Za spravedlivější financování rozvoje

Na začátku června se zástupkyně Ekumenická akademie zúčastnila mezinárodní konference Eurodad v Lublani. Eurodad je síť 46 evropských neziskových organizací, které se zabývají tématy dluhů a rozvoje. Nejenom jejich zástupci a zástupkyně, ale také početní účastníci z partnerských organizací z Afriky, Asie, Jižní a Severní Ameriky se setkali v prostorech Lublaňské univerzity a diskutovali základní otázku: Financování rozvoje v 21. století – Ekonomická spravedlivost pro všechny?

Jak v panelových diskuzích, tak ve workshopech, se přítomní shodli, že praktiky světového finančního sytému vůči zemí globálního jihu a jejich rozvoji jsou dnes nespravedlivější a neudržitelnější, než byly před vypuknutí krize v roce 2008. Oficiální rozvojovou pomoc ve výši 0,7 % hrubého národního produktu (HNP), ke které se zavázaly rozvinuté zemí, splňuje zatím jenom pět zemí na světě. Úvěry Světové banky a Mezinárodního měnového fondu požadují čím dál víc přísných úsporných opatření ve zemích, kde veřejné služby, jako je školství či zdravotní péče, naopak nutně potřebují více finančních prostředků. Při hledání rychlejší a méně byrokratické pomoci sázejí země globálního jihu stále častěji na soukromé investice do infrastruktury, takzvané PPP (Private-Public Partnership). Jenže různé výzkumy již ukazují, že tato opatření jsou skoro vždy dražší a méně efektivní. Jsou totiž zaměřená na ekonomický zisk, často neslouží místním lidem, a ne vždy nerespektují lidská práva.

Smutnou zprávou je fakt, že peníze na financování rozvoje a spravedlivější svět jsou. Isabel Ortiz, ředitelka programu Globální sociální spravedlnosti na Kolumbijské univerzitě v Bogotě prokázala, že v 21. století rostou finanční zdroje v soukromém sektoru na Globálním severu rychle. Naopak státní prostředky, tedy HDP a ekonomické úspory, zůstávají na poměrně nízké úrovni a toto se týká mimo jiné zdrojů oficiální rozvojové pomoci. Důslednější daňová politika a předcházení daňovým únikům by uvolnily větší prostředky na podporu Globálního jihu. Je to totiž politické rozhodnutí, jak solidární každá jedna rozvinutá země je, kolik peněz jako pomoc investuje. Spravedlivé financování rozvoje není problém prostředků, nýbrž distribuce.