czspenderu
Ekumakad.cz ›› Témata ›› V SÁZCE JE NAŠE VÍRA
 
 

f_icon.svg.png

Fair & Bio obchod

logo-bananas-sub_cz_yellow1.jpg

susy_logo_whiteclaim_background_small-2-.jpg

pestujplanetu_logo_web.png

mcf_logo_print.jpg

 

Spolupracujeme:

 

V SÁZCE JE NAŠE VÍRA

31. 8. 2005 - DOKUMENTY

V SÁZCE JE NAŠE VÍRA

Členské církve Světové aliance reformovaných církví (WARC) v procesu rozpoznávání, vzdělávání a vyznávání (processus confessionis) týkajícím se ekonomické nespravedlnosti a ekologického ničení (1997 - 2004)

Připravily Míla Hradečná a Marta Pešková, Praha, prosinec 2004

ÚVODEM:

Valné shromáždění Světové aliance reformovaných církví na svém zasedání v Akře Ghana) 30.7.-13.8.2004 přijalo významný závěrečný dokument, ve kterém převážná většina delegátů z více než 200 církví ze 100 států řekla NE k panujícímu neoliberálnímu hospodářskému systému. Shromáždění v Akře učinilo průkopnický krok určující další směřování.

Tomu předcházela celá řada setkání a konsultací nejen reformovaných církví mezi sebou. Mezi 23. a 24. valným shromážděním Světové aliance reformovaných církví WARC) se konaly tyto konsultace: 23. Valné shromáždění WARC, Debrecen 1997, Rozbijme svazky nespravedlnosti; Seoul/Bangkok 1999, Asie (také mezináboženské) Poselství církvím Severu a Jihu; Fiji 2001, Pacifik Ostrov naděje; Budapest 2001, střední a východní Evropa, Služte Bohu, ne mamonu; Soesterberg 2002, západní Evropa, Hospodářství ve službě životu; Buenos Aires 2003, Latinská Amerika, Dost je dost; Stony Point 2004, Severní Amerika, Spravedlivý obchod ve službě hospodářství a života; Cape Town 2001, WARC Teologická základna pro smluvní zavazování se pro spravedlnost; Buenos Aires 2003, Jih-Jih členské církve WARC, Stanovisko víry; London Colney 2004, Jih-Sever; členské církve WARC Stanovisko víry; Accra 2004, Valné shromáždění WARC Aby všichni mohli mít plnost života.

V českém překladu předkládáme následující dokumenty: Stanovisko víry ke globální krizi života (Forum členských církví Jih-Jih, Buenos Aires), dokument Přišel čas Forum členských církví Jih-Sever).

STANOVISKO VÍRY KE GLOBÁLNÍ KRIZI ŽIVOTA

Forum členských církví WARC Jih-Jih Buenos Aires, Argentina, 23.-26. dubna 2003

Stvoření stojí dnes tváří v tvář globální krizi života. V tomto kairu, momentu vyžadujícím jasné a jednoznačné rozhodnutí, Světová aliance reformovaných církví (WARC) svolala do Buenos Aires ve dnech 22.-26.dubna 2003 forum členských církví Jih-Jih. Členské církve WARC Jihu, které zažívají vážné důsledky ekonomické globalizace se shromáždily, aby v odpověď na výzvu 23. Valného shromáždění k závaznému procesu rozpoznávání, vzdělávání a vyznávání (processus confessionis) týkajícímu se ekonomické nespravedlnosti a ekologického ničení rozvažovaly a zaujaly stanovisko víry.(1) Naše shromáždění v Buenos Aires uznalo současný moment ve světové historii jako kairos vyzývající nás k rozhodnému jednání. Slyšeli jsme o otřesných situacích, ve kterých žijí naše sestry a bratři v Argentině a také jsme je viděli. Probíhající krize v Argentině předkládá nové problémy k uvažování v pokračujícím procesu vyznávání naší víry, který iniciovalo 23. Valné shromáždění v Debrecenu v roce 1997. Při našem setkání jsme si zvláště uvědomovali svou cestu z Kitwe do Buenos Aires a byli si vědomi výzvy afrických církví (Kitwe 1995) týkající se vyhlášení statu confessionis (vyznavačského stanoviska) k ekonomické nespravedlnosti. Na této cestě církve na celém světě mnoha způsoby reagovaly na ekonomickou nespravedlnost a ekologické ničení. Některé církve, jako Presbyterní církev v Koreji a Presbyterní církev ve Venezuele, učinily ve svém kontextu prohlášení víry ke krizi života. Jako církve Jihu jsme byli kritickou situací a nezměrným utrpením svých komunit nuceni vážně uvažovat o svých zkušenostech a jejich významu pro proces chápání a analyzování naší nově se objevující ekonomické a ekologické situace. Sdílení našich zkušeností utrpení a uvažování o naší víře nás vedlo k zaujetí stanoviska víry, když se díváme k 24.Všeobecné radě v Akře v roce 2004 a dále za ni.

KRIZE ŽIVOTA

Zakoušení krize života. Slyšíme nářek lidí a lkání stvoření... V Buenos Aires jsme viděli nezměrné utrpení, které je zapříčiněno ekonomickou krizí. Byli jsme šokováni, když jsme slyšeli, že před 25 lety měla Argentina 22 milionů obyvatel, z nichž méně než 2 miliony byli chudí lidé. Dnes má 37 milionů obyvatel s 21 miliony chudých lidí. Lidé v Argentině, stejně jako na mnoha jiných místech ve světě, jsou oklamáni iluzí. V minulých 25 letech vzrůst počtu chudých lidí byl větší než vzrůst populace. Střední vrstva, která obvykle tvořívala 50 procent obyvatelstva, se dramaticky zmenšila a jenom 30 procent populace má pravidelné zaměstnání.

