.jpg)
Praha 3. 3. 2016 - V rámci probíhající schůze PSP ČR proběhne první čtení návrhu zákona, kterým se zrušuje zákon o významné tržní síle. Jeho zrušení by však znovu posílilo pozici obchodních řetězců a ztížilo podmínky dodavatelům. Aby řetězce nevyužívaly neregulovaného prostředí v jiných zemích, je regulace naopak nutná i na evropské úrovni. Ekumenická akademie situaci dlouhodobě sleduje v rámci kampaní Za férové banány! a Pěstuj planetu, které usilují o lepší podmínky zemědělců u nás i v rozvojových zemích.
Návrh návrhu Zákona, kterým se zrušuje zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití předložili 7. 5. 2015 vládě poslanci Kalousek a Laudát a ta k němu vydala 4. 6. 2015 zamítavé stanovisko.
Zákon o významné tržní síle je důležitý právní nástroj, který řeší alespoň část problémů, které mají výrobci potravin s prodejem svých produktů zejména do velkých obchodních řetězců. Na konci roku 2015 byla schválena jeho dlouho očekávána novela.
Poslanci argumentují pro jeho zrušení tím, že koncentrace na trhu neexistuje a žádný z aktérů na trhu “není v postavení, které by umožňovalo jednostranně ovlivnit tržní podmínky”. Podle nich se současné problémy dodavatelů dají řešit v rámci soukromého práva. Neregulované prostředí také údajně přináší spotřebitelům výhody - nízké ceny a větší množství českých výrobků na pultech.
“Trh s potravinářskými a zemědělskými produkty je odlišný od jiných odvětví trhu a podle předchozích zkušeností regulaci ze strany státu do určité míry vyžaduje. Schválená novela by měla lépe vybalancovat vztahy mezi slabými dodavateli a silnými odběrateli, kterými jsou převážně obchodní řetězce a jejichž nekalé praktiky poškozují nejen řadu dodavatelů, ale také nás, spotřebitele, jimž je zvyšována cena, aniž by se adekvátně projevila na kvalitě potravin,” uvádí Pavel Svoboda, poslanec Evropského parlamentu, který vztah řetězců a dodavatelů sleduje.
Podle studie Incoma GfK však celkem 85 % lidí v ČR dělá hlavní nákupy v některém z maloobchodních řetězců, přičemž hypermarkety zůstávají nejsilnějším formátem českého obchodu. Jak v ČR, tak v dalších zemích EU jsou řetězce v takovém postavení, že mohou své dodavatele tlačit do nevýhodných obchodních podmínek a uplatňovat vůči nim neférové praktiky.
Využití soukromého práva při řešení sporů mezi dodavateli a odběrateli je rovněž problematické, protože nezaručuje stěžovateli (v tomto případě většinou dodavateli) anonymitu. Při prozrazení identity dodavateli hrozí riziko vylistování - řetězec s ním ukončí spolupráci klidně ze dne na den. Podle výzkumu Ekumenické akademie a podle výše uvedených údajů je přitom jasné, že pro výrobce potravin je prodej prostřednictvím řetězců zásadní, pokud nechtějí snižovat objem výroby a pokud se chtějí udržet na trhu.
Hon za nízkými cenami se ve všech odvětvích přenáší v rámci dodavatelského řetězce a obvykle nejhůře dopadne na ty nejslabší a nejméně chráněné, a negativně ovlivňuje jejich životní a pracovní podmínky. V případě pracovníků na plantážích s tropickým ovocem může jít například o šetření na ochranných pomůckách, které jsou přitom při časté práci s vysoce toxickými chemikáliemi extrémně důležité pro ochranu zdraví.
Evropská komise vydala 29. 1. 2016 stanovisko, ve kterém dává přednost vlastním snahám firem urovnat vztahy mezi dodavateli a odběrateli a regulaci doporučuje jednotlivým národním státům. Platforma firem, tzv. Supply Chain Initiative, ani její česká “pobočka”, Iniciativa pro férový obchod, ale na svém kontě zatím mnoho úspěchů nemají. V případě české Iniciativy dokonce nedošlo ani k žádnému podání podnětu. Podle zainteresovaných stran je hlavním problémem podobných snah to, že neprobíhají v anonymním režimu.
Ideálním řešením by byla společná regulace na úrovni všech států EU, aby měly řetězce i dodavatelé všude stejné podmínky. Řetězce totiž vyhrožují, že si budou hledat dodavatele v takových zemích, kde jsou podmínky neregulované, což jim umožní své dodavatele vydírat a zahánět do kouta.
Podobná prohlášení usvědčují řetězce, že to se svojí “láskou k Česku” nemyslí až tak vážně a jde jen o marketing, nikoli o součást společenské odpovědnosti daných firem. Jakmile se jim tu podnikání zkomplikuje, obrátí se jinam.
Ekumenická akademie sleduje téma v rámci kampaně Za férové banány! a Pěstuj planetu. Kampaně usilují o to, aby měli čeští zákazníci možnost dát v obchodě přednost etickým variantám výrobků, a propagují fair trade jako současnou nejlepší alternativu. Kampaň se zároveň zasazuje o to, aby se případná evropská regulace síly obchodních řetězců týkala i mimoevropských dodavatelů, z tzv. rozvojových zemí. Zároveň prosazují udržitelné a férové vztahy mezi odběrateli a dodavateli potravin.