.jpg)
Východiska
Během posledních několika měsíců došlo k jedné z největších finančních krizí v historii Severní Ameriky a Evropy. Rekce byly právě tak historické.
Za účelem odvrácení recesí regionálních i na globální úrovni a znovunastolení stability a důvěry trhu zavádějí vlády na Severu masivní a bezprecedentní program vládních intervencí, znárodňování bank, vlévání mohutných subvencí do zasažených institucí a deregulací svých finančních sektorů.
Tato reakce je v přímém rozporu s přísně neoliberální politikou uplatňovanou během posledních třiceti let ze strany Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a vyspělých států vůči rozvojovým zemím. Vlády byly nuceny liberalizovat tržní překážky, deregulovat finanční trhy a trhy práce, privatizovat národní průmysl, zrušit státní subvence a omezovat sociální a ekonomické výdaje. Role státu byla značně omezena.
Tento dvojí standard je nejen nepřijatelný, ale signalizuje rovněž zánik fundamentalismu volného trhu. Mezinárodní finanční systém se svou architekturou a svými institucemi byl vahou současné finanční a hospodářské krize totálně zdrcen. Je nutné kompletně tento finanční systém, jeho architekturu a insitutce předělat.
Skutečně globální reakce na globální krizi
Lídři po celém světě si v těchto týdnech uvědomují nedostatky existujícího systému a potřebu se sejít a zabývat se širším souborem návrhů na reformu globálního finančního systému a jeho institucí. Je samozřejmě nezbytně nutné shodnout se na okamžitých opatřeních k odvrácení krize a my zdůrazňujeme, že přednostně se musí řešit dopady na řadové zaměstnance a pracující, domácnosti s nízkými příjmy, důchodce a další nejohroženější skupiny. Máme ovšem vážné obavy, že navrhovaná jednání budou vedena uspěchaně a bez zapojení všech zainteresovaných subjektů. V důsledku toho nebudou řešit potřebné změny komplexně a náklady nebudou rozděleny spravedlivě.
Ačkoliv krize vznikla ve státech Severu, je pravděpodobné, že největší dopady bude mít na rozvojové země. Je proto klíčové, aby se k procesu změny mezinárodní finanční architektury vyjádřily všechny země. Z konference, která je ve spěchu připravená a z níž jsou vyloučeny mnohé státy a občanská společnost, nemůže vzejít žádné spravedlivé a odpovědné řešení transformující současný systém. Takové snahy ve skutečnosti spíš ještě víc podrývají důvěru veřejnosti a roste rozčarování států, které již raději volí regionální řešení než silnější, ucelenější a spravedlivější mezinárodní finanční systém.
Naše požadavky – je čas pro zásadní přehodnocení
My, níže podepsané organizace občanské společnosti, podporujeme zásadní a dalekosáhlou transformaci mezinárodního finančního a hospodářského systému. Za tímto účelem podporujeme konání velké mezinárodní konference svolané OSN s cílem zhodnotit mezinárodní finanční a měnovou architekturu, její instituce a řízení, ovšem pouze tehdy, bude-li toto setkání výsledkem procesu, jenž:
- aktivně zapojí všechny vlády světa; zástupce občanské společnosti, skupin občanů, sociálních hnutí a dalších zainteresovaných subjektů;
- stanoví jasný harmonogram regionálních konzultací, především se zeměmi nejvíce zasaženými krizí;
- bude komplexní ve svém rozsahu a bude se zabývat celým spektrem problémů a institucí;
- bude transparentní a návrhy a koncepty závěrečných dokumentů budou v předstihu zveřejněny a řádně prodiskutovány.
Při přípravě tohoto globálního setkání by měly být plně využity nové taktické uskupení OSN ke globálnímu finančnímu sytému, nastávající setkání OSN Finance pro rozvoj a další instance OSN.
Při přechodu ze současného systému, který způsobuje nestabilitu a nerovnost, k systému spravedlivému, udržitelnému a odpovědnému, jenž přináší prospěch většině lidí na světě, neexistují rychlá řešení.
Konference Bretton Woods II
Nejčastěji kladené otázky
Protože nejmocnější lídři světa navrhují svolat globální summit o ekonomické reformě – Bretton Woods II – vydává Eurodad následující informace o tom, co se plánuje, co to znamená a co požadují skupiny občanské společnosti.
1. O čem byla původní konference Bretton Woods?
V červnu 1944 se na 22 dnů sešlo 44 vlád v Bretton Woods, New Hempshire, USA na jednání známém jako Měnová a finanční konference OSN. Cílem jednání bylo shodnout se na nové institucionální architektuře, která by zlepšila poválečnou mezivládní hospodářskou a měnovou spolupráci. Na tomto jednání vznikly Mezinárodní měnový fond a Světová banka. Měla zde též vzniknout Mezinárodní obchodní organizace, ta však nebyla členskými vládami ratifikována až do devadesátých let, kdy byla založena Světová obchodní organizace.