Je jasné, že žijeme v novém stadiu kapitalismu, které kombinuje všechny formy moci a dopadá na všechny rozměry života. Kapitalistický systém přesunul své soustředění z produkce na finance. Je také nový ve své dalekosáhlé a všeobsáhlé strategii nadvlády, kde globální finanční trh je imperiem a bohem. Impérium je globálním finančním impériem podpíraným vojenskou, politickou a ideologickou mocí a jeho síly určují přežití zemí a lidí na periferii. Tržní imperium a vojenské síly působí útisk na všech úrovních - sociální, ekonomické, ekologické a duchovní - vytvářejíce krize ve všech národech a všech zemích na světě.

Konsultace vyslechla zkušenosti zástupců církví Jihu, kteří vykreslili realitu probíhající krize. Argentina a Jižní Korea byly vyzdviženy jako modely hloubky a rozsahu, v jakém neoliberální strategie podřizuje celý svět zákonům privatizace a neomezené expanze kapitalistických trhů. Zastoupené církve z Latinské Ameriky popisovaly způsob jakým ekonomická globalizace uvedla do pohybu krizi v oblasti dluhů, obchodu, marginalizace, nejistoty, ekonomické nerovnosti, nezaměstnanosti a ničení životního prostředí. Lež, že politika svobodného trhu je všelékem na sociální a ekonomické problémy, byla odhalena a slib bohatství a prosperity (investice, růst a zaměstnání) nebyl splněn. Místo toho jsou výsledkem neoliberální ekonomické politiky sociální a ekonomické krize, zvláště pro střední vrsty a chudé. Ohrožení Karibiku, způsobené ekonomickou globalizací, odráží ohrožení ostatních končin světa. Avšak problémy jsou dramatičtější proto, že jde o malé počty obyvatelstva a křehkou povahu ekonomik a ekosystémů. Ekonomická globalizace způsobila ztráty zaměstanání a drtící chudobu, bezprecedentní růst zločinnosti a násilí, ekologickou degradaci a rozšíření HIV/Aids. Toto všecko degraduje život.

Také azijské země zakoušejí negativní dopad neoliberální strategie, který se začal projevovat neočekávanou a vážnou ekonomickou krizí v roce 1997. Například v Jižní Koreji, když západní banky zastavily přísun svých půjček korejským korporacím, kurz korejského wonu vůči US dolaru se změnil z 800 wonů na 2.400 wonů za dolar. Jinými slovy, nedostatek cizí měny způsobil volný pád korejského wonu na nejnižší bod, až na jednu třetinu jeho hodnoty. Tisíce firem a podniků zbankrotovaly a stovky finančních institucí, obchodních bank a úvěrových institucí byly zavřeny. Miliony pracovníků dostaly vyhazov. Sociální důsledky znamenaly nesmírný nárůst bezdomovců, rozbitých rodin, sebevražd a násilí. O pět let později, navzdory tvrzení Mezinárodního měnového fondu a korejské vlády, že se ekonomika dobře ozdravila, strukturální krize se prohloubila a utrpení chudých a nezaměstnaných nebo částečně zaměstnaných se zvětšilo. Více než 600 nejlepších průmyslových podniků a bank bylo prodáno multinacionálům, kteří nyní převzali více než 30 procent akciového trhu. Říká se, že korejská ekonomika může být konfrontována s další krizí, protože půjčky a dluhy, jak zahraniční tak vnitřní, nesmírně vzrostly. Program strukturálního přizpůsobování, vynucovaný Mezinárodním měnovým fondem, jenom zvětšil strukturální nespravedlnost, rozšířil propast mezi bohatými a chudými. V Indonézii intervence Mezinárodního měnového fondu úplně selhaly. Maska neoliberálního systému byla stržena.

Africká zkušenost krize dala podnět k volání v Kitwe, které hlasitě hovořilo o systémovém vyloučení Afriky z globální ekonomiky, o rostoucí propasti mezi bohatými a chudými, sociálním rozpadu (desintegraci), hladu a nemocích. Dopady systému svobodného trhu na pandemii HIV/AIDS jsou evidentní v tom, jak se zachází s touto nemocí a jejím léčením. Politika a praktiky nadnárodních farmaceutických společností daly přednost zisku před zdravím lidí a vysoké ceny léků na HIV/AIDS a obchodní dohody vylučují chudé z účinné lékařské péče a prevence infekce.

Ekonomické a ekologické problémy národů Pacifických ostrovů jsou úzce propojeny. Ekologické problémy jsou skutečné a nebezpečné. Globální oteplování ohrožuje nízko položené ostrovy, nukleární zkoušky kontaminují moře, půdu, lidi a všechno živé tvorstvo. Nejvíce jsou postiženi obyvatelé Maršalových ostrovů a Tahiťané. Dolování a těžba dřeva umocňují odlesňování/deforestaci, jehož důsledkem je zničení většiny dešťových pralesů ostrovních zemí. Ekonomicky bohatí bohatnou a chudí chudnou. Sociálně vzrůstá zločinnost, násilí a sebevražednost.

