czspenderu
Ekumakad.cz ›› Témata ›› Cožpak jsem strážcem svého bratra?
 
 

f_icon.svg.png youtube.svg Instagram

Fair & Bio obchod

 

 

Spolupracujeme:

 

 

Cožpak jsem strážcem svého bratra?

11. 10. 2003 - Jiří Silný
<p>

<p>

</p>



<p>

<p>

<p>
Název mého zamyšlení nás odkazuje k jednomu ze základních textů naší kultury. Ten nám říká, že lidská historie začíná bratrovraždou. Syn Adama a Evy, Kain zabije v tom příběhu svého bratra Ábela (Kniha Genesis, kapitola 4).
</p>



<p>

<p>
Spor těch dvou bratrů na symbolické rovině odráží spor dvou kultur: Ábel patří ke starší kultuře pastevců a nomádů - Kain reprezentuje rozvinutější kulturu zemědělskou a je také stavitelem prvního města. Máme tu tedy uchováno vzácné svědectví z doby neolitické revoluce, mladší doby kamenné, nějakých 6.000 let před Kristem, kdy docházelo ke vzniku nových technologií, k dělbě práce a tím také ke vzniku obchodu; s narůstajícími rozdíly v distribuci moci a bohatství se rodily i nové politické struktury. Bible řadu těchto procesů kriticky dokumentuje a také proto je to dodnes tak napínavá a užitečná kniha. Od těch dob se toho totiž zas tolik nezměnilo: svým způsobem stojíme dnes jenom na konci toho vývoje, který začal vraždou zaostalého bratra, jehož pastviny bylo přece třeba využít efektivněji. Na konci znamená nejen v časové posloupnosti, ale především na konci možností systému založeného na nenasytnosti, dobyvačnosti, soutěživosti, nadvládě, vykořisťování přírody, lidí a budoucnosti. Na jedné straně to vypadá, že vlastně teprve v našich dnech tento systém, dnes v dějinné podobě neoliberálního modelu kapitalismu, plně prokázal svou nadřazenost a vítězí nad všemi ostatními modely hospodaření a soužití. Ale je zřejmé, že se tak děje za cenu růstu násilí - válečného i strukturálního, ke kterému patří i nespravedlivé podmínky obchodu, o kterých se tady bavíme. Destruktivnost a neudržitelnost systému založeného na zbožštění peněz a moci nikdy nebyla tak očividná jako je tomu dnes.
</p>



<p>

<p>

</p>



<p>

<p>
Podle současného stavu bádání o lidském původu, to vypadá, že skutečně všichni lidé jsou bratři a sestry, geneticky pocházíme z jednoho páru a že všichni pocházíme z Afriky.
</p>



<p>

<p>
Romain Rolland cituje v jedné knize africkou hádanku: proč jsou běloši bílí? Odpověď zní: zbledli když se jich Bůh zeptal, jak se chovají ke svým bratřím.
</p>



<p>

<p>
Kolébka lidstva je prakticky ponechaná svému krušnému osudu: hladomorům, zadlužení, pandemii aids, ale i ostatních chorob, které by bylo možné snadno léčit, genocidám, které jsou zpravidla dědictvím koloniální nadvlády atd. atd. Přitom míra rozvojové pomoci je spíš než co jiného výrazem cynismu - ti lidé prostě už nejsou potřeba, ani k vykořisťování se už nehodí. Různé průzkumy ukazují, že na každý dolar pomoci z chudých zemí odplyne několikanásobně víc bohatství do zemí Severu, v důsledku nerovných podmínek té takzvané volné soutěže.
</p>



<p>

<p>

</p>



<p>

<p>
Možná, že patetický výrok &bdquo;všichni lidé jsou bratři&ldquo; není zas až tak optimistický.
</p>



<p>

<p>
Rozhodně to není záruka spravedlivých a rovnoprávných, férových vztahů. Ale je to výraz naší nezrušitelné vzájemné svázanosti a společné odpovědnosti, jaká pravidla soužití mezi sebou ustavíme. Důležité je to mezi sebou. Protože zatím to vypadá tak, že to chodí podle smutně pravdivého Murphyho zlatého pravidla: pravidla určuje ten, kdo má zlato. Všechno se dá přece koupit - některé koncerny si mohou koupit celé země, nebo si koupí novou vládu, i některé vlády si kupují jiné vlády se všemi občany.
</p>



<p>

<p>

</p>



<p>

<p>
Když to všechno začalo - když Kain zabil Ábela, byl tam ještě jeden aktér - Bůh. Říkal jsem na začátku, že Bible sleduje ten zapeklitý vývoj lidských dějin kritickým okem - ten velký kritik lidských poměrů je právě Bůh. Klade nepříjemné otázky: &bdquo;Kde je tvůj bratr Ábel?&ldquo; nedá se oklamat výmluvami: &bdquo;Nevím. Cožpak jsem strážcem svého bratra?&ldquo; a staví se na stranu obětí, na stranu slabých a ohrožených, &bdquo;Slyš prolitá krev tvého bratra křičí ke mně ze země.&ldquo; A má po ruce vždycky konstruktivní řešení - dokonce i viník má zaručené právo na život.
</p>



<p>

<p>

</p>



<p>

<p>
Víra pro mě znamená schopnost slyšet tenhle kritický hlas, nespokojit se se světem jaký je, s nespravedlností, která se tváří jako jediná možnost - racionalita kalkulu, zisku, reálpolitiky mocenských zájmů. Víra znamená nechat se pohnout vášní pro spravedlnost. Alternativy jsou pořád ještě otevřené ale času ubývá.
</p>



<p>

<p>

</p>



<p>

<p>
Ochočená náboženství a církev příliš často stála a stojí na druhé straně, na straně moci a násilí. Ale ve všech dobách se prosazoval i Bůh - prostřednictvím těch, kdo protestovali, bojovali za spravedlnost a pokoj. Myslím také, že Bůh se nikdy nenechal omezovat našimi vyznáními a náboženskými rozdíly - vždyť i Ježíš říkal, že ty pravé věřící poznáme ne podle řečí nebo odznaků, ale podle ovoce. I dnes jsou místa, jako je Porto Alegre nebo tento skromný seminář, kde se společně hledají nová pravidla soužití.
</p>



<p>

<p>

</p>



<p>

<p>
Jiří Silný, při semináři o Spravedlivém obchodě, Praha 2003
</p>

 

 
 
 
Ekumenická akademie

Sokolovská 50
186 00 - Praha 8 - Karlín
tel./fax: +420 272 737 077
ekumakad@ekumakad.cz
www.ekumakad.cz
IČ: 638 36 009
 
{#}