czspenderu
Ekumakad.cz ›› Témata ›› Fairtrade - spravedlivý obchod
 
 

f_icon.svg.png youtube.svg Instagram

Fair & Bio obchod

 

pestujplanetu_logo_web.png

logo-bananas-sub_cz_yellow1.jpg

susy_logo_whiteclaim_background_small-2-.jpg

mcf_logo_print.jpg

 

Spolupracujeme:

 

Fairtrade - spravedlivý obchod

26. 10. 2003 - Tomáš Tožička
<p>



<p>

<p>
<b></b>
</p>



<p>

<p>
Alternativou k současnému mezinárodnímu obchodu je spravedlivý obchod - Fair Trade.
</p>



<p>

<p>
<b>Spravedlivý obchod je jednou z těch aktivit, které se snaží pomáhat lidem v</b><b> </b><b>místě, kde žijí tím, že jim umožňuje vyvážet jejich výrobky a p</b><b>rodukci do</b><b> </b><b>bohatých zemí. Při nákupu a vývozu se dbá na to, aby </b><b>producent</b><b>, vývozce a konečný</b><b> </b><b>prodejce byli v rovném postavení a spravedlivě se dělili o zisk. </b><b>Místní výrobce, zemědělec či družstvo musí při zaměstnávání lidí dodržovat standardy Mezinárodního úřadu práce OSN. Pěstování či výroba nesmí poškozovat životní prostředí.</b>
</p>



<p>

<p>
V rámci Fair Trade se může prodávat pouze zboží a komodity, při jejichž výrobě byly dodržovány pracovní standardy dle Mezinárodní organizace práce OSN (International Labour Office ILO) a produkce nepoškozuje životní prostředí. Důležitým aspektem je také to, jak produkce prospívá k rozvoji komunity.
</p>



<p>

<p>
<b><i>Mezinárodní organizace práce</i></b><i> je agenturou OSN </i><i>zabývající se problematikou zaměstnávání a pracovních podmínek. ILO ve svých konvencích stanovuje minimální práva zaměstnanců, k těmto dohodám se však zatím nepřipojily všechny státy.</i>
</p>



<p>

<p>

</p>



<p>

<p>
<b><i>Vznik a rozvoj</i></b>
</p>



<p>

<p>
V průběhu šedesátých a sedmdesátých let se stále více lidí v bohatých zemích dozvídalo o otřesných podmínkách, za nichž jsou vyráběny jejich oblíbené výrobky v zemích tzv. třetího světa. Velmi často se přitom jednalo o velmi luxusní produkty renomovaných firem, ale také o tradiční řemeslné výrobky, které se stávaly stále populárnějšími.
</p>



<p>

<p>
<i>Pro místa, kde probíhá výroba za špatných hygienických a zdrav</i><i>otně závadných podmínek, neúměrně dlouhou prac</i><i>ovní dobu, za velmi nízkou mzdu</i><i> a kde se využívá práce dětí</i><i>, </i><i>se používá termín </i><b><i>sweatshop</i></b><i> a takový způsob podnikání je označován jako </i><b><i>sweatening</i></b><i>.</i>
</p>



<p>

<p>
V šedesátých letech začalo do zemí třetí světa jezdit stále více lidí, kteří se zde snažili přispět k rozvoji a ke zlepšení životních podmínek v rámci projektů rozvojové pomoci. Mnoho z nich bylo otřeseno zneužíváním pracovních sil a nerovnými podmínkami místních výrobců, řemeslníků a obchodníků. Ti byli nuceni prodávat své výrobky za nízké ceny zahraničním obchodníkům, kteří je pak několikanásobně zhodnotili v bohatých zemích.
</p>



<p>

<p>
Ve snaze pomoci těmto maloproducentům, začali pracovníci rozvojových projektů, zpočátku především církevních, jejich produkty sami vyvážet a prodávat. Nejprve se zboží prodávalo mezi podporovateli rozvojových projektů a peníze sloužily k dalším nákupům. Později, když se výrobky staly populárními, je začali nabízet i širší veřejnosti. V té době se jednalo především o drobné rukodělné produkty řemeslníků - sošky, ozdoby, oděvy.
</p>



