czspenderu
Ekumakad.cz ›› Témata ›› Tilburgská deklarace
 
 

f_icon.svg.png youtube.svg Instagram

Fair & Bio obchod

pestujplanetu_logo_web.png

logo-bananas-sub_cz_yellow1.jpg

susy_logo_whiteclaim_background_small-2-.jpg

mcf_logo_print.jpg

 

Spolupracujeme:

 

Tilburgská deklarace

20. 6. 2008 -
Iniciátoři:
Bob Goudzwaard, emeritní profesor Univerzity Vrije v Amsterodamu
Leida Rijnhoutová, koordinátorka Vlaams Overlag Duurzame Ontwikkeling
Lou Keune, badatel Univerzity v Tilburgu, síť Vóór de Verandering
Jan Juffermans, De Kleine Aarde
Esther Somersová, teoložka, bývalá členka De Derde Kamer
Christiaan Hogenhuis, Oikos
Bart de Boer, environmentální ekonom
Kees Hudig, Globalinfo
Marjolein van de Water, mluvčí XminY Solidariteitsfonds
Rob Gort, podnikatel, bývalý člen De Derde Kamer
Peter van Vliet, předseda iNSnet

PRAKICKÁ PRAVDA

Přeorientování národních ekonomik
My, občané Holandska, Flander a Evropy vyzýváme k radikálnímu přeorientování našich ekonomik. Tato výzva je motivována rychle rostoucí naléhavostí globálních problémů, jako je klimatická změna, vyčerpání zdrojů, přetrvávání velmi rozšířené chudoby a růst globální nerovnosti. Naléhavost těchto problémů nás donutila diskutovat o nezbytné přeměně všech bohatých ekonomik, tedy také té belgické, holandské a evropské. I když tato změna orientace či zlom ve směřování, jak si jej představujeme, bude podstatná, nepřinese snížení lidského blahobytu. Naopak, ochrání nás od ještě větších budoucích problémů, jako jsou ohrožování zdraví, zhoršování životního prostředí, další nárůst propasti globální chudoby, ozbrojené konflikty, migrační pohyby. Nacházíme se v příhodném postavení, které stále ještě umožňuje změnit směr.

Fixace na ekonomický růst
10. ledna 2008 se na univerzitě v Tilburgu konala konference, kde se debatovalo o možné změně směřující k udržitelnější ekonomice založené na solidaritě. Během této konference byla kriticky zkoumána obecná posedlost ekonomickým růstem a, kromě jiného, byly navrženy jiné ukazatele pro měření rozvoje hospodářství než je hrubý domácí produkt (HDP). Na této holandsko-belgické konferenci konané v normální pracovní den, se objevilo více než 300 lidí ze všech společenských skupin: protiglobalizační aktivisté, podnikatelé, ekonomové, zástupci odborů, politici, odborníci na životní prostředí, zemědělci, badatelé a učitelé různých profesí, stejně jako zdravotníci a sociální pracovníci.


Podstatná změna
Všichni účastníci se shodli na naléhavé nutnosti radikální změny směru, kterým se ekonomika vyvíjí. V panelové diskusi označili různí politici, zástupci odborů a podnikatelé úroveň naléhavosti stupněm 9 na stupnici od 1 (nejnižší stupeň naléhavosti) do 10. I snížení národních příjmů, jak je v současné době měřeno, bylo považováno za přijatelné. Místní pozorování ukazuje, že prosperita se tím nemusí snižovat, naopak.

Výškoměry
Na konferenci byla vyjádřena - především přítomnými ekonomy - široká podpora myšlence, že k realizaci nezbytných změn jsou nutné měřicí nástroje alternativní k HDP. Tento tradiční ukazatel je „rychloměrem“ ekonomiky a ukazuje pouze, jak rychle vyděláváme peníze, nezávisle na otázce, zda tento růst přináší užitečné produkty a služby či zda je příčinou zkázy lidí a prostředí. Co spíš potřebujeme, jsou ukazatele výšky (výškoměry), které budou ukazovat, jak daleko jsme od udržitelné ekonomiky založené na solidaritě. Kdybychom např. jako měřící laťku použili Ekologickou stopu, viděli bychom, že pro udržitelnou ekonomiku by používání materiálů, prostoru a fosilních paliv v našich zemích muselo být sníženo zhruba o dvě třetiny. Navíc by k tomuto snížení muselo dojít v dohledné době, např. v deseti letech, pokud se chceme vyhnout tomu, že během 30 či 40 let by pro udržení naší úrovně materiální spotřeby byly třeba dvě planety Země.

Alternativní nástroje měření
Součástí naší praktické pravdy je také fakt, že už nyní máme přístup k alternativním nástrojům měření, které navzdory svým omezením se prokázaly jako cenné. Kromě výše zmíněné Ekologické stopy je to index Udržitelných národních příjmů (SNI) a Index pro udržitelnou ekonomickou prosperitu (ISEW). Existují také indexy, které ukazují blaho a spokojenost lidí. Konference došla k závěru, že není nezbytně nutné snažit se formulovat jediný ukazatel, zahrnující všechny aspekty prosperity lidí. Simultánní existence několika ukazatelů by dokonce mohla být výhodná, protože by se vzájemně doplňovaly při měření vzdálenosti od skutečné udržitelnosti a solidarity.

