.jpg)
8. Posílit postavení žen a dívek ve společnosti
(str. 33 – 36)
Většinu potravin, rukodělných výrobků a oděvů v rozvojových zemích produkují ženy a dívky. Stále je s nimi však zacházeno jako s občany druhé kategorie. Podpora spravedlivého obchodu je dobrý způsob, jak podpořit boj za rovné příležitosti pro obě pohlaví.
Z celkového počtu 1.2 miliardy lidí, kteří žijí s méně než jedním dolarem na den, představují 70 % ženy a dívky. Ženy na celém světě obvykle tráví prací více času než muži, berou nižší platy a pracují na horších pozicích. Pakliže se věnují stejné práci, žena obvykle pobírá 2/3 platu muže. Mimo to - zejména ve venkovských oblastech – ženy odvádějí mnoho hodin neplacené práce v domácnostech přípravou jídla, úklidem, péčí o nemocné, vzděláváním dětí, výrobou oděvů pro rodinné příslušníky.
Většina žen v rozvojovém světě pracuje v „neoficiálním“sektoru. Mnohé přispívají do rodinného rozpočtu pěstováním základních plodin či drobnou rukodělnou produkcí. Často nedisponují žádnou (nebo jen minimální) půdou, kapitálem, nemají přístup k úvěrům, technologiím. A přesto jsou v tradičních komunitách ženské práce považovány za méně důležité než mužské.
Aby finančně vyšly, ženy z globálního Jihu jsou v rostoucí míře nuceny poohlížet se po práci i mimo domov. V zemědělství jsou často najímány na sezónní a špatně placené práce, kde nelidsky dlouhá pracovní doba a neustálý kontakt s nebezpečnými chemikáliemi jsou jen některé z charakteristických rysů jejich pracovních smluv. V průmyslové výrobě mají ženy ve srovnání s muži méně šancí na dosažení lepších pracovních podmínek. Neplacené přesčasy jsou vynucovány s argumentem, že se musí dostát objednávkám velkých mezinárodních společností, které byly učiněny na poslední chvíli (tzv. just-in-time system: firma nakupuje zboží velmi krátce předtím, než je upotřebeno nebo dále obchodováno, s cílem ušetřit výdaje za dlouhodobé skladování. Pozn. překl.).
Mezi nejvíce vykořisťované ženy patří pracovnice textilního průmyslu z Bangladéše, Hondurasu a Maroka. Oxfam uvádí, že tyto ženy „kolabují následkem nelidských požadavků na rozsah a rychlost práce, dlouhých přesčasů, minima zdravotní péče, upíraného nároku na mateřskou dovolenou a zákazu sdružovat se.“
Chudobu žen často doprovází oslabení postavení ve společnosti. Ovdovělé, rozvedené nebo odloučené ženy mohou snadno přijít o domov, rodinu, prostředky. S miliony žen a dívek je pak obchodováno jako s prostitutkami.
Ženy ovšem nejsou jen oběti. Nezřídka to jsou právě ony, které nabízejí nejlepší možné řešení, jak snížit podmínky chudoby. Bylo prokázáno, že jejich práce přináší větší užitek pro rodinu a komunitu než práce mužská - více se podílejí na výživě, zdravotní péči a vzdělávání. Posílit postavení žen ve společnosti je zásadní krok na cestě zlepšení životních podmínek nejchudších lidí na světě, a spravedlivý obchod je efektivní způsob, jak této snaze přispět.
JAK SPRAVEDLIVÝ OBCHOD POMÁHÁ ŽENÁM
Mezi hlavními cíly spravedlivého obchodu je podpora rovných příležitostí, rovných příjmů a posilování postavení žen v organizacích. V souladu s mezinárodně uznávanými standardy spravedlivého obchodu mají ženy stejný nárok být školeny, rozvíjet své dovednosti, ucházet se o práci včetně vedoucích funkcí a dožadovat se zdravotní péče a pracovní bezpečnosti. To znamená více příležitostí pro ženy bez vzdělání, pro ovdovělé a rozvedené ženy a pro svobodné matky.