<p>

<p>
V sedmdesátých letech postupně vznikaly v řadě rozvinutých zemích rozvojové projekty, které se soustředily na dovoz takovéhoto zboží a jeho následný prodej. Cílem bylo dát drobným výrobcům v málo rozvinutých zemích udržitelnou možnost obživy za spravedlivých podmínek. Na západě začaly vznikat velkoobchodní společnosti, které zboží kupovaly a dovážely. Zároveň s tím vznikaly sítě obchodů, které se na prodej tohoto zboží orientovaly pod tehdy oblíbeným jménem - obchod třetího světa. Tak dostal Fair Trade svou strukturovanou podobu. Byly podporovány výroby drobných družstev, velká pozornost se věnovala ženám, jejichž produkce je obvykle na trhu silně znevýhodněna. K výrobkům jsou tištěny informační materiály, z nichž se kupující může ve stručnosti dozvědět něco o zemi původu i o výrobci.
</p>



<p>

<p>
<b><i>Od výrobků ke komoditám</i></b><b><i></i></b>
</p>



<p>

<p>
Postupem času si pracovníci Fair Trade Organizací (FTO) začali více všímat také problémů na trhu s komoditami, které se zpočátku jevily jako příliš velké sousto. Podnětem se nepochybně stala rostoucí krize na trhu s kávou.
</p>



<p>

<p>
Káva je po ropě druhou nejobchodovanější komoditou. Jako taková se stala také předmětem zájmu západních vládních rozvojových agentur, především pak USAID. Ta investovala mnoho milionů do rozvoje pěstování kávy v Latinské Americe. Výsledkem bylo masivní odlesňování, zvětšování pěstebních ploch a používání pesticidů zamořujících půdu i vodu. Nárůst produkce kávy způsobil tlak na ceny, a tak, aby se zabránilo kolapsu výroby, byl uzavřen International Coffee Agreement, který garantoval minimální ceny na burze. Přesto začala produkce kávy pomalu upadat, protože obchodníci tlačili nákupní ceny od výrobců dolů. Nakonec celá dohoda zkolabovala a v roce 1989 minimální ceny kávy padly. To byl konec pro mnoho farmářů, z nichž mnozí přešli k pěstování drog.
</p>



<p>

<p>
FTO se od počátku osmdesátých let snažily podporovat družstva malopěstitelů kávy. Začarovaný kruh úvěrů a pozdních plateb vyřešily platbami předem a garancí odběru celé produkce. V oblastech, kde jsou odběrately kávy FTO, stále roste životní úroveň komunity, zvyšuje se gramotnost a zlepšují se komunální služby.
</p>



<p>

<p>
Po kávě přišel na řadu čaj, kakao, rýže, banány, výrobky přírodní medicíny, kosmetiky a podobně.
</p>


<table width="100.00%" border="1" cols="3" rows="7">
<tr><td bgcolor="White" width="100.00%" rowspan="1" colspan="3"><p>

<p>
<b>Rozdíly mezi podmínkami nabízenými FTO a na volném trhu - obch</b><b>od kávou</b>
</p>