Prosperita na Jihu
Všichni se shodli na tom, že pro zajištění živobytí miliard chudých lidí musí dojít k růstu ekonomik na Jihu. To obnáší také nevyhnutelný růst spotřeby materiálů a energie. Současně jsme se shodli na tom, že ekonomiky Severu v materiálním smyslu, tj. co se týče spotřeby materiálů, prostoru a fosilních paliv, je nutné redukovat, ovšem to by nemělo mít vliv na snížení úrovně blahobytu. Je nezbytné rozumné přerozdělení.

Společná vize budoucnosti
Je zde naléhavá potřeba společné vize budoucnosti – srovnatelné s vizionářskou silou snu Martina Luthera Kinga – která by mohla tvořit základ a inspiraci společné strategie změny existujících již bohatých ekonomik na Severu. Zásadní reforma či změna společnosti je možná, jak ukazuje např. odhodlání americké společnosti a politiků pro New Deal, nebo reforma britské ekonomiky na začátku Druhé světové války. Je nezbytná výzva, která bude široce podpořena občanskou společností a pozitivně formulována, aby vytvořila společenský entuziasmus pro větší udržitelnost a solidaritu. Nemělo by jít o nerealistický příběh úspěchu, tvrdící, že „růstem a technologií všechno vyřešíme“. Neměla by ovšem být ani katastrofickým scénářem, volajícím po návratu do 30. let 20. století. Odpověď na často pokládanou otázku, zda je prostor pro růst, může být pouze jedna: „Ano, ovšem pouze v rámci větší udržitelnosti, větší solidarity, vyšší kvality života a v souvislosti s tím i většího štěstí lidí na Severu a Jihu.“

Ústřední body
V praktičtějším duchu byla velká shoda v souvislosti s prvními nezbytnými kroky. Tento rostoucí konsensus lze shrnout v následujících hlavních bodech:

a) sociálně-kulturní
společnost jako celek musí být připravena – prostřednictvím médií, politiků, vzdělávání – na to, že neustálá oslava rostoucí materiální spotřeby na hlavu a stálý růst fyzických investic končí.

b) strukturální
za účelem dosažení nezbytného snížení spotřeby zdrojů společnostmi a domácnostmi bude nezbytné snížení příjmů zaměstnanců a zisků firem. Takto vytvořené finanční prostředky budou použity především na:

- zvýšení investic do ochrany životního prostředí a záchrany lidských a přírodních zdrojů;

- globální reorganizaci prosperity a tím také rozvoj a udržování sociálního a ekologického „kapitálu“ společnosti;

- snižování neudržitelných vzorců investic a konzumu a produkce.

Současně bude vytvářen prostor pro více volného času a více možností zaměstnání s cílem rozvíjet a udržovat rozumnou produkci a spotřebu založenou na solidaritě, stejně jako na péči a kulturním rozvoji.

c) institucionální
Je třeba vytvořit stálý konzultační orgán s cílem směřovat k udržitelnosti a solidaritě, ve kterém by se angažovali nejdůležitější činitelé občanské společnosti (např. podle belgicko/flámského modelu). Tento orgán by mohl být iniciován v rámci širokého sociálního hnutí a může doprovázet ekonomické reformy a pokud by to bylo nezbytné, může je řídit.

d) redukce příjmů
Je třeba na základě konzultace, pokud by to bylo nutné, pak cestou regulace, zavést horní limity čistých příjmů.

e) zdanění:
Daňový systém bude reformován ve prospěch udržitelných forem energie a ochrany životního prostředí. Produkce škodlivá lidem a prostředí a s vysokou spotřebou energie bude zatížena vysokými daněmi, práce bude zatížena nižšími daněmi. Tato daňová reforma bude společnost stimulovat k větším investicím do sociálních a ekologických technologií a postupnému vytváření nových pracovních míst v této oblasti.

f) regulace produktů
Vlády vytvoří komplexní standardy pro produkty, které budou zohledňovat nejen zdravotní aspekty, ale také používání lidských a přírodních zdrojů, s cílem co nejvyšší efektivity.

Vyzýváme k radikální změně našich ekonomik, změně, která – v relativně krátké době – podstatným způsobem zasáhne do rozsahu a formy naší produkce a obchodních systémů a ideálů vydělávání peněz a konzumu. Tato změna je možná pouze tehdy, když bude podporována širokou aliancí sociálních hnutí. Zveme každého, především politické strany, odbory, podniky, akademie a sociální hnutí, aby se zapojily do této aliance a vzaly na sebe odpovědnost za změnu k opravdu udržitelné ekonomice založené na solidaritě.

 

 
 
 
Ekumenická akademie

Sokolovská 50
186 00 - Praha 8 - Karlín
tel./fax: +420 272 737 077
ekumakad@ekumakad.cz
www.ekumakad.cz
IČ: 638 36 009