<p>
<p>
</p>
<p>
</p>
<p>
<p>
<p>
</p>
<ol type="1">
<li value="1"><p>
<p>
<b><u>Popis situace</u></b>
</p>
</ol><p>
<p>
Ekvádor je v dnešní době největší vývozce banánů na celém světě. V roce 2000 vyvezl přibližně 28% z celého objemu vyvezených banánů. Po ropě jsou banány nejčastěji obchodovanou komoditou a ročně přinášejí příjmy ve výši kolem 900 miliónů amerických dolarů. Převážná většina vývozu jde do USA a do zemí Evropské Unie.
</p>
<p>
<p>
</p>
<p>
<p>
V sedmdesátých letech se nadnárodní společnosti vrátily do Střední Ameriky a z Ekvádoru si učinily jednoho z nejdůležitějších dodavatelů. Aby produktivita stoupala, uzavřela společnost Standart Fruit Company (dnešní DOLE) s velkými producent banánů pětileté smlouvy, ve kterých se zavazují, že budou dodávat své banány pouze této společnosti.
</p>
<p>
<p>
</p>
<p>
<p>
Tato metoda platila až do dnes. Tři největší banánové mezinárodní společnosti (Chiquita, Dole a Del Monte) nevlastní v Ekvádoru žádné vyjímečně pouze malé pozemky. Tyto nadnárodní ovocnářské koncerny a velcí domácí exportéři uzavřeli různé dohody s jejich stálými dodavateli, od kterých pravidelně odebírají banány. Kromě toho nakupují banány jen sporadicky i od jiných dodavatelů, kteří se na ně vlivem stoupající poptávky na světovém trhu obracejí. To znamená, že se zde neuzavírají žádné nové smlouvy. 70% producentů banánů jsou malí rolníci, 20% jsou střední pěstitelé a 10% jsou velké firmy. Velké firmy však kontrolují přibližně tři čtvrtě ploch a produkce (Aktuell, Banafair).
</p>
<p>
<p>
</p>
<p>
<p>
Tato metoda produkce přispěla k tomu, že se prohloubily nerovnosti v banánovém průmyslu. Vývozci banánů mají většinou absolutní moc, v jejímž jménu sami určují nákupní ceny. Malí farmáři, kteří pěstují banány na relativně malých pozemcích, mohou svou produkci prodat na světový trh pouze přes prostředníky. Nemají většinou žádné ponětí o dění na světovém trhu a jsou tlakem cen na světovém trhu nemilosrdně tlačeni ke zdi. Za jejich banány dostanou často méně než musí vložit do jejich pěstování.
</p>
<p>
<p>
</p>
<p>
<p>
Kromě toho velcí exportéři banánů přenášejí na své dodavatele konflikty s pracovním právem a pracovními podmínkami. Odmítají přebrat zodpovědnost za dodržování a zlepšování pracovních podmínek na banánových plantážích s tím, že oni banány pouze kupují, ale plantáž nevlastní.
</p>
<p>
<p>
</p>
<p>
<p>
Dětská práce je na banánových plantážích velmi běžná. Plat dvou dospělých většinou nestačí pro uživení celé rodiny a proto je potřeba plat ještě jednoho dítěte. Podle studie Human Rights Watch, ve které popisuje svou práci na banánových plantážích 45 dětí, musí být podle ujednání Mezinárodní pracovní organizace Spojených národů (ILO) dětská práce na banánových plantážích zařazena mezi „nejhorší druhy dětské práce“ vůbec.
</p>
<p>
<p>
</p>
<p>
<p>
Podle údajů výboru pro svobodu odborů počítá ILO Ekvádor mezi pět zemí světa, ve kterých nejsou dodržována práva odborů. Již několik desetiletí neexistují žádné nezávislé banánové odborové svazy. Právě absence odborů udělala z Ekvádoru největšího vývozce banánů na světě. Jelikož náklady na produkci mohou být udržovány velice nízko, jsou ekvádorské banány na světovém trhu nabízeny jako nejlevnější. Dělníci na plantážích mají strach se nějak organizovat, neboť nejčastější odpověď na tvorbu odborů je propuštění (Rebelion, Ecuador: Esclavos del banano).
</p>
<p>
<p>
</p>
<ol type="1">
<li value="2"><p>
<p>
<b><u>Nasazené prostředky a důležití aktéři, kteří ztroskotali v banánovém průmyslu</u></b>
</p>
</ol><p>
<p>
Vývozci banánů tvrdí, že nejsou podle práva v takové pozici, aby zajistili lepší pracovní podmínky na plantážích, od kterých nakupují banány. Tak se uzavírá bludný kruh nepřiměřeného kodexu chování těchto firem, který nebere ohled na zlepšení sociálních podmínek produkce a větší péči o práva místních dodavatelů banánů.
</p>
<p>
<p>
</p>
<p>
<p>
Ostatně malá práva na plantážích zajišťují i obchodní kontakty Ekvádoru se Spojenými státy a zeměmi EU. Podle obchodních dohod Světové obchodní organizace (WTO) může členský stát dovážet produkty jiné země pouze na základě regionální obchodní dohody nebo všeobecných preferencí pro rozvojové země. Kromě těchto výjimek článek I a XII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) uvádí, že s produkty všech členských zemí musí být nakládáno podle jednotných podmínek. Tímto způsobem zůstává Spojeným státům a zemím EU pouze málo prostoru pro omezování dovozu banánů vyprodukovaných v podmínkách kde jsou upírána základní pracovní práva.