Nejvýznamnějším rysem těchto zpráv je dramatická konvergence nářků zemí Jihu. Jsme si vědomi nových znamení časů: bezpříkladné integrace ekonomické globalizace a globální geopolitiky. Byli jsme jednotni v našem rozpoznání negativních dopadů nadvlády MMF, Světové banky a Světové obchodní organizace na národy Jihu a jejich vylučování. Sdílíme zkušenost negativních a ničivých dopadů deregulace a spekulativních investic na naše národní ekonomiky. Rozpoznáváme současný trend militarismu jako strategii totální války pro zajištění bezpečnosti globálního trhu. Rozpoznáváme cesty, jimiž jsou naše srdce a mysli napadány a ovládány tiskem a elektronickými médii při 'kolonizaci vědomí'. Jsme přesvědčeni, že neoliberální model nemůže být transformován nebo přizpůsoben: obsahuje inherentní protikady a znovu a znovu zklamal při pozvedání zemí, národů a přírodního prostředí Jihu k životu. Jsme jednotni v našem odmítnutí tohoto modelu. Nejsme sami, neboť významná hnutí v občanské společnosti, včetně globálního mírového hnutí, se také staví na odpor a odmítají tento model jako ničivý pro všechno stvoření.

Kritická analýza krize života

Zkušenosti národů Jihu, o nichž se podávaly zprávy na našem setkání, odhalují velkou různost problémů, bolestí a ohrožení. Za svou současnou kritickou situací nese každá země tíhu své vlastní historie. Avšak také se objevily překvapivé společné prvky. Tato společná témata poukázala při nejmenším na dvě z klíčových příčin ekonomických a ekologických problémů.

Změna poháněná stávajícími mocnostmi

Jsme si vědomi nejen rychle se měnící sociální, kulturní a ekonomické reality, ale také toho, že nejbolestivější a nejobtížnější změny a tlaky jsou na nás vyvíjeny z vnějšku. Například předchozí koloniální mocnosti mají dosud prsty ve spoustě tak zvaných etnických konfliktů; nadnárodní korporace, ne národní průmysl, se chápou vedení při takzvané modernizaci ekonomiky. Akce těchto firem jsou často doprovázeny vzrůstající chudobou (zvláště v tradičních sektorech ekonomiky), systematickým zhoršováním přírody a ztrátou původních kultur; finanční svět a mezinárodní finanční instituce požadují neustálou redukci mezd, subvencí a vládních rozpočtů a přitom si dělají nárok na autoritu nad národní vládou a ekonomickou politikou.

Změna poháněná směrem k cílům globálního trhu

Jsme také hluboce znepokojeni směrem, kterým se ubírají změny činěné stávajícími mocnostmi. Otázka, kterou si musíme vždycky klást, zní: povedou tyto změny k plnosti života Božího stvoření? Převážně je primárním zájmem hráčů na globálním trhu zisk, i na úkor života. Když se prohlubuje chudoba, přichází utrpení a smrt. A když roste násilí mezi skupinami a je dokonce urychlováno politickými a ekonomickými mocnostmi zvnějšku, pak opět vidíme při práci dynamiku smrti. Všechny tyto problémy jsou vzájemně propojeny. Zhoršují jedny druhé katastrofálním způsobem, neustále nás postrkují pryč od Boha života a od plnosti života pro všechny. Proto se musíme ptát, co tkví za tímto pokračujícím kultem smrti a za jeho život popírajícími silami. Je to proto, že modernizace, technika, a všechny formy trhu jsou samy o sobě špatné? Musíme kopat hlouběji.

Dynamika smrti a vylučování jsou lidské výtvory. Mají společnou základnu. Neoliberální deregulace kapitalistického trhu na všech úrovních hnaná bezuzdnou chtivostí peněz a moci mění trh v modlu. Ekonomicky, kapitalistický trh už více neslouží výměně užitečného zboží a služeb pro všechny ani není ochoten k tomu, aby byl politicky a sociálně pokládán za odpovědný za obecné blaho/dobro. Budován na výlučném soukromém vlastnictví menšiny vlastníků, čistě deregulovaný trh má jeden jediný cíl: maximalizovat akumulaci bohatství několika, což bible nazývá mamonem. Kapitál stále méně a méně plyne do dlouhodobě udržitelné produkce zboží a služeb. Místo toho je kapitál soustředěn ve finančních transakcích, které působí nezaměstnanost, zhoršování pracovních podmínek a vzrůstající strukturální zadluženost. Příroda je viděna pouze jako surovina pro hromadění bohatství. A technika slouží těmže účelům, dokonce riskuje nezvratné poškození v případě biotechnologie. Politicky jsou národní státy a demokraticky zvolené vlády oslabovány, vydírány nebo kooptovány. Stále méně a méně jsou schopny vložit sociální a ekologické závazky (daně) na soukromé vlastnictví. Základní veřejné služby jako voda, energie, transport, zdraví a vzdělání jsou privatizovány, takže jenom lidé s kupní sílou k nim mají přístup. Krok za krokem je vyšachováván demokratický systém OSN. Bohaté národy převzaly vedení diktováním mezinárodní politiky prostřednictvím nedemokratických institucí jako G8, MMF(IMF) a Světová banka (jenom ti kdo platí mají hlas, mohou mluvit) nebo Světová obchodní organizace, která má jako hlavní poradce nadnárodní korporace. Ekologicky je stvoření v krizi. Nenasytné společnosti a sobecké lidské bytosti se zmocnily matky země, vykořisťují ji, znásilňují a vraždí pro zisk. Ideologicky, kolonizace vědomí, umocněná většinou medií, přesvědčuje lidi, že není žádné alternativy (TINA). Nenásledovat zákony trhu je pokládáno za hřích.