</tr>



<tr><td bgcolor="White" width="33.33%" rowspan="1" colspan="1"><p>

<p>

</p>



<td bgcolor="White" width="33.34%" rowspan="1" colspan="1"><p>

<p>
FAIRTRADE
</p>



<td bgcolor="White" width="33.34%" rowspan="1" colspan="1"><p>

<p>
VOLNÝ TRH
</p>

</tr>



<tr><td bgcolor="White" width="33.33%" rowspan="1" colspan="1"><p>

<p>
Káva Arabica
</p>



<td bgcolor="White" width="33.34%" rowspan="1" colspan="1"><p>

<p>
pevná výkupní cena
</p>



<p>

<p>
1.26 $US
</p>



<td bgcolor="White" width="33.34%" rowspan="1" colspan="1"><p>

<p>
45 - 60
</p>

</tr>



<tr><td bgcolor="White" width="33.33%" rowspan="1" colspan="1"><p>

<p>
Káva Robusta
</p>



<td bgcolor="White" width="33.34%" rowspan="1" colspan="1"><p>

<p>
Pevná výkupní cena
</p>



<p>

<p>
1.06 $US
</p>



<td bgcolor="White" width="33.34%" rowspan="1" colspan="1"><p>

<p>
25
</p>

</tr>



<tr><td bgcolor="White" width="33.33%" rowspan="1" colspan="1"><p>

<p>
Organická káva
</p>



<td bgcolor="White" width="33.34%" rowspan="1" colspan="1"><p>

<p>
Pevná výkupní cena
</p>



<p>

<p>
1.41 $US
</p>



<td bgcolor="White" width="33.34%" rowspan="1" colspan="1"><p>

<p>
-
</p>

</tr>



<tr><td bgcolor="White" width="33.33%" rowspan="1" colspan="1"><p>

<p>
Poskytování záloh na produkci
</p>



<td bgcolor="White" width="33.34%" rowspan="1" colspan="1"><p>

<p>
Až do 60% nasmlouvaného množství
</p>



<td bgcolor="White" width="33.34%" rowspan="1" colspan="1"><p>

<p>
-
</p>

</tr>



<tr><td bgcolor="White" width="33.33%" rowspan="1" colspan="1"><p>

<p>
Poskytování úvěrů
</p>



<td bgcolor="White" width="33.34%" rowspan="1" colspan="1"><p>

<p>
Na 12% - 13% úrok
</p>



<td bgcolor="White" width="33.34%" rowspan="1" colspan="1"><p>

<p>
-
</p>

</tr>

</table>

<p>

<p>
<b>tabulka </b><b></b><b></b><b></b><b>1</b><b></b><b> - zdroj: GEPA, Max Havelaar</b>
</p>



<p>

<p>

</p>



<p>

<p>
<b><i>Z malých obchůdků do supermarketů</i></b><b><i> </i></b>
</p>



<p>

<p>
Popularita výrobků Fair Trade rychle rostla a sítě obchůdků třetího světa, postupně přejmenované na obchůdky jednoho světa, ani prodeje v kostelích či na dobročinných akcích nestačily uspokojit poptávku. FTO začaly jednat s distributory, zda by neměli zájem nakupovat zboží vyrobené a dovezené v rámci spravedlivého obchodu. Jednání se vedla i se zástupci velkých prodejních řetězců. Jelikož popularita spravedlivého obchodu rostla a stoupalo znechucení spotřebitelů nad otřesnými praktikami některých nadnárodních společností v zemích třetího světa, rozhodlo se několik společností zařadit Fair Trade výrobky do svého sortimentu. Dokonce i velké mezinárodní obchodní řetězce mají v EU a dalších rozvinutých zemích Fair Trade kávu, čaj a kakao a další produkty ve svém sortimentu.
</p>



<p>

<p>
<b><i>Fair Trade jako ochranná známka</i></b>
</p>



<p>

<p>
S rozšířením poptávky po Fair Trade produktech a zvýšením počtu prodejců pracujících na čistě komerčních principech se ukázalo nezbytným, aby všechny Fair Trade výrobky byly označeny jednotnou známkou. Bylo tedy třeba sjednotit etikety používané v různých zemích různými společnostmi a také se domluvit na pravidlech, podle nichž budou tyto etikety přidělovány. Za tím účelem byla založena Mezinárodní společnost pro označování výrobků spravedlivého obchodu (Fairtrade Labelling Organizations International - FLO).
</p>



<p>

<p>
<b><i>Mezinárodní společnost pro označování výrobků spravedlivého obchodu </i></b>(Fairtrade Labelling Organizations International - FLO)<i> Toto sdružení </i><i>vysílá své inspektory k výrobcům, kteří na spravedlivém obchodě participují,</i><i> </i><i>nebo se jej chtějí zúčastnit</i><i> a uděluje jim ochranou známku</i><i>.</i><i> </i><i>Aby výrobce dostal známku FAIRTRADE musí splňovat podmínky FLO - mezi ně</i><i> </i><i>patří především naplňování standardů ILO, rovné podmínky mužů a žen, spravedlivá</i><i> </i><i>mzda, ekologicky nezávadná výroba či pěstování.</i><i></i>
</p>



<p>

<p>
Známku FAIRTRADE akceptují všichni prodejci, kteří se na spravedlivém obchodě podílejí.
</p>



<p>

<p>
Spravedlivý obchod dnes představuje sice malou, ale stále rostoucí položku celosvětového obchodu. Navíc přináší prospěch jeho účastníkům a společenstvím v málo rozvinutých zemích:
</p>



<ul>
<li value="0"><p>

<p>
Participujícím rodinám dává možnost výdělku na základě jejich vlastních schopností, a umožňuje jim tak zlepšovat životní podmínky jejich vlastními silami. Zajišťuje bezpečné a přiměřené pracovní podmínky.
</p>



<li value="1"><p>

<p>
Zajišťuje rovné podmínky zaměstnání a spravedlivé mzdy.
</p>



<li value="2"><p>

<p>
Odstraňuje dětskou práci a zaměstnancům umožňuje participovat na rozhodování.
</p>