</p>
<p>
<p>
</p>
<ol type="1">
<li value="3"><p>
<p>
<b><u>Spravedlivý obchod: Změna směrem k spravedlnosti</u></b>
</p>
</ol><p>
<p>
Banánový průmysl přináší obrovské výdělky pro nadnárodní ovocnářské koncerny. Přesto je však založený na porušování lidských práv a Ekvádoru přináší pouze vysoké dlouhodobé náklady na sociální zabezpečení. Otázka banánů poukazuje na silný strukturální problém. Spravedlivý obchod s banány se snaží, aby v krátké době zajistil práva malých a středních producentů a ochranu práce na plantážích a aby dlouhodobě umožňoval změnu struktury banánového průmyslu.
</p>
<p>
<p>
</p>
<p>
<p>
Jsou zde dvě cesty jak v Evropě podpořit spravedlivý obchod s banány. Jedna je přes politický tlak na instituce EU přes různé nevládní organizace (NGO) jednotlivých evropských zemí. Banánová kampaň je svaz rozvojových NGO, který vznikl v roce 1993 a zaměřuje se na smysluplnou politickou reformu uspořádání evropského trhu. Banánová kampaň, společně s evropskou NGO - Síť pro obchod s banány EUROBAN, usiluje o takové celní předpisy, které by umožnily příjmy znovu investovat do produkce příznivé pro sociální sféru i pro životní prostředí, a které by podporovaly poškozené malé producenty.
</p>
<p>
<p>
</p>
<p>
<p>
Druhá cesta je komerční strategie. Průkopníkem spravedlivého obchodu s banány je v Německu spolek Banafair, který dováží a prodává banány z Ekvádoru, Karibiku a Kostariky. Předpokladem pro spolupráci je dodržování alespoň minimálních sociálních standardů při produkci, které jsou stanoveny podle standardů ILO. K tomu se mimo jiné počítá i zákaz nucené dětské práce a povinnost pojištění pracovníků. Banafair prodává produkty v obchůdcích Jeden svět, obchodech se zdravou výživou, církevních spolcích a dalších maloobchodech a upozorňuje spotřebitele na problematické body při produkci banánů na trhu a to formou vzdělávací činnosti nebo kampaní.
</p>
<p>
<p>
</p>
<p>
<p>
Od roku 1998 prodává Banafair banány od svazu malých ekvádorských pěstitelů banánů UROCAL. UROCAL je zkratka místního názvu pro Regionální unii svazu hospodářů pobřežních regionů Ekvádoru. Tyto farmářské rodiny patří k asi 5000 malorolníků v zemi, kteří dodávají asi 60% celkové produkce banánů. Vzhledem k lepší ceně a dlouhodobé spolupráci může docházet ke zlepšování pracovních i životních podmínek malých producentů. Dalším cílem UROCALu je „ekologizace“ produkce, což znamená upuštění od používání jedovatých herbicidů a pesticidů během pěstování banánů. UROCAL produkuje bio-banány, které jsou certifikovány podle EU-Bio-vyhlášky BCS a svazu Naturland.
</p>
<p>
<p>
</p>
<p>
<p>
Část Banafair banánů je pěstována 14 rodinami z malého městečka Las Palmas. Kromě jedné školy, kostela a stánku zde neexistuje žádná infrastruktura. vybavení rodin elektrickým proudem, pitnou vodou a sanitárním zařízením je velmi rozmanité a ne vždy je zajištěno. Na pozadí hospodářské krize v Ekvádoru a špatných cen konvenčních nákupčích znamená obchod s Banafair často jediný stabilní příjem těchto rodin.
</p>
<p>
<p>
</p>
<p>
<p>
V Ekvádoru existuje státní systém, který zaručuje minimální cenu banánů. Stát by tak měl farmářům zaručit minimální cenu 2,90 amerických dolarů za karton. Exportní firmy se však tohoto nařízení často nedrží a platí jeden dolar nebo i méně za karton. Farmáři z UROCALu dostávají od Banafair 5 dolarů za krabici banánů. Celkově to v ročním průměru znamená pro producenty dvojnásobek nebo trojnásobek běžné tržní ceny. Navíc dostává UROCAL 2 dolary na výdaje spojené s provozem spolku a na programy sociální a spojené s životním prostředím. Z těchto prostředků je v Las Palmas financován malý zdravotní program. Do programu mimo jiné patří: zřízení malé lékárny, školení o hygieně, zdravotní péči a výživě, okamžitá opatření pro zlepšení pitné vody a zřízení obecní zeleninové zahrady. K tomu je placen druhý učitel na místní škole.
</p>
<p>
<p>
</p>
<p>
<p>
Pro malé farmáře jako je David Romero znamená Spravedlivý obchod toto (citát):Spravedlivý obchod je nástroj, který nám umožňuje uskutečňovat harmonický rozvoj člověka i přírody (….). Spravedlivá cena umožňuje sociální rozvoj (….), díky kterému máme obranu proti nespravedlivým strukturám a společně můžeme vytvářet novou solidární ekonomiku.
</p>
<p>
<p>
</p>
<p>
<p>
<b><u>Zdroje:</u></b>
</p>
<ol type="1">
<li value="1"><p>
<p>
La Cosecha Mal Habida, Trabajo Infantil y obstáculos a la libertad sindival en las plantaciones bananeras de Ecuador, Informe de Human Right Watch.
</p>
<li value="2"><p>
<p>
Časopis Banafair, Dezember 2/2002
</p>
<li value="3"><p>
<p>
Banafair <a href="http://www.banafair.de">www.banafair.de</a>
</p>
<li value="4"><p>
<p>
UROCAL <a href="http://www.urocal.ec">www.urocal.ec</a>
</p>
</ol><p>
<p>
</p>
<p>
<p>
Překlad: Klára Hendlová, AREA viva o.s. - Sdružení pro ekologii a zemědělství,
</p>