Zpracovatelé kávy, obchodníci, pěstitelé kávy a nevládní organizace rozpracovali v rámci iniciativy „Common Code for the Coffee Community“ koncept mechanismů, podle nichž má být káva uváděna na trh. Takzvaná Iniciativa 4C má za úkol zlepšit sociální, ekologické a hospodářské standarty. Jak bylo uvedeno při představení Iniciativy v září 2007 v Berlíně, mezi její kritéria patří ochrana ekologické rozmanitosti, zvýšení efektivity v dodavatelském řetězci, zajištění lepších sociálních podmínek pro pěstitele kávy a povinnost průmyslu odebírat její vzrůstající množství.
Iniciativa 4C, jež chce při uvádění kávy na trh zohledňovat sociální a ekonomické standarty, si vytýčila jeden velký cíl: v roce 2015 by mělo 50 % celosvětové produkce kávy splňovat kritéria 4C. V současné době je splňuje pouze 3,5 % celosvětové nabídky kávy, ovšem na Iniciativě se podílí už více než 50 % subjektů zainteresovaných v kávovém sektoru, jak informuje Iniciativa. Iniciativa nabízí v letech 2007 a 2008, které byly vyhlášeny roky kávy, 50 tréninkových a vzdělávacích kurzů pro producenty a školitele ve dvanácti zemích světa.
Tato akce představuje velký přínos v boji proti chudobě a v ochraně životního prostředí, jak se vyjádřila německá státní sekretářka Karin Kortmann. Díky kávě je existenčně zajištěno 25 milionů malopěstitelů a jejich rodin. Mnoho zemí je odkázáno na příjem deviz plynoucích z obchodu s kávou.
Po kávové krizi v roce 2001 světové ceny kávy velice stouply. V roce 2006 dosáhly kávové produkty v odběratelských zemích obratu 40 miliard dolarů. Země exportující surovou kávu dosáhly naproti tomu zisku pouze sedm až osm miliard dolarů, jak se praví v jedné z právě zveřejněných studií Oxfamu. Zisk pěstitelů kávy ze nárůstu cen této plodiny byl minimální a zemědělci dále živoří na hranici životního minima. Rozhodující vliv na ceny surové kávy mají velké koncerny, ovládající 50 % světového obchodu.
Špatný krok
Mnozí obchodníci spravedlivého obchodu ovšem pokládají Iniciativu 4C za špatnou odpověď na problémy pěstitelů kávy. Standarty na nízké úrovni slouží kávovému průmyslu jako marketingové nástroje, přitom na sebe nebere žádné závazky vůči 25 milionům zemědělců pracujících na plantážích. Ten nejdůležitější aspekt, mzdu pěstitelům, iniciativa pomíjí nebo nechává otevřen. Organizace zabývající se spravedlivým obchodem naproti tomu garantují pevnou minimální cenu.