2. Kdo svolává novou konferenci?
Bretton Woods II veřejně požadovalo již několik politických lídrů. Předsedové vlád 11 zemí Commonwealthu vydali v červnu Marlborough House Statement on Reform of International Institutions (Prohlášení o reformě mezinárodních institucí). Toto prohlášení se dovolává širší mezinárodní podpory pro konání mezinárodní konference o předefinování účelu a řízení brettonwoodských institucí. Toto prohlášení bylo podepsáno lídry z Guayany, Mauritia, Malediv, Srí Lanky, Tonga, Trinidad a Tobaga, Ugandy, Spojeného království, Tanzanie, Ghany a Malajsie. V září francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyzýval ke „globálnímu summitu“ k přebudování „regulovaného kapitalismu“. To se opakovalo v polovině října v Prohlášení lídrů G8 o globální ekonomice, které požaduje setkání „lídrů klíčových zemí ve vhodnou dobu v blízké budoucnosti, jež by přijalo program reforem řešících výzvy 21. století“. O něco později k těmto výzvám připojili své hlasy také americký prezident George W. Bush a generální tajemník OSN Ban Ki-Moon.
3. Ke se bude nová BW konference konat?
Zatímco je očekávána série summitů, první se bude konat ve Washingtonu. Paralelně s tím nicméně 21. října prezident Valného shromáždění oznámil pozvání laureáta Nobelovy ceny za ekonomiku profesora Josepha Stiglitze, jako předsedy expertní skupiny ustavené za účelem zhodnocení globálního finančního systému včetně jeho hlavních orgánů, jako je Světová banka a Mezinárodní měnový fond (IMF). Složení a přesné podmínky práce této skupiny budou oznámeny brzy po Interaktivním panelu o globální finanční krizi, který se bude konat v OSN 30. října 2008. Další možnost „velké mezinárodní konference hodnotící mezinárodní finanční a měnovou architekturu a globální ekonomické řídící struktury“ nabízí jednání v Doha o Financích pro rozvoj.
4. Kdy se bude nová BW konference konat?
George Bush 22. října oznámil, že první setkání se bude konat 15. listopadu. Pravděpodobně bude následovat série summitů, i když jejich datum zatím nebylo ohlášeno. Organizace občasnké společnosti a někteří státní představitelé namítají, že znovuzaložení brettonwoodských institucí není možné provést jednoduše během jednoho jednání (první konference trvala 22 dní). První jednání by mělo pouze zahájit delší mezivládní proces. Mezitím jiné skupiny usilují prostřednictvím jednání v Doha o Financích pro rozvoj, které se koná na konci října, o dosažení alespoň zahájení inkluzivnějšího procesu.
5. Které vlády budou na novou BW konferenci pozvány?
Vzorec zní „G-7 plus“. Americký prezident George Bush při ohlášení summitu uvedl, že se na něm sejdou členové G-20. G-20 je složena ze zemí G-7 plus Argentina, Austrálie, Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Mexiko, Rusko, Saudská Arábie, Jižní Afrika, Jižní Korea, Turecko a Evropská unie. Jednání G-20 se účastní také IMF a Světová banka. G-20 se ustavila jako reakce na finanční nepokoj v letech 1997-99, aby rozvíjela finanční politiku „na podporu mezinárodní finanční stability“. V G-20 jsou země považované za systémově důležité, opomíjí ovšem více než 170 vlád (OSN má 192 členských států).
6. Jaké otázky a které instituce budou na navrhovaném jednání diskutovány?
Jednání zatím nemá oficiální program. Německá kancléřka Angela Merkel a francouzský prezident Nicolas Sarkozy uvedli, že konference „Bretton Woods II“ by měla přinést „skutečnou a vše zahrnující reformu mezinárodního finančního systému“. Rada Evropské unie předpokládá, že „jednání přinese nejprve rozhodnutí ohledně transparentnosti, globálních standardů regulace, přeshraničního dozoru a řešení krizí, aby se zabránilo střetům zájmů a byl co nejdříve vytvořen výstražný systém, který podpoří důvěru střadatelů i investorů ve všech zemích“. Při ohlášení konference prohlásil mluvčí USA George Bush, že „lídři zhodnotí pokrok, který byl učiněn při řešení současné finanční krize, jednání pomůže lepšímu společnému porozumění příčinám této krize a aby bylo zabráněno jejímu opakování, budou přijaty společné soubory opatření za účelem reformy regulačních a institucionálních režimů světového finančního sektoru“. Ministerský předseda Spojeného království Gordon Brown ve svém projevu v polovině října některé principy vyhlásil. Zahrnují transparentnost (mezinárodně odsouhlasené účetní standardy, standardy trhu úvěrového pojištění), integritu (úvěrové ústavy, exekuční platby), odpovědnost (odbornost a kompetence člena rady), platná bankovní praxe (ochrana před spekulačními bublinami).