Vojensky, USA a západní mocnosti (NATO) rozvinuly globální hegemonickou strategii k celosvětové ochraně svých ekonomických zájmů. Otevřeně rozbily mezinárodní právo a po celém světě rozšířily konflikty plné násilí a reaktivní terorismus. Jsme vážně znepokojeni tím, že bohaté země jsou stále více nakloněny k použití vojenské síly ke vnucování neoliberálního ekonomického systému ve světě, hrajíce si na božského cézara. Válka proti Iráku je jasným příkladem tohoto druhu politiky a válka je opět pokračováním politiky k rozšíření nadvlády. Tato válka odhaluje krizi mezinárodního institučního systému, což ohrožuje rovnováhu mezi národy.

Zkrátka, prostřednictvím neoliberální globalizace se ekonomika, určená k zachování života a blaha všech, stala totalitním systémem víry v akumulaci zisku několika ohrožujícím na naší planetě život jako celek. Tento systém je strukturálním hříchem. Globalizovaný neoliberalismus je úplným protikladem centra obsahu křesťanské víry. Pokud jde o ekonomiku, jde o následující protiklady (jak tomu rozuměl Calvin a celá reformovaná tradice): Zatím co Boží hospodářství/ekonomika je inklusivní, neoliberální ekonomika je exklusivní. Zatím co Boží ekonomika je ekonomika, která chrání chudé, neoliberální ekonomika je ekonomika, která chudé vykořisťuje. Zatím co v Boží ekonomice plyne bohatství od bohatých k chudýn, v neoliberální ekonomice plyne od chudých k bohatým. Zatím co ekonomickým indexem Boží ekonomiky je chudý, neoliberálním ekonomickým indexem je bohatý. Zatím co Boží ekonomika je založena na Boží lásce a milosti, neoliberální ekonomika je založena na chamtivosti a vytváření zisku. Zatím co Boží ekonomika je ekonomikou solidarity, neoliberální ekonomika je ekonomikou založenou na bezbřehé soutěživosti. Neoliberální ekonomika vytváří neustálý proud obětí: oběti Jihu, aby Sever mohl pokračovat ve svém životním stylu, oběti přírody, protože trh je požaduje, oběti neustálého zadlužování chudých, aby bohatí mohli zůstat bohatými a akumulovat stále více.

PŘIŠEL ČAS

Forum členských církví Jih-Sever London Colney, Spojené království, 8.-11.2.2004

Forum členských církví Jih-Sever v Londýně Colney pokračovalo v cestě započaté 23. Valným shromážděním (Debrecen 1997), které vyzvalo členské církve Světové aliance reformovných církví, aby začala proces "rozpoznávání, vzdělávání a vyznávání" (processus confessionis) týkající se ekonomické nespravedlnosti a ekologického ničení. Na tomto foru se sešli zástupci 26 členských církví ze Severu a Jihu a na cestě k 24. Valnému shromáždění (Accra 2004) rozpracovali následující stanovisko víry.

PROČ STANOVISKO VÍRY? Roste rozpoznání, že způsob, jakým kapitalistický tržní systém dnes pracuje, působí v masivním rozsahu utrpení a smrt lidem a stvoření. Je v sázce život; utrpení a destrukce jsou rozsáhlé. Hlad a umírání hladem, nemoci jako HIV/Aids, sociální nejistota a ekologické ničení se často stávají příležitostmi k dalšímu zisku. Stejné tržní síly, jejichž obětí je Jih, pracují na Severu. Ekonomické problémy a problémy životního prostředí jsou vzájemně propojeny a katastrofálním způsobem umocňují jedny druhé, neustále nás odstrkují pryč od Boha života a od plnosti života pro všechno stvoření. Ekonomicky - kapitalistický trh neslouží výměně užitečného zboží a služeb pro všechny ani není pokládán za politicky a sociálně odpovědný za obecné dobro. Vybudován na absolutním vlastnickém právu menšiny vlastníků a regulován k prospěchu zisku korporací, má jenom jediný cíl: maximalizovat akumulaci bohatství několika. Finanční kapitál ovládá ekonomiku, vylučuje chudé, podporuje spekulaci a neustále zaplétá lidi a národy do dluhu. Kapitál stále méně a méně plyne do dlouhodobě udržitelné produkce zboží a služeb. Místo toho hnací síla korporací a trh často způsobují nezaměstnanost, degradaci pracovních podmínek, nucenou migraci a vzrůstající strukturální zadluženost. Makroekonomická politika jako jsou programy strukturálního přizpůsobování, privatizace, znehodnocení místních měn a škrty v sociálních službách vnucené zemím globálními ekonomickými institucemi, rozšiřuje propast mezi bohatými a chudými.