<li value="3"><p>

<p>
Pomáhá chudým rozvíjet jejich vlastní aktivity, pracovní dovednosti a zvyšovat jejich schopnosti při vytváření vlastních podnikatelských aktivit.
</p>



<li value="4"><p>

<p>
Ve svých důsledcích zlepšuje zdravotní péči, základní vzdělávání, podmínky bydlení i přístup k nezávadné vodě.
</p>



<li value="5"><p>

<p>
Spotřebitelům pak dává jistotu nákupu výrobků, kterými není ničena příroda, které jsou zdravotně nezávadné a šetří přírodní zdroje.
</p>



<li value="6"><p>

<p>
Eticky a esteticky následně pomáhá zvyšovat povědomí o problémech chudých částí naší planety a lidem z bohatých zemí dává možnost se tím nejjednodušším způsobem uvědomělou spotřebou - podílet na jejich rozvoji.
</p>



</ul><p>

<p>

</p>



<p>

<p>
<b>Limity a výzvy spravedlivého obchodu</b>
</p>



<p>

<p>
Základním zájmem spravedlivého obchodu je, aby se takovým stal všechen obchod. Je to ale možné? I když podíl FT výrobků na celosvětovém trhu roste, tvoří stále jen 0.01%, na trhu s kávou se tento podíl pohybuje kolem 2.7%. Nejvyšší podíl má prodej FT banánů ve Švýcarsku - 15%.
</p>



<p>

<p>
Velkým problémem je především cena FT produktů, která je často vyšší, než běžná cena na trhu. Nákup FT produktů je motivován uvědomělou spotřebou konzumentů. Ta pramení především ze snahy nakupovat výrobky, u nichž je garantováno, že nebyly vyrobeny na úkor potlačování lidských práv a že pochází z ekologicky nezávadné produkce. K takové uvědomělé spotřebě je však třeba vysokého zájmu, angažovanosti a znalostí.
</p>



<p>

<p>
Tlak kampaní na podporu FT a proti neetickým praktikám v obchodu textilním a sportovním zbožím vedl řadu značkových firem, že i ony změnily svou strategii a své výrobky propagují jako eticky čisté. Případy, v nichž se prokázalo, že etické závazky nadnárodních firem nebyly pravdivé, poškodily nejen danou firmu, ale způsobily i nedůvěru spotřebitelů k takto označovaným produktům. Takovéto případy či kampaně většinou poškodí více obchod s FT než viníka.
</p>



<p>

<p>
Etická produkce, ke které se některé firmy zavázaly se stává konkurencí FT. Je však otázkou, zda by bez existence FT firmy znovu nezvolili &bdquo;běžné výrobní postupy&ldquo;.
</p>



<p>

<p>
FT i nadále zůstává jednou z mála možností udržitelného, ekologického a etického investování, protože etické podnikání zatím není schopno zajistit investice orientované na rozvoj místních komunit.
</p>



<p>

<p>

</p>



<p>

<p>
<b>Závěrečné shrnutí</b>
</p>



<p>

<p>

</p>



<ul>
<li value="1"><p>

<p>
Spravedlivý obchod - Fair Trade - se snaží narovnat podmínky směrem k lepšímu přístupu lokálních producentů na bohaté trhy.
</p>



<li value="2"><p>

<p>
Výrobky Fair Trade jsou vyráběny a pěstovány s ohledem na ekologickou udržitelnost, za pracovních standardů Mezinárodního úřadu práce OSN a zisk je spravedlivě rozdělen mezi výrobce a prodejce.
</p>



<li value="3"><p>

<p>
Spravedlivý obchod napomáhá zvyšování životní úrovně komunit, které na něm participují, a tak umožňuje lidem z bohatších zemí pomáhat vlastní uvědomělou spotřebou k udržitelnému rozvoji v méně rozvinutých zemích.
</p>



<li value="4"><p>

<p>
Existence spravedlivého obchodu zvyšuje obecné povědomí o problémech výroby v rozvojových zemí a vede tak i velké firmy k větší pozornosti na etiku jejich podnikání.
</p>



</ul><p>

<p>

</p>



<p>

<p>

</p>



<p>

<p>

</p>



<p>

<p>

</p>

 

 
 
 
Ekumenická akademie

Sokolovská 50
186 00 - Praha 8 - Karlín
tel./fax: +420 272 737 077
ekumakad@ekumakad.cz
www.ekumakad.cz
IČ: 638 36 009
 
{#}