolarů ve formě dlužních splátek. </font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Mezi lety 1985 a 1995 klesla průměrná životní délka při narození z 52 na 48 let. Během stejného časového období vzrostla úmrtnost u dětí do 5 let z 13.5 % na 20.3% a chronická podvýživa u mladších 5 let ze 40% na 53%. Podle údajů Světové banky žije 80% Zambijců v absolutní chudobě.&quot;</font>
</p>



<p>

<p>
<font color="Black">Zadluženost mezitím nadále vzrostla: přes veškeré úsilí nedostačovaly splátky ani ke splácení amortizačních sazeb a úroků.</font>
</p>



<p>

<p>
<span></span>
</p>



<p>

<p>
<b><span></span></b>
</p>



<p>

<p>

</p>



<p>

<p>
<span> </span>
</p>



<p>

<p>

</p>



<p>

<p>

</p>



<p>

<p>
<font color="Black"></font>
</p>

 

 
 
 
Ekumenická akademie

Sokolovská 50
186 00 - Praha 8 - Karlín
tel./fax: +420 272 737 077
ekumakad@ekumakad.cz
www.ekumakad.cz
IČ: 638 36 009