Pravidla spravedlivého obchodu rovněž požadují, aby ženy byly dostatečně zastoupeny v radách, které rozhodují o tom, jak bude naloženo s fair trade sociální prémií. Pro mnohé ženy je to první šance, jak promluvit na veřejnosti. Větší samostatnost a fakt, že se účastní na běhu družstva nebo rady, posilují jejich sebevědomí a sociální status. Mají možnost osvojit si organizační schopnosti a těšit se pocitu větší svobody a bezpečí. Punjiben, která se věnuje pěstování fairtradové bavlny v Gujaratu v Indii, říká: „Naše hlasy v radě jsou stejně důležité [jako hlasy mužů]. V procesu rozhodování rady hrajeme důležitou roli.“
Traidcraft, jedna z největších a nejstarších britských společností pro fair trade, podporuje řadu projektů zaměřených na postavení žen v Bangladéši. Mezi dodavateli uměleckých a rukodělných výrobků jsou Aarong - 85 % zaměstnanců tohoto družstva (specializovaného na rukodělnou výrobu) jsou ženy; dále Eastern Screen Printers - zaměstnává 30 žen (věnují se designu tisku určeného na produkty z ručně dělaného papíru, juty a bavlněné látky); Jaharana Cottage Industries – školí venkovské ženy v malování, tkaní, pletení, řezbářství a košíkářství; a konečně CORR-The Jute Works – od roku 1973 zaměstnává venkovské ženy, jejichž muži padli ve válce nebo které válka nějakým způsobem handicapovala.
V roce 2005 přinesla BBC reportáž o výhradně ženských fairtradových družstvech pěstitelů kávy, která začala vznikat ve Rwandě. Během genocidy v roce 1994 tam řada žen ovdověla. Jedna z členek družstva v reportáži uvedla, že dnes si může dovolit platit rodinné zdravotní pojištění, její děti mohou navštívit lékaře a ještě jí zbývají peníze na to, aby mohla poslat do školy nejen syny, ale i dcery.
Nikaragujská agronomka a komunitní pracovnice Janixce Florian vypráví podobný příběh. Janixce pracuje pro fairtradové družstvo pěstitelů kávy SOPPEXCCA. Z celkového počtu 650 členů družstva je 190 žen.
Ženy se prokázaly jako špičkové pěstitelky kávy, říká Janixce, a jedna ženská skupina dokonce obdržela tři roky za sebou národní cenu kvality. Některé členky družstva učinily tak hluboký dojem na americké spotřebitele, kteří družstvo navštívili, že jejich „stoprocentně ženská“ káva je nyní v USA obchodována pod názvem „Las Hermanas“ (Sestry). Někteří manželé na úspěchy svých žen žárlí, ale ony si s nimi vědí rady.
. Stejně jako se strádání a nedostatek často vyvíjejí v dalších generacích ve frustraci, také opačný proces – dodané sebevědomí a pocit zodpovědnosti – je dědictvím, které si budoucí dospělí s sebou odnášejí. Dcery žen, které našly podporu v systému spravedlivého obchodu, mají vyšší očekávání. Rijayatu Razak, dcera členů ghanského družstva pěstitelů kávy Kuapa Kokoo, je dobrým příkladem toho, jak fair trade může změnit pohled mladých dívek na svět. Díky sociálním prémiím, které fair trade poskytuje, byla Rijayatu umožněna středoškolská docházka. Vyhrála soutěž o nejlepší esej a při příležitosti konání jednoho z minulých britských festivalů Fairtrade Forthnight navštívila Spojené království. Říká:
„Ve škole jsem založila svoje vlastní družstvo jen pro holky. Myslíme si, že není správné, že holky musejí zastat veškeré domácí práce, zatímco kluci se projížděj po vesnici na kolech anebo hrajou fotbal. Myslíme si, že práce by měla být spravedlivě rozdělená mezi kluky a holky.“
13: Těšit se z vysoké kvality zboží, které bylo vyrobeno s hrdostí
(str. 51 -53)
V porovnání s konvenčním zbožím jsou současné fairtradové komodity často nesrovnatelně kvalitnější. Pěstují a vyrábějí je lidé, kterým na své práci skutečně záleží
Ruku na srdce. Když se v polovině 70. let poprvé v Británii objevila káva, o které se tvrdilo, že vzešla ze spravedlivého obchodu, skoro se nedala pít a konzumovali ji jen skalní příznivci myšlenky. „Chutnala asi jako nádražní kafe, možná i hůř,“ zněl komentář kohosi, kdo ji tehdy ochutnal. Nízká kvalita odradila řadu lidí na mnoho let. To ale bylo před třiceti lety, před vznikem certifikovaného fair trade značení. Současná situace je podstatně radostnější.
