V průběhu tohoto roku se u nás na veřejnosti výrazněji prosadila skupina organizací a jednotlivců zastupující v České republice koalici Social Watch – transnacionální síť neziskových organizací a skupin, která vznikla v roce 1995 jako reakce na závazky přijaté na konferencích pořádaných OSN v tomto roce: Světovém summitu o sociálním rozvoji v Kodani a Světové konferenci o ženách v Pekingu. Hlavními cíli, které si tato síť při svém vzniku stanovila, je tedy především monitorování a kritické zhodnocení dodržování závazků týkajících se sociálních práv, odstranění chudoby a prosazení genderové spravedlnosti, které byly přijaty většinou států. V následném vývoji se pak dalším opěrným bodem koalice staly Rozvojové cíle desetiletí. Ačkoli z organizačního hlediska tvoří základ sítě Social Watch jednotlivé národní koalice, dnes ve více než 70 zemích, a v tomto smyslu má síť podobu spíše mezinárodní, užší síťování probíhá v některých oblastech rovněž na regionální úrovni a přesah k transnacionalismu představuje i úsilí o komplexnější analýzy určitých témat publikované v každoroční světové zprávě, která bude letos částečně přeložena i do češtiny. Právě tato roční zpráva představuje jeden z hlavních jednotících pilířů celé sítě, která je jinak, z důvodu úsilí o co nejmenší hierarchičnost a co největší demokratičnost spolupráce, spíše volným sdružením odlišných aktérů.
Analytický i praktický potenciál představuje zejména propojení genderové dimenze globálních nerovností s důrazem na sociální práva a jejich dodržování a prosazování v globálním kontextu, což síti Social Watch umožňuje sledovat komplexní problémy týkající se chudoby a postavení žen ve společnosti, jejichž dynamiku není možné odhalit při sledování určitého procesu pouze skrze jednu z těchto perspektiv. Zároveň Social Watch vytváří určitou protiváhu diskursu práv dominantnímu v západní liberální tradici, který se spíše soustředí na občanská a politická práva a ponechává stranou práva sociální a kulturní. V tomto směru je rovněž velmi vítaným krokem viditelnější aktivita české koalice. Na adresu genderové zaslepenosti rozvojové spolupráce a rozvojových studií, jak jsou u nás praktikována, a naopak na adresu hlavního proudu feministických aktivit a genderových studií, která se u nás zaměřují většinou na majoritní populaci žen, se již snesla nejedna kritika, mimo jiné například článek Ondřeje Horkého v tomto čísle časopisu Gender, rovné příležitosti, výzkum. Social Watch, která se pohybuje na pomezí vědeckého výzkumu a občanského aktivismu, tak může v České republice začít éru větší otevřenosti ať už rozvojové problematiky k otázkám genderu, tak genderových studií k otázkám globálních nerovností.
Od svého vzniku si koalice Social Watch vytvořila pozici, která jí na globální úrovni otevírá dveře k jednáním různých komisí OSN i možnosti ovlivnění dalšího směřování OSN, některé segmenty koalice Social Watch se rovněž úspěšně prosazují na národní či regionální úrovni. Politické působení a vliv Social Watch tak postupně prostupuje všechny roviny politického rozhodování relevantní pro otázky sociálních práv a genderové spravedlnosti v současnosti. Centrum Social Watch sídlí v Montevideu v Uruguayi, odkud je koalice koordinována Institutem třetího světa (The Third World Institute) v čele s Robertem Bissiem. Jižní Amerika bude rovněž místem nejbližšího setkání a společné prezentace většího počtu zástupců jednotlivých členských organizací a skupin v rámci Světového sociálního fóra, při jehož založení v roce 2001 stála mezi jinými rovněž brazilská koalice Social Watch, které se uskuteční v Belému v Brazílii v lednu 2009.
