.jpg)
Káva druhu arabica je víceletý keř, dorůstá do výšky asi 3 metrů. Jednou do roka se sklízejí malé bobule sytě červené barvy. Sklizeň kávy ovšem trvá 2 až 3 měsíce podle toho, jak postupně dozrává.
Nejlepší podmínky pro její pěstování představují výše položené oblasti tropů a subtropů do výšky 2 000 metrů, které však patří mezi velice křehké ekosystémy. Proto rozmach pěstování kávy vždy přinášel – a v menší míře se to děje dodnes – ničení původního přírodního prostředí.
Na pěstování méně náročná káva robusta se považuje za méně kvalitní druh a významněji se začala šířit až po 2. světové válce. Dnes ji obsahují všechny levné značky káv.
Asi polovina světové produkce kávy je pěstována extenzivním, tradičním způsobem. To znamená, že káva se pěstuje spolu se vzrostlými stínícími stromy, jež brání erozi. Navíc poskytují útočiště řadě druhů ptactva, hmyzu a jiných zvířat. Plody stromů zároveň slouží jako zdroj potravin nebo dodatečného příjmu pro pěstitele. V naprosté většině se jedná o drobné rolníky hospodařící na méně než pěti hektarech, kteří většinou pro nedostatek peněz na drahé pesticidy a umělá hnojiva používají udržitelné zemědělské techniky.
Na druhé straně intenzivní přístup průmyslového zemědělství vyžaduje nasazení chemických pesticidů a hnojiv k údržbě monokultur. Tento o mnoho výnosnější způsob propagovala např. agentura USAID, která plantážím v Střední Americe v 70. a 80. letech poskytla za tímto účelem 80 mil. USD. Důsledkem byl sice významný nárůst produkce, současně ale ztráta relativně bohaté biodiverzity na 1,1 mil. hektarů obdělávané půdy. Pesticidy kontaminují zdroje pitné vody, kumulují se v půdě, v tělech lidí a živočichů.