Praha, 25. června 2015 - Obchodní řetězce se dnes chlubí vším českým, ke svým českým dodavatelům se však chovají neeticky. Podle výzkumu nevládní organizace Ekumenická akademie se řetězce na českém trhu těší tak významnému postavení, že si mohou diktovat téměř jakékoli podmínky. Dodavatelé se jim téměř vždy podřídí, někdy i za cenu toho, že své zboží prodávají s minimálním nebo nulovým ziskem. Současné legislativní nastavení navíc dodavatele dostatečně nechrání. Tento trend zásadně ovlivňuje udržitelnost produkce potravin a jejich kvalitu.
Z výzkumu Ekumenické akademie vyplývá, že mnohé dodavatelské firmy jsou na řetězcích silně závislé. Prodej prostřednictvím řetězců je zásadní pro to, aby na trhu vůbec přežily. Pro 85 % českých domácností jsou totiž supermarkety hlavním místem nákupu potravin.
Obchodní řetězce ve velké míře využívají nerovného postavení vůči svým dodavatelům. To se projevuje na způsobu vyjednávání smluv, vynucování poplatků nebo tlakem na nižší ceny. Dodavatelé nemají možnost ovlivnit znění smluv, ty jsou často jednostranně výhodné pouze pro řetězce.
Řetězce přenášejí na dodavatelské firmy svá obchodní rizika (např. špatné naplánování objemu potravin pro promo akci) a své náklady (marketingový vývoj nových obalů pro privátní značku, stroje na výrobu obalů, propagace výrobků).
Supermarkety požadují stále vyšší bonusy, které dodavatelé platí, aniž by věděli, za co jsou, a aniž by jim byla za ně poskytnuta jakákoli protihodnota či benefit. Velkým problémem jsou i vysoké marže obchodních řetězců, které zkreslují představu zákazníků o reálné ceně zboží.
„Podle některých výrobců je kvůli tlaku firem nutné sahat i po méně kvalitních surovinách, především v oblasti nebalených a pultových potravin. Na maloobchodním trhu je také stále méně firem, přežijí jen ty velké. V konečném důsledku se tak můžeme kvůli praktikám obchodníků dočkat vyšších cen a mnohem menší rozmanitosti produktů,“ komentuje Barbora Mrázková z Ekumenické akademie.
Z výzkumu vyplývá, že český maloobchodní trh je velmi nepřátelský vůči malým a středním firmám a stále více se koncentruje okolo velkých hráčů. Kvůli nízkým výkupním cenám, ztrátám při neodebrání zboží, bonusům, zpětným platbám či pokutám není mnoho firem schopno generovat žádný zisk, popřípadě svoje zboží dotují. „Je potřeba, aby situaci dodavatelů řešila celoevropská pravidla, výrobci potravin by měli mít možnost anonymně si stěžovat a najít zastání. Regulace by se také měla týkat nejen evropských farmářů, ale například i pěstitelů kakaa, kávy nebo exotického ovoce z tzv. rozvojových zemí,“ říká Barbora Mrázková.