Jednou z hlavních aktivit a nástrojů monitoringu Social Watch je prosazování alternativního „měření“ ne/úspěchů v naplňování jednotlivých závazků s ohledem na eliminaci chudoby a prosazování genderové spravedlnosti, zejména v protikladu k indikátorům prosazovaný Světovou bankou. Social Watch navrhla indikátor základních uschopňujících podmínek (Basic Capability Index) a indikátor genderové spravedlnosti (Gender Equity Index – GEI). Index genderové spravedlnosti byl pro rok 2008 vygenerován pro 157 zemí, přičemž pro 133 z nich bylo možné zhodnotit i vývoj za posledních 5 let. Index je postaven na porovnání relativní pozice žen ve vztahu k mužům v oblasti vzdělání (gramotnost a začlenění žen do primárního, sekundárního a terciárního vzdělání), socioekonomického postavení žen ve společnosti (míra ekonomické aktivity žen a rozdíl v příjmech mužů a žen) a jejich podílu na moci a společenském vlivu (míra zastoupení žen v politických orgánech, technických oborech a řídících pozicích) a je vyjádřen na škále 0 až 100 (100 vyjadřuje neexistenci rozdílů na základě pohlaví, nicméně nehodnotí celkovou míru vzdělanosti, ekonomické úrovně či politické participace). Simultánní posouzení těchto tří oblastí ukazuje na rozpojení progresu v oblasti postavení žen ve společnosti s ekonomickým vývojem v konkrétní zemi. Celosvětově se ukazuje jako největší problém podíl žen na společenském vlivu, následován jejich ekonomickým znevýhodněním. S ohledem na genderovou vyváženost dosahuje nejlepších výsledků oblast vzdělání, ovšem za podmínek, kdy vzdělání stále není dostupné velkému počtu dětí a pouze se snížila genderová disparita v přístupu ke vzdělání.
Česká republika je s hodnotou GEI 69 spolu s Kyprem, Čínou, Hondurasem, Peru a Brazílií na 52. místě a zároveň patří mezi země s klesající hodnotou indexu, tudíž mezi ty, kde se nerovnosti a disproporce v celkovém společenském postavení žen a mužů zvětšují. Tento výsledek však pouze v kontextu mezinárodního srovnání potvrzuje regresivní vývoj v oblasti genderové spravedlnosti, na který je jak neziskovým sektorem, tak vědeckou komunitou systematicky poukazováno již delší dobu. Nepřekvapivě Česká republika vykazuje nejhorší výsledek (43,4) v oblasti společenského vlivu žen (tj. zastoupení žen v politických a dalších mocenských pozicích v oblasti managementu a technických oborech), nicméně ani ekonomické postavení žen v ČR nedosahuje zdaleka úrovně genderové spravedlnosti (64). Zajímavou perspektivu také nabízí porovnání České republiky v kontrastu s některými zeměmi, které jsou u nás médii stereotypně prezentovány jako genderově opresivní. Například stejná hodnota indexu Číny či lepší výsledek hodnoty indexu v zemích jako například Rusko, Filipíny, Ukrajina či Kuba. Toto srovnání nelze samozřejmě zobecnit na celkovou společenskou situaci, nicméně jeho výpovědní hodnota o postavení žen ve srovnání s muži ukazuje na negativní společenský vývoj u nás, včetně úrovně (ne)demokratičnosti našeho společenského uspořádání, pokud je posuzováno i genderovou perspektivou.
Síť Social Watch se zasazuje výrazně za současnou kritiku politiky Světové banky, která svými programy v duchu liberalizace, privatizace a demontáže sociálního systému znemožňuje systematický boj proti chudobě a prosazení dodržování sociálních práv, která mají svou oporu v řadě mezinárodních úmluv, zejména Mezinárodní úmluvě o sociálních ekonomických a kulturních právech z roku 1976. Prostřednictvím strategií zaměřených na lokální (národní) vlády, regionální politiku či spolupráci se zeměmi G77 a dalšími subjekty v rámci OSN má Social Watch rovněž ambice fungovat jako globální protiváha k nadnárodním korporacím, na jejichž odpovědnost za porušování sociálních práv je v současnosti stále hlasitěji poukazováno. Budoucí vývoj je samozřejmě složité vykreslit v konkrétnějších konturách, nicméně postavení, které si koalice vybudovala v transnacionálním veřejném prostoru, otevírá další možnosti a potenciál v duchu hesla Světového sociálního fóra „jiný svět je možný“. Intenzivnější působení české koalice je tak více než vítaným oživením českého občanského prostoru.