.jpg)
Půjčili jsme si jen 8 miliard USD v letech 1985-86. Již jsme splatili 16 miliard a teď máme zaplatit dalších 28 miliard. Největším problémem zadluženosti je lichvářský úrok.
President Obasanjo – Nigérie.
Již v roce 1996 přislíbila Světová banka a Mezinárodní měnový fond oddlužení jedenačtyřiceti zemím v rámci iniciativy HIPC a k témuž se zavázala i G8 na svém zasedání v Kolíně nad Rýnem v roce 1999. Tehdy ovšem slíbili odpustit sto miliard amerických dolarů! To, že se po devíti letech podařilo dosáhnout oddlužení u 43 procent HIPC (tj. 22 procent nejchudších zemí) ve výši přibližně čtvrtiny přislíbené částky (počítáno z nominálního dluhu), lze skutečně jen těžko považovat za úspěch. Rozhodně se nejedná o 100% oddlužení, Například Zambii bude dluh snížen o 36 %, Bolívii o pouhých 19 %
Chudé země si oddlužení z velké části zaplatí sami! Ministerstvo financí Spolkové republiky Německo nám potvrdilo již 15.6.2006, že dluhy, které mají oddlužované země u Světové banky (prostřednictvím agentury IDA) budou sice zcela odpuštěny, ale zároveň bude stejnou měrou snížena pomoc, která by jinak byla těmto zemím poskytnuta. IDA ovšem oddlužovanou částku dostane vyplacenu od G8, ale bude ji přerozdělovat všem jedenaosmdesáti nejchudším státům. Oddlužované zemi však vyplatí takto podstatně ukrácený podíl jen v tom případě, že splní podmínky G8, což znamená především odstranění všech obchodních bariér, do kterých se budou počítat i ochranná opatření, např. odmítání geneticky manipulovaných plodin, ochrana před jedovatými látkami, apod. Nejchudší státy tak mají jen mizivou šanci získat z oddlužení více prostředků na školství, zdravotnictví a potravinovou bezpečnost. Mohou si však být jisty dalším omezením svých možností bránit se dovozu dotované produkce ze Spojených států, Evropské unie a Japonska. Tím, kdo na celé transakci opravdu vydělá, je skupina organizací spadajících pod Světovou banku.
Jediným a rychlým prostředkem je zavedení dluhové arbitráže, která by legitimním způsobem nahradila hegemonii nejbohatších zemí a jejich pařížského klubu.
„Oddlužení a realistický dluhový management patří mezi úkoly Rozvojových cílů tisíciletí, pro velké věřitele, především z G8, je však těžké se vzdát tohoto nástroje, který dovoluje lehce manipulovat se zadluženými zeměmi.“ říká Tomáš Tožička, jeden z organizátorů kampaně Česko proti chudobě, která také požaduje odpuštění nesplatitelných dluhů.
Fakta k zadluženosti:
• V roce 1970, nejchudší země planety podle Světové banky dlužily 25 mld. USD
• V roce 2002 to bylo již 523 mld.
• Z toho Afrika:
o V r. 1970 méně než $11 mld.
o V r. 2002 již $295 mld.
• Celkové dluhy u SB a MMF jsou $153 mld.
• Dluhy nejchudších zemí z toho činí $70 mld.
$550 mld. bylo zaplaceno na dluhové službě za posledních 30 let z celkové dlužné částky $540 mld. a zbývá zaplatit ještě $523 mld. Tato částka však díky úrokům poroste.
V roce 2000 zaplatily chudé země 13 dolarů na dluhové službě na každý dolar přijatý na rozvojové spolupráci.
Největší ztráty chudých zemí, které způsobily nárůst dluhy nevznikly kupodivu zásluhou diktátorů podporovaných v rámci studené války, ani špatným vládnutím, ale především nárůstem cen ropy, poklesem cen komodit, změnami terms of trade a obchodním bariérami spolu s dotacemi vyváženého boží ze stran bohatých států.
Kontakt:
Tomáš Tožička – Milostivé léto, Rozvoj vyžaduje oddlužení
tel: 603866054, E-mail: tozicka@mybox.cz