Ekologicky - stvoření je v krizi. Příroda je viděna pouze jako surovina pro spotřebu a vytváření bohatství. Neuznává se, že příroda má hodnotu sama v sobě nebo že pravidelné společenství se stvořením je důležité pro naše duchovní, citové a fyzické dobro. Politika neomezeného růstu industriálních ekonomik urychluje plundrování země a nezvratnou destrukci životního prostředí. Industrializace zemědělství vyhání na celém světě malé zemědělce z podnikání. Mnoho druhů a přirozených prostředí je ničeno a stvoření jako celek je v nebezpečí. Žijeme v dobách imperia - imperia, které prosazuje současný trend militarismu jako globální válečnou strategii k zajištění trhů a vnucuje destruktivní makroekonomickou politiku celým zemím, aby sloužila cílům trhu. Stupeň jakým jsou ekonomická globalizace a globální geopolitika dnes integrovány nemá historickou paralelu. I moderní věda a technika jsou spíše užívány k tomu, aby sloužily vojenské moci a globálnímu trhu než aby sloužily životu. Strukturální násilí je umocňováno rasismem, kastovními systémy a sexuálními nerovnostmi. Chudoba olupuje ženy o plnost jejich lidství. Obchodování ze ženami a dětmi vykořisťuje, činí zbožím (komodifikuje) a dokonce i zotročuje. Uprostřed sociálního, ekonomickáho a ekologického zhoršování se po celém světě šíří pohromy a nemoci dopadající jak na zvířata tak na lidi a postihující děsivým způsobem nejchudší země. Miliony lidí umírají na Aids a příliš často je jim farmaceutickými korporacemi orientovanými na zisk odpíráno účinné lékařské ošetření. Sdělovací prostředky, stále více kontrolované korporativními mocnostmi, kolonizují lidské vědomí vštěpováním konsumeristických hodnot trhu. Srdcem dnešních ekonomických problémů a problémů životního prostředí je to, co se v mnoha částech světa uvádí jako neoliberalismus, neoliberální kapitalismus nebo Washingtonská dohoda. Základním přesvědčením této dohody je, že l. soutěžení, konsumerismus a neomezená akumulace bohatství jsou tím nejlepším pro celý svět, 2. kapitalistický trh je budován na principu soukromého vlstnictví bez jakýchkoliv sociálních závazků, stejně tak jako na principu, že kontrakt je jedinou legální základnou, 3. praxe liberalizace a deregulace trhu, privatizace, otevřenost pro zahraniční investice a dovozy, neomezený pohyb kapitálu a nižší daně jsou cestou k obecnému dobru. Faktem je, že bohatí a bohaté národy využívají politických institucí a vojenské síly k zajištění svých vlastních zájmů a neřídí se tím, co požadují po druhých. Neoliberální ideologie tvrdí, že nemá alternativu, a tak napadá suverenitu Boží, stejně tak jako když požaduje nekonečnou řadu obětí od chudých a ze strany stvoření. Integrita naší víry je proto v sázce. Naše víra je v sázce pro to, že

* utrpení a ničení jsou v protikladu k vůli Boha, který stvořil život a přemohl smrt skrze Ježíše Krista,

* neoliberální kapitalismus činí falešné sliby, že může zachránit/spasit svět,

* neoliberální kapitalismus si nárokuje svrchovanost nad životem a vyžaduje loajálnost, která se rovná modlářství.

INTEGRITA NAŠÍ VÍRY JE V SÁZCE Nám, lidem, kteří patří Bohu života, byla dána nová vize, biblická vize plnosti života pro lidi a zemi. Zavazujeme se této biblické vizi, která je následujícím způsobem v protikladu k neoliberálnímu kapitalismu:

a) je zaměřena na naplňování základních potřeb a na lidský rozkvět, ne na maximum výroby a spotřeby (Iz.65, 1 Tim.6),

b) její hnací silou je pečování a rozdělování, ne akumulace (Luk 12,16-21),

c) podporuje solidaritu, slouží živým společenstvím a odmítá individualismus (Skutky 4-6),

d) podřizuje finanční trhy službě reálné ekonomice, ne reálnou ekonomiku vládě financí (Luk 16),

e) koriguje systematické zadlužování a ztrátu půdy opatřeními milostivého léta a omezuje ekonomiku ohledy na životní prostředí místo aby dovolovala, aby úsilí o zisk je ničilo (Lev.25),

f) vytváří prostor, kde si spravedlnost a pokoj dají políbení (Ž.85,10) místo toho, aby podřizovala každý prostor - fyzický, mentální i duchovní - cílům trhu.

