.jpg)
Helen: Chodíš do školy?
Irene: Ano, chodím do základní školy Gumutindo, jsem ve třetí třídě.
Helen: A chodíš tam ráda?
Irene: Ano a moc mě baví matematika.
Helen: Po škole pomáháš doma?
Irene: Ano, každý den chodím pro vodu do studny a nosím dříví na vaření.
Helen: Hrajete si s dětmi?
Irene: Skáčeme všichni kamarádi spolu a taky ráda běhám.
Helen: Jak tvoje maminka vydělává peníze?
Irene: Pěstuje kávu, suší ji a potom prodává.
Helen: Víš, komu jí maminka prodává?
Irene: Maminka mluví o poctivém obchodu a říká, že je musel poslat pánbůh. Máme totiž víc peněz než dřív.
Helen: To ráda slyším. Co tvoje maminka dělá s penězi, které vydělá navíc?
Irene: Já bych chtěla hračky, ale zatím mi maminka koupila učebnice a školní uniformu. Taky počítá, jestli mě bude moct poslat na střední školu, až budu větší.
Helen: Mohla by tě maminka posílat do školy, kdyby nedostávala peníze od CaféDirect?
Irene: Asi ne. Neměla bych učebnice ani uniformu. Předtím maminka pro nás neměla někdy jídlo, do školy nechodili ani větší bratři. Teď chodíme všichni. I já!
Helen: Ještě něco jiného se změnilo od té doby, co tvoje maminka spolupracuje s Fair Trade?
Irene: Když byl někdo nemocný, mohla mu koupit léky, aby se uzdravil. Maminka si pochvaluje, že lidi umí ocenit opravdu dobrou kávu. A snaží se to naučit i nás, protože kávu má skoro stejně ráda jako nás.