Sociální solidární ekonomika – spravedlivější systém fungování hospodářství a společnosti je možný

Článek krátce představuje koncept sociální solidární ekonomiky (SSE). Kromě obecné charakteristiky zmiňuje také české tradice a souvislosti SSE. Podle autorky nabízí jednu z odpovědí na výzvy a krize  současného globalizovaného světa včetně nynější koronavirové krize.  Jako přednost sociální solidární ekonomiky příspěvek vyzdvihuje uspokojování širších potřeb jednotlivců i místních  komunit a větší ohledy na životní prostředí.

Článek původně vyšel v časopise FÓRUM sociální politiky 2/2020.

Financializace neboli nekontrolovaná expanze finančního sektoru do ostatních odvětví ekonomiky roste a liberalizace trhů pokračuje (navzdory některým trendům spojeným zejména s politikou současného amerického prezidenta Donalda Trumpa). Prekarizace práce, chudoba a špatné životní podmínky, problémy klimatické změny, znečištění životního prostředí, vymírání druhů, vyčerpávání přírodních zdrojů a války jsou smutnou realitou. Současný dominantní ekonomický systém usiluje o nekonečný růst a většina politik a strategií je nastavena podle toho. Hospodářská, sociální a ekologická krize jsou vzájemně propojeny –  aktuální pandemie COVID-19 a problémy, na které poukazuje a které prohlubuje, to jen potvrzují.

V důsledku těchto krizí ale také ožívá zájem o alternativní modely výroby, distribuce a spotřeby, které mohou mít zásadní význam při přechodu k solidárnějšímu a ekologičtějšímu přístupu.

Trojí prospěch

Sociální solidární ekonomika (SSE) stojí na principu trojího prospěchu: ekonomického, sociálního a environmentálního. Jedná se o aktivity, které nejsou zaměřeny pouze na tvorbu zisku, a proto vytvářejí mnohem více pozitivních externalit – pro lidi i přírodu.

Vymezení a definic sociální solidární ekonomiky existuje mnoho – má totiž hluboké kořeny v nejrůznějších vizích a historických formách vzájemné pomoci a spolupráce po celém světě. Pojítkem těchto různých představ mohou být hodnoty a principy, o něž se sociální a solidární ekonomika opírá: vzájemná pomoc a spolupráce, důraz na jiné než jen ekonomické potřeby,  hlubší chápání blahobytu, demokracie, sounáležitost, snaha o komunitní rozvoj a respekt k životnímu prostředí.

Existuje celá řada organizací fungujících na bázi SSE jako například družstva, obecně prospěšné společnosti, asociace, nadace a sociální podniky, které jsou zakotveny v komunitách, sází na upevňování sociálního kapitálu na místní úrovni či podporu sociálních inovací. Patří sem nejrůznější projekty a iniciativy, jako je komunitou podporované zemědělství (KPZ), sdílené bydlení, systémy místní směny (tzv. LETs - Local Exchange Trading System) a další způsoby výměny produktů a služeb na komunitní úrovni, charitativní obchody, společné opravny, recyklační a tvořivé dílny, různé restaurace, kavárny, bistra a cukrárny zaměstnávající znevýhodněné, družstevní noviny a nakladatelství a mnohé další. V Evropě najdeme zhruba 2 miliony organizací sociální solidární ekonomiky, které zaměstnávají přes 11 milionů lidí (zhruba 6 % pracující populace Evropské unie).[1]

České kořeny i současnost SSE

SSE má ale hluboké kořeny i u nás, třeba ve více jak 170leté historii spolkové činnosti a svépomocných iniciativ, na kterou můžeme navazovat. Sociální podnikání bylo v České republice dlouho vnímáno především jako zaměstnávání znevýhodněných, to se v posledních letech proměňuje a posouvá více směrem k sociální solidární ekonomice. Daří se to především díky nově vznikajícím podnikům a iniciativám, které ukazují a motivují, že to jde, ale také díky kampaním a osvětovým projektům a programům. Rozvoj sociální solidární ekonomiky je v současném prostředí důležité podpořit i veřejnými politikami. Například Francie má zákon o sociální solidární ekonomice již od roku 2014 – inspirace a příkladů je mnoho, Česká republika však stále nemá ani zákon o sociálním podnikání.

Lidé a iniciativy kolem nás dokazují, že opravdu existují a fungují alternativy, jež umožňují udržitelný život založený na vzájemné pomoci a solidaritě s lidmi i životním prostředím. To je ta správná společná cesta směrem k překonání zmíněných krizí.

Vybrané zdroje informací k sociální solidární ekonomice:

České sociální podnikání – projekt MPSV na podporu sociálního podnikání: https://ceske-socialni-podnikani.cz

RIPESS Europe – Evropská síť pro sociální solidární ekonomiku: https://www.ripess.eu/

socioeco.org – webové stránky s informacemi a zdroji k SSE: http://www.socioeco.org/index_en.html

TESSEA, z. s. – tematická síť pro sociální ekonomiku v ČR: http://www.tessea.cz

Bc. Karolína Silná (karolina@ekumakad.cz) je ředitelkou neziskové organizace Ekumenická akademie, z. s., Sokolovská 129/50, 186 00 Praha, Česká republika. Zaměřuje se na ekonomické alternativy a sociální solidární ekonomiku, dopady klimatické změny a klimatickou spravedlnost, lidská práva a rozvojovou problematiku, odstraňování chudoby a rovnost žen a mužů.