.jpg)
<p>
</p>
<p>
<p>
<p>
</p>
<p>
<p>
Po necelém půlroce “oficiálních” diskusí o novém procesu zbavování dluhů se zdá, že některé výhybky jsou přehozeny nanovo a jinak. Na jiných místech, kde se cesty rozvětvují, není zatím jasno, kudy se mají tyto cesty ubírat. Pokusme se o přehled o modelech, jak byly doposavad diskutovány na mezinárodní úrovni a jak byly zhodnoceny z hlediska <i>erlassjahr.de</i>. (<i>Erlassjahr</i> = rok odpuštění, milostivé léto)
</p>
<p>
<p>
<b></b>
</p>
<ol type="1">
<li value="1"><p>
<p>
<b>Reforma - ano či ne?</b>
</p>
</ol><p>
<p>
Především už není - na rozdíl od začátku roku 2002 - nikým popíráno, že nový postup nebo přinejmenším nové elementy jsou nezbytné, pokud se má zvládnout současná krize v Argentině a jiné hrozící krize, které nás mohou v blízké době potkat. Pouze vlády několika málo zadlužených zemí zkreslují situaci, když tvrdí, že zlepšený postup oddlužení dále zvýší nedůvěru privátních věřitelů.
</p>
<p>
<p>
<b></b>
</p>
<ol type="1">
<li value="2"><p>
<p>
<b>Smluvní nebo zákonem podepřený postup?</b>
</p>
</ol><p>
<p>
Po prvním pokusu zástupkyně ředitele MMF Anne Krueger o prosazení nového postupu v listopadu 2001 kroužila diskuse v MMF a na scéně věřitelů kolem dvou alternativních přístupů. Jedná se o:
</p>
<p>
<p>
</p>
<ul>
<li value="1"><p>
<p>
smluvní postup (“contractual approach”), který povede k tomu, že budou zavedeny zlepšené jednací klauzule v budoucích mezinárodních úvěrových smlouvách;
</p>
<li value="2"><p>
<p>
zákonem podepřený postup (“statutory approach”), který má za cíl vytvořit zákonem zajištěná mezinárodní pravidla hry pro účastníky trhu.
</p>
</ul><p>
<p>
</p>
<p>
<p>
Smluvní postup počítá se zavedením klauzulí do nových smluv o půjčkách, které by měly ulehčit hlasování věřitelům. V případě problémů s placením na straně dlužníka by měly na podkladě těchto klauzulí většina věřitelů mít možnost vyjednávat o pravidlech, která by byla závazná pro všechny. <i>E</i><i>rlassjahr.de</i> odmítá tento postup z následujících důvodů:
</p>
<p>
<p>
</p>
<ul>
<li value="1"><p>
<p>
klauzule budou zavedeny jen do nových smluv o půjčkách a nejsou tedy žádným příspěvkem ke zvládnutí současného zadlužení;
</p>
<li value="2"><p>
<p>
klauzule harmonizují pouze postoj upisovatele jedné jediné půjčky; nejsou tedy žádným příspěvkem ke koordinaci upisovatelů různých půjček, a už vůbec ne ke koordinaci mezi půjčkovými věřiteli, veřejnými věřiteli (vládami), bankami a multilaterálními věřiteli;
</p>
<li value="3"><p>
<p>
přístup zákonem podepřený, který jde dále, by s vestavěním takových klauzulí do budoucích kreditních smluv stejně počítal.
</p>
</ul><p>
<p>
</p>
<p>
<p>
Celkově musí být tedy “Contractual approach” zhodnocen jako pokus vlády Spojených států udusit v pokračující debatě multilaterální přístup, který by zavázal vládu Spojených států do všeobecného právního systému.
</p>
<p>
<p>
</p>
<p>
<p>
MMF se vzhledem k tomu vyjádřil jednoznačně pro úpravu ve smyslu postupu podepřeného zákonem. Tím vlastně sleduje zásadně linii <i>erlassjahr.de</i>. Návrh MMF vychází z celosvětového zákonného rámce, kterého by mělo být docíleno rozšířením “Articles od Agreement” (základní pravidla MMF). Když např. “Articles” zajistí, že během procesu oddlužení (MMF mluví o Sovereign Debt Workout Mechanism - SDRM) nemohou být vedena soudní jednání proti zadlužené zemi, musí tomuto přizpůsobit své zákony i všechny ostatní členské země, nebo musí vystoupit z MMF.