Jako církve jsme vyzýváni k tomu, abychom učinili vyznání víry, protože nasloucháme nářkům trpících lidí a sténání stvoření. Toto vyznání víry chce odmítnout nespravedlnosti dnešní globální ekonomiky tím, že znovu potvrdí naši víru v trojjediného Boha, který v Kristu otvírá nové stvoření a volá nás, abychom věrně odpovídali na Boží smlouvu. Potvrzujeme, že Bůh je svrchovaný nade vším stvořením (Gen.2,8-9). Činíme pokání za svou víru, že tržní hospodářství a moc peněz přinese mír, bezpečnost a svobodu od hladu a nemocí. Činíme pokání za zneužívání učení o stvoření (Gen.l) k pokořování, vykořisťování a ničení života - zvláště žen a stvoření - špatným výkladem své úlohy jako správců stvoření. Činíme pokání za svou víru, že neoliberální kapitalismus je řešením světových problémů. Odmítáme každý nárok ekonomické, politické a vojenské moci, který podvrací Boží svrchovanost nad životem. Odmítáme přivlastňování si darů Božích daných všem lidem vlastníky velkého kapitálu jako absolutní vlastnictví k soukromým ziskům na úkor obecného dobra, protože tím se popírá Boží svrchované vlastnictví všech věcí. Odmítáme myšlenku, že lidstvo má neomezemé právo ovládat přírodu a dobývat ji. Prohlašujeme, že Božím záměrem je udržovat všechno stvoření. Prohlašujeme, že Boží svrchovaná vláda znamená, že všemu tvorstvu dal Bůh důstojnost a ono má žít ve vzájemném společenství. Potvrzujeme, že Bůh uzavřel smlouvu s celým stvořením (Gen.9,8-12). Tato smlouva byla zpečetěna darem Boží milosti, darem, který není na prodej na trhu (Iz 55,1). Boží smlouva je nad každýn kontraktem, který je "zákonem" nadvlády a vykořisťování, a je proti němu. Je to inklusivní smlouva, ve které chudí a odstrčení jsou přednostním způsobem Božími partnery. Všechno stvoření je požehnáno a zahrnuto do této smlouvy. Činíme pokání za svou spoluvinu za neoliberální kapitalismus, který vylučuje chudé a zranitelné z plnosti života. Činíme pokání za to, že vylučujeme lidi pro jejich třídu, rasu, pohlaví, zdravotní postižení, sexuální orientaci nebo etnickou příslušnost. Odmítáme zneužívání biblické ideje Boží smlouvy kteroukoliv skupinou nebo kterýmkoliv národem k vylučování jiných z důvodů ideologických nebo politických. Odmítáme vojenskou, politickou a ekonomickou nadvládu. Odmítáme ideologické a politické zneužívání Písma a křesťanské víry k ospravedlňování jakékoliv formy nadvlády. Prohlašujeme, že Boží smlouva zve všechno stvoření do vztahu účastenství na obecném žití. Prohlašujeme, že Bůh nám dává svobodu budovat a zachovávat veškeré stvoření a pečovat o ně (Gen 2, 1 Kor.10,23-26). Potvrzujeme, že v Kristu jsou všechna rozdělení a vylučování překonána. Existuje jednota života ve společenství, mezi národy a v kosmu (Ef 2,11-21). Činíme pokání za to, že jsme nerozpoznávali jednotu života skrze Kristovu vládu a přítomnost Ducha. Činíme pokání za degradování lidí jiných věr a spiritualit ve jménu Krista. Činíme pokání za trhání těla Kristova rozděleními a schizmaty. Odmítáme neomezenou soutěživost a cynické sociální učení o přežívání nejschopnějších. Prohlašujeme, že tělo Kristovo je povoláno k tomu, aby bylo inkluzivní skutečností bezpodmínečně a univerzálně. Potvrzujeme, že Duch svatý nám dává vizi nového nebe a nové země. Duch svatý neustále obnovuje a udržuje vizi zahrady života v novém nebi a nové zemi (Kol 1,16-18, Zj 21, 1-5). Duch nás vede ke vzájemnému společenství a k naději nové vize založené na lásce, odpuštění a přeměny v Ježíši Kristu. Činíme pokání za to, že jsme nebyli dost citliví a důvěřiví vůči životodárné přetvářející moci svatého Ducha a proto jsme oklešťovali svou vizi spravedlnosti, míru a naděje pro svět. Činíme pokání za to, že jsme ospravedlňovali ideologii individualismu tím, že jsme spoutali Ducha s duší. Odmítáme moderní názor, který upřednostňuje materiální nad duchovním. Odmítáme tlak trhu k ovládnutí veškerého života materialismem a konsumerismem. Prohlašujeme, že Duch svatý pracuje v celém stvoření, inspiruje, obnovuje a transformuje život.

SMLUVNÍ ZAVÁZÁNÍ SE (COVENANTING) KE SPRAVEDLNOSTI V EKONOMICE A NA ZEMI

Společenství Aliance bylo vedeno Duchem svatým až do doby a na místo, kdy se musí učinit rozhodnutí, musí být zaujato stanovisko. Církve už déle nemohou zůstávat vlažné ve své odpovědi na utrpení a ničení lidí a země. Pro církve je nyní čas, aby se zaujetím prohlásily, že budeme věnovat svůj čas a energii, vskutku své vlastní já, změně, obnově a ozdravení ekonomiky a země. My, jako církev Ježíše Krista, se stavíme proti

* maximální produktivitě, spotřebě a akumulaci sloužící cílům jednotlivců a korporací na úkor chudých a stvoření;

* využívání vojska k podpoře tržních mechanismů;

* zneužívání bible k útisku lidí a země a k podpoře cílů současné ekonomické ideologie;

* nespravedlivému aplikování daní a dotací;

* činnosti korporací, která využívá nespravedlivou pracovní politiku k maximalizaci zisku;

* konsolidaci zemědělství, která žene malé zemědělce ke krachu;

* programům strukturálního přizpůsobování, které vytvářejí nezaměstnanost a vykořisťují životní prostředí;

* destabilizaci ekonomik skrze neregulované kurzovní spekulace;

* nesplatitelným úrovním mezinárodního dluhu;

* myšlence, že neexistuje žádná alternativa k neoliberálnímu kapitalismu. My, jako církev Ježíše Krista, vyznáváme a kajeme se,

* že jsme zklamali v odpovídání na naléhavý nářek chudých a stvoření;

* že jsme prorocky nemluvili proti mocnostem, které utiskují a zotročují;

* že jsme zklamali při zdůrazňování biblické vize ekonomiky, která je protikladem současné tržní vize;

* že jsme podlehli, zvláště v zemích Severu, materialismu a přehnané spotřebě.

