.jpg)
Těžké zadlužení Ekvádoru
Není to poprvé, co Ekvádor přerušil splácení dluhů: v průběhu svých téměř stoosmdesátiletých dějin odmítl andský stát splácet šestkrát. Ale na rozdíl od bankovního krachu v roce 1999 není dnes Ekvádor neschopen splácení. Národní komise pro přezkoumání dluhů ustavená levicovým prezidentem Rafaelem Correou doporučuje ve své závěrečné zprávě odmítnout splácení na základě nelegitimních okolností, za nichž byly uzavřeny kreditní smlouvy mezi roky 1976 a 2006. S touto strategií by Ekvádor mohl vytvořit precedens, který by mohly následovat další vysoce zadlužené země. Důsledkem by mohla být nová debata o oddlužení.
V průběhu bankovní krize roku 1999 Ekvádor navzdory obrovským dluhům nezískal oddlužení jako např. sousední Bolívie. Na to byly příjmy z exportu ropy příliš vysoké. A tak i po restrukturalizaci dluhu a zavedení US dolaru jako národní měny v roce 2000 přetrvaly chudoba a nerovnost. Dnes žije v chudobě každý druhý. Pro nejchudších 20 % obyvatel zbývá pouhých 1,7 % celkových příjmů.
Akce ADVENIAT provází Ekvádor od roku 1999 při řešení dluhových splátek v rámci „Sítě Ekvádor“. K síti patří na evropské straně organizace Misereor, Südwind, Kindernothilfe, Bruderhilfe arcidiecéze Mnichov a Freising a erlassjahr.de. Partnerem v Ekvádoru je organizace Jubileo 2000, ke které už z dřívějška patří i Rafael Correa a další současní vládní představitelé.
Po svém volebním vítězství v roce 2006 Correa slíbil vytvořit programy boje proti chudobě, financované příjmy z vývozu ropy. Už během své volební kampaně propagoval vytvoření komise, zkoumající legálnost zahraničních dluhů. Také požadavek Mezinárodního měnového fondu použít většinu příjmů z ropy na splácení dluhů odmítl. Ekvádorské hospodářství silně závisí na ropě. Čím nižší jsou ceny ropy, tím obtížnější bude pro Correu vyhrát boj proti chudobě. Veřejný rozpočet navíc už po léta zatěžuje vysoká dluhová služba. Zahraniční dluhy dosahují 7,4 miliard euro, asi 19 % hrubého národního důchodu. Ekvádor nemá žádné rezervy a tak jsou ohroženy nákladné sociální programy, které zavedl.
Před rokem Correa ustavil „Národní komisi pro přezkoumání dluhů“. V polovině prosince předložila svoji více než tisícistránkovou závěrečnou zprávu. Dokument odhaluje mnohonásobné případy korupce v dluhových jednáních posledních třiceti let. V mnoha případech byly identifikovány nadsazené úroky, neregulérní uzavírání smluv, dodatečné změny ve smlouvách, protekce a neautorizovaní smluvní partneři. Namísto toho, aby byl každý případ jednotlivě zpracován, prosadil se radikální požadavek argentinského právníka Alejandro Olmose a jeho přívrženců přerušit splácení všech dlužních úpisů označovaných jako „Global Bonds“ v celkové výši 46 milionů euro. Dne 15. 12. Rafael Correa vyhlásil, že kredity jsou protiprávní a nemorální a nebudou nadále spláceny.
Correa odmítl také pohledávku ve výši kolem 170 milionů euro uplatňovanou státní brazilskou rozvojovou bankou BNDES v souvislosti s financováním podivného a dosud nefunkčního projektu přehrady.
Svým postupem Correa vyvolal celosvětové pozdvižení. Zatímco finanční svět a země jako Brazílie tento krok silně kritizují, hodnotí ho hlasy ze zemí jako Paraguay, Chile nebo také zmíněná „Síť Ekvádor“ pozitivně. Tento nekonvenční postup nabízí možnost etablovat konečně mezinárodní insolvenční řízení pro státy, diskutovat otázku legálnosti zahraničních dluhů a nově promýšlet světový hospodářský systém.
Interview s Reinerem Wilhelmem, referentem pro Ekvádor při ADVENIAT
1. Ekvádorský prezident Rafael Correa se svým odmítnutím splácet dluhy zase jednou postaral o překvapení. Jakou pozici k tomu zaujímá ADVENIAT?
V zásadě tu věc podporujeme. Otázka zní: Proč Correa vlastně neplatí? Je nanejvýš zajímavé jeho návrh důkladně promyslet. Correa tím vypustil pokusný balónek a uvidíme, co se stane.
2. Ekvádorská vláda odůvodňuje svoje odmítnutí splácet tím, že dluhy nevznikly podle práva. Je tento argument korektní?
Myslím, že otázka legálnosti nemá právnicky žádnou šanci. Odůvodnění zní, že poskytnutí půjček je nelegitimní, ale neexistuje žádná jasná definice, co v této souvislosti je nebo není legitimní. Morálně viděno, je ta myšlenka naprosto v pořádku. Takže otázka zní: Jak lze ve světovém hospodářství konkrétně uplatnit etické aspekty?
3. Kritikové komisi vyčítají, že pracovala nepřesně a s chybami. Je tato kritika oprávněná?
V rámci komise existovaly různé tábory a přitom se se svými maximalistickými požadavky prosadil fundamentalistický tábor kolem argentinského právníka Alejandro Olmose proti umírněnějšímu táboru, ke kterému patřila i Síť Ekvádor a tím i ADVENIAT. Nebude možné prosadit paušální odmítnutí splátek. V jednotlivých případech, jako například u projektu přehrady s brazilskými půjčkami, lze otázku nelegitimity objasnit snadněji.
4. Jaké důsledky bude mít odmítnutí splácet?
Ekvádor tím samozřejmě zpochybňuje svou spolehlivost jako obchodní partner. Ale vedle otázek legitimity a ilegitimity jde o zásadní zpochybnění systému, jak ho praktikují Pařížský a Londýnský klub (v Paříží se sdružují věřitelské vlády, v Londýně soukromí věřitelé). Při tom hrají důležitou roli otázky únosnosti dluhové zátěže pro danou zemi, podmínky půjčky, sociální aspekty atd.
Kritickým bodem zůstává: kdo v budoucnosti Ekvádoru ještě půjčí peníze? Mohlo by to dojít tak daleko, že země už nedostane další půjčky a že peníze, které má uloženy v zahraničí, budou zmraženy. Brazílie dost zřetelně vyjádřila, že zastaví velký projekt stavby silnice mezi Quitem a Manaus, protože je Ekvádor nespolehlivý. Na druhé straně by bylo zajímavé ustavit nové mezinárodní rozhodčí řízení (arbitráž), které by objasňovalo sporné dluhové smlouvy. A nakonec jde o to nově promyslet současný světový ekonomický pořádek, jak to také zřetelně ukazuje finanční krize.