</p>
<p>
<p>
<b></b>
</p>
<ol type="1">
<li value="3"><p>
<p>
<b>Smírčí nebo plánový postup?</b>
</p>
</ol><p>
<p>
Přes tyto podobnosti se však přístupy <i>erlassj</i><i>ahr.de</i> a MMF liší. Zatímco návrh <i>erlassjahr.de</i> vede k ustavení nezávislého smírčího soudu, který má vést jednání a být konečně suverénní ve svých rozhodnutích (smírčí postup), upřednostňuje Fond tzv. plánový postup.
</p>
<p>
<p>
</p>
<p>
<p>
Při takovém postupu budou vedena jednání na nové platformě přímo mezi dlužníkem a věřitelem. Když se dlužník a většina (“Super-Majority”) 70, 80 nebo 90 procent věřitelů v hlasování vysloví pro nějaké řešení, mělo by toto být závazné pro všechny, i pro nesouhlasící menšinu.
</p>
<p>
<p>
</p>
<p>
<p>
Přistupující neutrální instance má přitom spíše podpůrnou než rozhodující funkci. Nemůže sama podávat žádné návrhy, nýbrž pouze podporuje dialog na obou stranách. Musí také souhlasit s nalezeným řešením. Teprve skrze toto získává svou právní závaznost.
</p>
<p>
<p>
</p>
<p>
<p>
<b>Dodatek: Strategicky</b><b> slabá místa v plánovém postupu</b>
</p>
<p>
<p>
</p>
<p>
<p>
Takový plánový postup by byl nepochybně významným pokrokem oproti dosavadní praxi, ve které dominují věřitelé, jako je tomu např. u Pařížského či Londýnského klubu. Nevyrovnaná moc obou stran při vyjednávání vzhledem k relativně slabé pozici vyjednávací neutrální instance by ovšem vždycky mohla vést k tomu, že by dlužníkovi byly dávány nabídky, které by nemohl odmítnout.
</p>
<p>
<p>
</p>
<p>
<p>
Nadto zde je ještě celá řada esenciálních elementů smírčího procesu v rámci plánového postupu MMF, o kterých se dosud ani jednou nediskutovalo. To nemusí hned znamenat, že se k tomu MMF nebo někteří z jeho vlivných členů staví negativně, ale v každém případě to signalizuje nízkou senzibilitu v bodech, které mají rozhodující důležitost pro skutečně nový začátek dlužníka:
</p>
<p>
<p>
</p>
<ul>
<li value="1"><p>
<p>
Podíl postižené občanské společnosti zadlužené země, alespoň skrze právo slyšení. Ti, kteří v minulosti vytvořili dluhy, a ti, kdo je vydržují, nesmí být těmi jedinými, jejichž hlas je slyšen, když se jedná o odstranění dluhů. Hrozí totiž opět nebezpečí, že dojde k zákulisním jednáním, která ve svých důsledcích postihnou nejchudší vrstvy obyvatelstva. Proces musí být transparentní.
</p>
<li value="2"><p>
<p>
Zajištění existenčního minima států. MMF se vůbec nevyjadřuje k tomu, s jakým cílem má vlastně dojít k oddlužení zemí v novém procesu. V žádném případě nesmí být definice toho, co jsou “snesitelné dluhy”, dále přenechána na Světové bance a MMF nebo na jiných institucích, ve kterých dominují věřitelé. Přinejmenším grandiózně pochybené odhady při zprostředkování nutného zproštění dluhů v rámci iniciativy HIPC tyto instituce (co se týče tohoto úkolu) s konečnou platností diskvalifikovaly.
</p>
<li value="3"><p>
<p>
Postup musí - v rámci nezbytného technického přezkoušení požadavků při jednání - dát prostor pro posouzení legitimity požadavků mimo formálně juristickou korektnost jednotlivých smluv. I v zájmu <i>bona-fide </i>věřitelů musejí být na základě chování věřitelů identifikovány neoprávněné požadavky a jako takové musejí být prohlášeny za neplatné.
</p>
<li value="4"><p>
<p>
Inventář musí zahrnovat i aktiva zadlužené země v zahraničí, která mohou být buď repatriována, nebo mohou posloužit k oddlužení. I zde by měli dlužníci a čestní (důvěryhodní) věřitelé mít stejný zájem na co největší možné transparenci a na celkovém postupu.
</p>
</ul><p>
<p>
</p>
<p>
<p>
Strategicky slabá místa:
</p>
<ul>
<li value="1"><p>
<p>
Participace civilního obyvatelstva
</p>
<li value="2"><p>
<p>
Zajištění existenčního minima
</p>
<li value="3"><p>
<p>
Přezkoušení historické odpovědnosti za zadlužení
</p>
</ul><p>
<p>
<p>
</p>
<p>
<p>
</p>