My, jako církev Ježíše Krista, jsme voláni,

* abychom podporovali ekonomickou aktivitu, která podporuje udržitelná společenství/komunity a ekosystémy;

* abychom pracovali pro vysvobození od systematického zadlužování tam, kde zotročuje lidi a země;

 * abychom podporovali vlády, když místně odpovídajícím způsobem ochraňují své lidi a trhy a rozvojovou infrastrukturu a vzdělání;

* abychom pracovali pro přísnou a mezinárodně vynutitelnou kontrolu znečištění;

* abychom se zastávali dodržování všeobecných lidských práv;

* abychom podporovali ochranu práv pracujících;

* abychom usilovali o mnohostranné i jednostranné odzbojení a mír;

* abychom významným způsobem přispívali k ochraně životního prostředí a jeho uchování;

* abychom podporovali udržitelné investování, které bere ohled na chudé a na životní prostředí;

* abychom přijali za své takové životní styly, které dosvědčují Boží ekonomiku pro život;

* abychom vytvářeli stanoviska víry a uvnitř svých vlastních církví pokračovali v procesu rozpoznávání, vzdělávání a vyznávání týkajícím se ekonomické nespravedlnosti a ekologického ničení.

My, jako církev Ježíše Krista a jako znamení naděje, znovu potvrzujeme svůj závazek spolupracovat

* s národními, regionálními a globálními organizacemi a společenstvími víry na smluvních závazcích (covenanting) týkajících se spravedlnosti v ekonomice a na zemi;

 * s civilními, lidovými a občanskými hnutími v zápase o spravedlnost;

* se skupinami, které pracují pro alternativy k vybudování udržitelné ekonomiky a životního prostředí (např. hnutí za slušný obchod a spravedlivý obchod).

Modlíme se Chválíme Tě, ó Bože, za tvé stvoření; za různost lidského rodu; za opatření, která jsi udělal pro udržitelnost života na celé zeměkouli; za vzájemné propojení stvoření; za výsadu, kterou jsi nám daroval, abychom hráli roli správců při udržování stvoření. Vyznáváme, ó Bože, že jsme ne vždycky rozpoznávali své místo uprostřed stvoření jako lidé stvoření tebou k tomu, abychom byli ve vzájemném společenství a ve společenství se zemí. Pomoz nám, abychom byli nástroji obnovy a renovace a ne ničení. Činíme pokání za svůj strach, nedůslednosti a slabosti při odpovídání na tvé volání. Modlíme se, ó Bože, za zranitelné, na které negativně dopadá ekonomická a ekologická nespravedlnost a prosíme Tě, abys jim dal sílu a zdroje k pozvednutí se z jejich situace. Daruj své církvi, ó Bože, aby uprostřed sil zla a smrti skutečně representovala tvůj hlas a pracovala jako partner spolu s Tebou při uskutečňování života ve vší jeho plnosti. Amen (Z anglického originálu v Reformed World, roč. 54, č.1, březen 2004 přeložila Míla Hradečná)

Z DISKUSE K UVEDENÝM DOKUMENTŮM:

Stanoviska víry z Buenos Aires i z London Colney byla diskutována některými evropskými církvemi a církevními skupinami.

Ke Stanovisku z Buenos Aires Reformovaná církev Francie v odpovědi na stanovisko z Buenos Aires napsala WARC mezi jiným toto: 'Vidíme tento dokument jako nové vyjádření utrpení našich bratří a sester, drcených nespravedlností světového ekonomického systému a vykořisťováním v podstatě bohatými zeměmi Severu, jehož oni jsou obětmi. V této situaci jsme si vědomi své kolektivní odpovědnosti a snažíme se sdělit slovo našich bratří a sester Jihu našim spoluobčanům.' Ale Rada Reformované církve Francie si klade otázky nad ekonomickou a politickou analyzou v textu vyjádřenou, která se některým jejím členům zdála zjednodušená až ke karikatuře. 'Zvláště litujeme, že se dokument spokojuje s kritikou dominantního ultraliberalismu, aniž navrhuje konkrétní alternativy jiné než prorocká gesta.' Má také teologické těžkosti s deklarací, poukazuje na používání Písma, které postrádá přísnou a uvážlivou hermeneutiku, na tendenci sakralizovat stvoření (např. v tématu "matka země"), diskutabilní koncept "strukturálního hříchu" a nejasnou ideu církve. V návaznosti na francouzskou tradici sekularity (laicité) si klade otázku, zda prohlášení ve jménu "Boží ekonomiky" nevolá po církevním (ecclesial) "imperialismu", který by nahradil neoliberální imperialismus, který kritizuje. 'Ačkoliv slyšíme mocný protest, o kterém text vydává svědectví, a připojujeme se k němu, nemůžeme se plně najít v jeho analyzách a teologických základech.' Rada vyzvala Alianci, aby celý vyznavačský proces iniciovaný 23. Valným shromáděním (Debrecen 1997) "podrobila revizi".