Produkty spravedlivého obchodu dnes spadají do zcela jiné kategorie kvality: nezřídka jejich kvalita stojí vysoko nad konvenčními výrobky – od kávy a čaje přes koberce po bavlnu.
Fairtradové potravinové výrobky pocházejí od malých farmářů nebo plantážových pracovníků, kteří o kvalitu své úrody pečlivě dbají. Uvědomují si, jakou změnu pro ně spravedlivý obchod představuje. A vědí také, že o tom, zda se jejich produkty prodávají či ne, rozhoduje kvalita: čím vyšší kvalita, tím větší pravděpodobnost, že spotřebitel zůstane věrný a doporučí výrobky i dalším lidem. Růst trhu s produkty spravedlivého obchodu může přispívat k poklesu chudoby - tato okolnost vzbuzuje v pěstitelích pocit zodpovědnosti za kvalitu jimi odváděné práce, za jimi zvolený způsob života, za budoucnost jejich rodin.
Široký výběr
Dnes existuje široká škála certifikované fairtradové kávy první jakosti. Patří sem čerstvě pražená káva určená k překapávání, káva určená na espresso a cappucino, dále „single origin“ (jeden druh, jedno místo původu), „blend“ (směs různých druhů káv) a organická káva.
Jisté druhy fairtradové kávy můžou být o něco dražší než běžná káva, ale obecně je jejich cena konkurenceschopná. Někde můžete najít i velmi výhodné ceny, stává se, že některé supermarkety nabízejí fairtradovou kávu za cenu nižší, než jsou známé značky.
„Vyšší cena za fairtradovou certifikovanou kávu dává farmářům možnost volby – mohou investovat do kvality a získat přístup na specializované trhy (např. s biopotravinami, pozn. překl.) nebo mohou diversifikovat výrobu a snížit tak svoji závislost na kávě,“ uvádí Fairtrade Foundation.
„Spotřebitelé v rostoucí míře volí fairtradové zboží, poněvadž je kvalitní a poněvadž tím pomáhají některým velmi chudým lidem zajistit si vlastní živobytí,“ říká Clare Short, bývalá britská ministryně pro mezinárodní rozvoj [1997-2003].
Význam kvality vyzdvihl také Silver Kasoro-Atwoki z Ugandy, člen Mabale Gowers Tea Factory Ltd. během svého proslovu na zahájení britského festivalu Fairtrade Fortnight v roce 2006 v Londýně. Vysvětlil, co spravedlivý obchod znamená pro jeho krajany a pěstitele čaje: „ Pomocí spravedlivého obchodu jsme byli schopni obměnit naše zemědělské postupy a dosáhnout toho, že kvalita i kvantita čaje, který produkujeme, roste.“ Zboží, které pochází ze spravedlivého obchodu, pěstují a vyrábějí lidé, kterým na své práci skutečně záleží. Což je přesně moment, který spojuje producenta se spotřebitelem. Ten se tak může ze zboží těšit a mít z nákupu dobrý pocit.
Lidé čím dál víc nakupují zboží spravedlivého obchodu proto, že je kvalitní. A samozřejmě také proto, že se pak cítí dobře – tím, že poskytují praktickou pomoc lidem, kteří ji potřebují.
Tadessa Meskela, generální ředitel svazu družstev kávových pěstitelů Oromia v Etiopii, někteří z jehož členů produkují fairtradovou kávu, říká: „Fair trade není jen proces nakupování a prodávání, je to proces vytváření globální rodiny.“ Fair trade je rodinou, kterou spojuje to, že v ní všichni těží z kvality.