Uhlíková stopa řezaných květin

CO2 neutrální květiny
Ekvádorští pěstitelé květin v oblasti mezi Cayambe na severu a Cuenco na jihu země se nacházejí zhruba v poloviční výšce úbočí And. Tento region je vzhledem k panujícím teplotám a kvalitě místní půdy optimální pro pěstování květin. Zdejší produkce však v důsledku spotřeby chemikálií a energie působí na životní prostředí významně negativně. Hlavním odbytištěm květin z Ekvádoru je Evropská unie, Rusko a USA. Protože se však na odbytových trzích dostává téma globálních klimatických změn do podvědomí spotřebitelů a květinové farmy chtějí rozšiřovat nabídku produktů, snaží se nabídnout i CO2 neutrální řezané květiny. Do projektu CO2 neutrální květiny jsou zařazeny farmy z rozdílných klimatických oblastí Ekvádoru. Cílem tohoto projektu je zjistit emise skleníkových plynů při produkci květin a najít vhodná opatření, která by emise vykompenzovala.

Výpočet uhlíkové stopy
Projekt „CO2 neutrální květiny“ koordinuje Flower Label Program (FLP). FLP certifikuje květinové farmy na základě sociálních a ekologických standardů. V první fázi projektu budou vypočteny emise skleníkových plynů při výrobě růží. Pokud chceme získat realistický pohled na klimatické dopady při pěstování květin, je nutné komplexní pozorování všech zúčastněných produktů od těžby surovin až do konce jejich životního cyklu.

V současné době neexistují normy (např. ISO) pro výpočet stop oxidu uhličitého. Proto byly v projektu použity normy ISO 14040 a 14044, které využívají analýzu životního cyklu (LCA - Life Cycle Assessment). LCA je metoda pro analýzu a vyhodnocení rozdílného působení na životní prostředí u produktů, procesů a služeb. Jednou z kategorií životního prostředí je i potenciál skleníkového efektu.

Životní cyklus růží
Model pro pěstování květin je definován v sedmi krocích, při kterých jsou sledovány emise CO2. Prvním krokem je sledování výroby surovin, jako jsou například nafta, pesticidy, umělá hnojiva a papír. Poté tyto produkty se převezou na květinové farmy. Následuje proces vypěstování růží včetně jejich zabalení. V závislosti na klimatických podmínkách se růže na některých farmách uměle chladí. Pak se po silnici převezou na letiště a následuje letecký transport. V poslední fázi se emise sledují při zpracování odpadu.

Aby takto definovaný model produkce květin vytvořil základ pro spolehlivou databázi, organizátoři projektu navštívili tři pilotní farmy zaměřené na pěstování růží. Bylo stanoveno základní množství používaných výrobních prostředků, objem prodaných růží a další ukazatele pro celkovou bilanci. Kromě toho byla zaznamenána detailní specifika produktů a odpovídajících výrobních prostředků. Při získávání dat se do projektu zapojili i zaměstnanci farem, kteří se seznámili jednak s projektem „CO2 neutrální květiny“ a také s tématem klimatické změny.

V současnosti platná základní mezinárodní dohoda směřující ke kontrole klimatických změn, Kjótský protokol, se vztahuje jak na emise oxidu uhličitého, tak i na další skleníkové plyny, jako je metan, oxid dusný a fluorid sírový. Pro názornost byly všechny skleníkové plyny přepočteny na ekvivalent oxidu uhličitého – CO2ekv. Všechny zohledněné výrobní prostředky a procesy jsou analyzovány převodním faktorem CO2.

Kolik CO2 emitují květiny
Růže, které byly zkoumány na třech pilotních farmách, emitují mezi 7,7 až 8,9 kilogramy ekvivalentu CO2 na jeden kilogram prodávaných květin. Z tohoto celkového čísla připadá na produkci surovin 4 – 11 % emisí skleníkových plynů. Přitom nejsilnějším faktorem je výroba hnojiv. Rozdíly ovlivňují různorodé klimatické podmínky, úrodnost půdy a hnojení. Přeprava surovin jakož i přeprava růží na letiště a zpracování odpadů mají na celkový výsledek jen bezvýznamný vliv.

Sedmi až třinácti procenty přispívá k emisím skleníkových plynů samotné pěstování květin. Z toho značný podíl představuje doprava zaměstnanců na květinové farmy z různých vzdáleností. Nejdůležitějším faktorem je letecká doprava se svými 70 – 80 % z celkového množství emisí skleníkových plynů. Z toho vyplývá, že klimatické následky závisí v rozhodující míře na vzdálenosti prodejních trhů.

Zatímco farma číslo 1 vyváží z Ekvádoru okolo 80 % růží do vzdáleného Ruska, hlavním trhem farem 2 a 3 jsou země EU. Farmy 1 a 2 prodávají menší množství růží také do Latinské Ameriky.

40 kg oxidu uhličitého na 1 kg květin
Pro další vyhodnocení a porovnání výsledků použijí organizátoři projektu „CO2 neutrální květiny“ výsledky jednoho švýcarského výzkumu publikovaného v roce 2006. Této studie věnované pěstování květin se vzájemným porovnáním výsledků se zúčastnilo Německo (pěstování na volných plochách), Ekvádor (nevytápěné skleníky) a Nizozemí (vytápěné skleníky). Za odbytiště bylo považováno Německo.

Výsledek švýcarské studie ukazuje, že emise skleníkových plynů při pěstování růží v nevytápěných sklenících Ekvádoru je 10 kg CO2ekv na 1 kg květin. V Německu „vypouštějí“ květiny pěstované na volném prostranství jen 2 kg CO2ekv. Květiny pěstované ve vytápěných holandských sklenících vydávají až 40 kg CO2 ekv na 1 kg květin. To odpovídá přibližně čtyřnásobku v porovnání s produkcí Ekvádoru a dvacetinásobku v porovnání s květinami volně pěstovanými v Německu. Vzhledem k nevýznamným vzdálenostem mezi Německem a Holandskem je způsob pěstování velmi důležitý. Závěry výzkumu ukazují, že v mezinárodním porovnání pěstování květin znamená způsob produkce (skleník – volná plocha) větší rozdíl než doprava.

Budoucnost: úspory, kompenzace
V druhé fázi projektu pracují zkušební farmy v Ekvádoru na redukci emisí pomocí efektivnějšího využití zdrojů. Hlavní formou úspor je úspora elektrického proudu v budovách a zefektivnění dopravy. Současně se diskutuje o možnostech kompenzace CO2. Vedle získávání emisních certifikátů, s jejichž pomocí se například v Indii podporují projekty na úsporu CO2, se pracuje na podpoře vlastních projektů v daném místě. Tím mají být emise v místě vyrovnány a zároveň posíleny místní struktury.