Ohledně nové mezinárodní architektury hovoří Brown a další o efektivním globálním časném výstražném systému prevence rizik, globálně přijatých standardech přeshraničního dohledu nad kapitálovými toky a aktivitami nadnárodních firem, a také o silnějších institucích pro společné akce během krizí. Pro organizace občanské společnosti je důležité, aby se na konferenci diskutovalo o spravedlnosti, stejně jako o stabilitě, a aby byla stanovena férovější pravidla pro pomoc, zadlužení, obchod, investování, zdanění a kapitálové toky. Musí se radikálně změnit řízení mezinárodních finančních institucí, musí být zavedeny spravedlivé mechanismy řešení dluhů a řešeny mnohé další otázky.
7. Jaká je souvislost mezi BW konferencí a dalšími mezivládními procesy, jako je proces OSN Financování rozvoje (FfD) nebo pravidelná jednání G-7 / G-8?
Formální souvislost neexistuje – konference BWII je svolána ad hoc. Nicméně implicitní propojení s G-20 je silné, ovšem propojení s jakýmkoliv procesem OSN není jasné. Ban Ki-Moon dokonce nabídl OSN jako místo pro první setkání v New Yourku, ale USA odmítly. Představitelé OSN ze sekretariátu FfD rovněž veřejně vyzývali k propojení s procesem FfD a občanská společnost apeluje na konání takového jednání pod záštitou OSN. G77 a Skupina Rio by s tím pravděpodobně souhlasily, zatímco G24 váhá vést jednání na půdě OSN. Bez ohledu na to je tu nebezpečí, že jednání v malém počtu ve skutečnosti posílí moc G-7 a G-20 a ještě více podkopá inklusivnější FfD porces OSN, v jehož rámci se koná summit v Doha ve dnech 29. listopadu – 2. prosince. Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon to komentoval slovy: „Pevně věřím, že konání jednání na půdě OSN, symbolu mnohostrannosti, by tomuto úsilí poskytlo celosvětovou legitimitu a demonstrovalo kolektivní vůli řešit tento vážný celosvětový problém.“ Generální tajemník UNCTAD Supachai Panitchpakdi v Ženevě také řekl, že v jednáních o transformaci mezinárodního finančního systému by měly významnou roli hrát OSN a širší okruh zemí, aby se dokázaly lépe vyrovnat se šířícím se nepokojem a hrozící celosvětovou recesí.
8. Jaká prohlášení občanské společnosti byla v souvislosti s brettonwoodskými institucemi a současným procesem vydána?
Nové prohlášení připravené organizacemi napříč celým světem, vyzývá k otevření procesu diskuse řešení problémů světového finančního systému.Prohlášení k navrhovanému „Globálnímu summitu“ je třeba podepsat do 28. října.
Předchozí výzvy občanské společnosti ke zrušení nebo transformaci mezinárodního finančního systému jsou:
- The time has come, let’s shut down the financial casino (Nastal čas zavřít finanční kasino)
- Tax Havens, Creating Turmoil, Tax Justice Network (Daňové ráje, vznik nepokojů, Síť pro daňovou spravedlnost)
- Response from the South to the World Economic Crisis (Reakce Jihu na světovou ekonomickou krizi)
- Latin American and Caribbean Social Movements Demand Immediate Actions (Sociální hnutí Latinské Ameriky a Karibiku požadují okamžité akce)
- The global economic crisis: An historic opportunity for transformation (Globální ekonomická krize: Historická příležitost pro transformaci)
- Nouveau Bretton-Woods: on prend ies mêmes et on recommence?
Pro více informací, které skupiny občanské společnosti se zabývají Světovou bankou, IMF a souvisejícími institucemi, a co k tomu říkají, viz IFIwatchnet.
9. Jaké jsou v tomto procesu příležitosti pro občanské aktivity?
Občanské skupiny podepisují prohlášení vyzývající k otevřenému procesu. Je to zásadní a ojedinělá příležitost podávat návrhy k nové finanční architektuře. Je to skvělá příležitost pro občanské skupiny podávat nestranné a inklusivní návrhy ohledně finanční politiky a institucí, které by rozhodně skoncovaly se současným modelem.
Současný ekonomický model a krize způsobily vážné potíže občanům celého světa, spočívající v nezaměstnanosti, ztrátě bydlení, růstu cen potravin a dalšího zboží, snížení příjmů. Tyto a další dopady budou pravděpodobně pokračovat. Hloubka současné krize a fakt, že začala v neliberalizovanějších ekonomikách Severu, znamená, že nabízí ojedinělou a významnou příležitost k mobilizaci a vzdělávání s cílem vytvořit stabilnější, spravedlivější a odpovědnější ekonomický model a institucionální rámec. Bez mobilizace občanů se však změní jen velmi málo.
Tyto FAQs byly připraveny EURODAD (European Network on Debt and Development) a Halifax Initiative Coalition.
Návrhy na aktualizace / změny zasílejte na pwood@eurodad.org