Reakce na stanovisko víry z London-Colney: V dubnu 2004 se evropští vedoucí církví a delegáti do Akry sešli v Utrechtu v Holandsku, aby se připravili na 24. Valné shromáždění. 'Slyšíme křik utrpení a hněvu círví Jihu a rozumíme jim', píší v dopise gen. tajemníkovi WARC Setri Nyomi. 'Sdílíme jejich obavy a ctíme jejich perspektivy. Budeme pokračovat našich akcích solidarity.' Jsme přesvědčeni, že naše církve jsou volány k tomu, aby se zaměřily na příčiny tohoto utrpení "nedvojznačným způsobem" například tím, že se obrátíme s výzvou na naše politiky a tím, že přispějeme 'ke zpřísnění regulací a zákonných opatření, kontrole mezinárodních finančních institucí, k přinucení, aby fungovaly demokratičtěji a přijaly za svou politiku spravedlnost. Odmítáme používání teologie k podepření ekonomických nebo politických ideologií jako je neoliberalismus.' Ale také oni vytýkali analyzám v dokumentech z Buenos Aires a London Colney, že jsou 'příliš všeobecné a jednostranné'. Popis neoliberální ideologie byl pro ně 'až přiliš masivní'. 'Zvlášt je pro nás problémem a záhadou, za jakých podmínek je takovou vizi, jaká je vyjádřena v dokumentech, možno sdělit dnešním církvím a společnostem.' Měli také pocit, že dokumenty jsou teologicky nejasné právě tam, kde je jasnosti třeba. 'I když se vyhnuly termínu status confessionis (situace vyznávání, kde pravda evangelia je v sázce) jasně implikovaly jeho význam a smysl.' V reformované tradici, tvrdili, byl status confessionis vyhlášován jenom 'v případě mylného učení církve'. V tomto ohledu vyzvali k 'průhlednějšímu formulování'. Od Akry 'očekáváme jasné a věrohodné slovo' říkají. Jsme naplněni důvěrou, že taková deklarace najde jiný způsob vyjádření a tak dosáhne podpory legislativních a výkonných orgánů našich církví... Naše celosvětová reformovaná rodina bude posílena tím, že najdeme v evangeliu společný důvod k tomu, abychom se postavili ekonomické, sociální a politické nespravedlnosti, která všude tolik ničí životy božích dětí.'

Tato kritická avšak affirmativní odpověď byla prohloubena Radou Federace švýcarských protestantských církví, které v květnu uvažovaly nad textem z London Colney. 'Bůh je počátkem, cestou a cílem všech oblastí života', říká tato Rada. 'Když církve zaujmou stanovisko ve světle víry, odráží to reformovaný názor, který říká, že za to, co děláme ve veřejné sféře ekonomiky, politiky a životního prostředí, jsme stejně tak Bohu odpovědní jako za to, co děláme ve sféře života osobního.' Ale Rada vytýkala textu, že dostatečně neodráží diverzitu názorů v církvích Aliance nebo diverzitu situací, ve kterých pracují. Jazyk jakéhokoliv prohlášení přijatého v Akře 'by měl dát zaznít nářku těch, kteří trpí důsledky mezinárodního vykořisťování koncentrovaného na Jihu'. Ale měl by být 'dostatečně citlivý, aby byl brán vážně lidmi na Severu a národními a mnohostrannými tělesy, která činí rozhodnutí'. Rada souhlasila s mnohým v analyze dokumentu z London Colney: 'Chudoba, útisk, ničení přírody a strukturální násilí vůči ženám a dětem jsou zapříčiněny a umocňovány, inter alia, koncentrací ekonomické moci, neregulovanými a nuceně otevíranými trhy, vojenskou mocí a jednostrannou akcí jediné zbývající velmoci'. Ale kritizovala London-Colney za jednopříčinový přístup připisující veškeré utrpení "neoliberalismu" a "imperialismu". Tato 'jednostranná analyza rozděluje svět na bílý a černý, dobrý a špatný' a neposkytuje adekvátní základ 'pro přístup k překonání útisku a nespravedlnosti založený ve víře'. Byl-li by přijat v Akře, 'vedl by k rozdělení mezi členskými církvemi Aliance a podkopal by věrohodnost Aliance jako vážného partnera pro diskusi', řekla Rada. Bylo by lepší omezit každé prohlášení Valného shromáždění 'na pevně soustředěné a omezené prohlášení o neoliberalismu'. Rada přivítala trinitární teologii v textu London Colney, ale volala po konkrétnějším, praktickém, proveditelném a ověřitelném plánu akcí, který by mohl posílit jednotu a společné svědectví církví Aliance na celém světě.

Generální tejemník WARC Setri Nyomi byl potěšen zájmem evropských církví o problémy předkládané v textech z Buenos Aires a London Colney, které budou 'zdroji pro diskuse na Valném shromáždění v Akře'. Podle jeho soudu 'nejdůležitější otázkou v Akře bude, jak dalece delegáti církví Aliance se budou moci dohodnout na společném popisu toho, co je s naším světem v nepořádku ekonomicky a ekologicky a na společném prohlášení o tom, co by naše církve v boji proti tomu měly ve světle víry dělat. (Z angl. textu ve WARC Update květen 2004 přeložila Míla Hradečná.)

 

 
 
 
Ekumenická akademie

Sokolovská 50
186 00 - Praha 8 - Karlín
tel./fax: +420 272 737 077
ekumakad@ekumakad.cz
www.ekumakad.cz
IČ: 638 36 009