czspenderu
Ekumakad.cz ›› Témata ›› Vysvědčení z boje proti chudobě
 
 

f_icon.svg.png youtube.svg Instagram

Fair & Bio obchod

pestujplanetu_logo_web.png

logo-bananas-sub_cz_yellow1.jpg

susy_logo_whiteclaim_background_small-2-.jpg

mcf_logo_print.jpg

 

Spolupracujeme:

 

Vysvědčení z boje proti chudobě

8. 9. 2005 - Petr Lebeda
Nebývá zvykem rozdávat vysvědčení na začátku školního roku. Příští týden si však svět bude v New Yorku vystavovat účet za plnění osmi úkolů, jejichž společným jmenovatelem je to, jak se mu daří potírat chudobu. Co se změnilo od roku 2000, kdy 191 zemí slavnostně připojilo svůj podpis pod tzv. Rozvojové cíle tisíciletí?

Již dnes se odborníci shodují, že ze světového summitu si málokdo přiveze vyznamenání. Přes miliardu lidí stále žije v podmínkách, které neumožňují svobodný a bezpečný život. Přes tři miliony lidí každoročně prohrává svůj boj s pandemií HIV/AIDS. Kvůli podvýživě ztrácí každých pět vteřin možnost jakékoliv další volby jedno dítě a kvůli následkům problémů spojených s těhotenstvím každou minutu zemře jedna žena.

Přesto za posledních pět let došlo k posunu nejen v tom, že máme k dispozici daleko více statistik o tom, co nedostatek zdravotní péče, vzdělání či neutuchající kácení tropických pralesů způsobují. Rozvojové cíle tisíciletí spustily vlnu globální mobilizace a mění náhled na kořeny chudoby a na cesty, jak z ní ven.

Ačkoliv žádný důvod ke spokojenosti není, na půdě OSN zazní i povzbuzující zprávy. Brožura Rozvojové cíle tisíciletí kampaně Česko proti chudobě ukazuje, že celosvětově se zlepšil přístup k vodě. Dětskému fondu OSN (UNICEF) se podařilo zdvojnásobit počet protimalarických sítí v ohrožených oblastech. Míra dětské úmrtnosti se snižuje ve všech rozvojových zemích vyjma Společenství nezávislých států. Úspěchy zaznamenaly i některé regiony či jednotlivé země. Jihovýchodní Asie je na dobré cestě. V Thajsku a Ugandě se snížil výskyt viru HIV.

Řada ukazatelů však globálně stagnuje či se zhoršila. Většině afrických zemí se nejspíš nepodaří vůbec splnit žádné rozvojové cíle. I na ostatních kontinentech pak přetrvávají hluboké rozdíly v jejich naplňování a rozsáhlé „kapsy“ absolutní chudoby bez zjevného obratu k lepšímu.

Vedoucí Projektu tisíciletí a zvláštní poradce Kofi Annana pro Rozvojové cíle tisíciletí Jeffrey Sachs napsal pro březnové vydání časopisu Time: „Přednášet umírajícím o tom, že měli se svým životem naložit lépe, není k ničemu. Našim úkolem je spíše pomoci jim dostat se na žebřík rozvoje, pomoci jim došlápnout aspoň na tu spodní příčku, ze které už mohou šplhat výš sami.“

Představitelé nejbohatších ekonomik světa na svém červencovém summitu v Gleneagles také myšlenku rozvojové spolupráce podpořily. Africe přislíbily do roku 2015 zdvojnásobení oficiální rozvojové pomoci a 18 z nejvíce zadlužených ekonomik světa okamžité oddlužení u vybraných multilaterálních věřitelů v hodnotě 40 miliard dolarů.

Nemalou zásluhu na tom má tlak globální a především britské občanské společnosti, která koordinovanou kampaní prosadila problematiku boje proti chudobě a klimatické změně na agendu britského předsednictví skupiny G-8 a EU, jež velmi stojí o dominantní postavení na newyorském summitu. Rozvojové cíle tisíciletí tak propojily aktivity vládní, mezivládní i nevládní.

Právě nevládní mobilizace pod hlavičkou Globální výzvy k akci proti chudobě (GCAP) vnesla do tradičně rozvojové problematiky rozměr širších, ekonomických souvislostí, které jsou jinak v cílech OSN obsaženy pouze okrajově v posledním osmém cíli. „Rozvojová pomoc se míjí účinkem, pokud jedna ruka pomáhá a druhá potápí“, konstantuje na konto nesourodé politiky EU analytik evropských Přátel Země Martin Konečný.

Jak uvádí organizátoři britské kampaně Make Povery History: „Lidi neudržuje v hořké, neúprosné chudobě náhoda anebo smůla. Jsou to opět faktory pod lidskou kontrolou jako nápadně nespravedlivý obchodní systém, dluhové břemeno tak velké, že dusí každou vyhlídku na zotavení, a nedostatečná a neefektivní pomoc.“

Ekonomický konsensus se od roku 2000 posunul více směrem k názoru, že volný obchod není univerzálním všelékem na chudobu, zejména není-li doplněn investicemi do infrastruktury a lidského kapitálu, institucionálním rozvojem či širší společenskou a ekonomickou stabilitou. Nicméně spravedlivější obchod, který se prakticky i u nás prosazuje např. pod značkou FairTrade, a oddlužení mohou pro chudé udělat více než oficiální rozvojová pomoc.

„Zatímco při splnění svých slibů ze summitu v Gleneagles by pomoc zemí G-8 mohla dosáhnout do deseti let 100 miliard dolarů ročně, dluhová služba chudých zemí činí 370 miliard dolarů ročně“, tvrdí ve své studii o možnostech financování rozvoje Peter Wahl z německé nevládní organizace WEED.

Jiří Silný, ředitel Ekumenické akademie Praha pak dodává: „Reálné oddlužení, které letos v létě nabídli ministři financí skupiny G-7 podskupině nejvíce zadlužených zemí, představuje pouze zhruba měsíční výdaje vyspělých zemí na zemědělské dotace. Od května 2004 se dotace na evropské vývozy nadbytečné produkce nechtěných potravin, které pak podkopávají živobytí drobným farmářům v nejchudších zemích, platí i z kapes českých daňových poplatníků.“

Každoroční obrat světového zemědělského obchodu představuje 670 miliard dolarů a celkový obchod mezi bohatými a chudými zeměmi a chudými zeměmi navzájem pak 2 biliony dolarů. Podle odhadů renomované mezinárodní organizace Oxfam by o pouhé procento vyšší podíl rozvojových zemí na světovém obchodu pozdvihl z chudoby na 128 miliónů lidí.

Avšak těm opravdu nejchudším ekonomikám další přístup na trhy bohatých zemí, jehož je Oxfam zastáncem, příliš nepomůže. Kvůli zaostalým technologiím, absenci infrastruktury, slabé produktivitě, pochybným standardům kvality, korupci a byrokracii jejich vývozům dnes ani levná pracovní síla při bezcelním přístupu nezaručuje, že se objeví na regálech obchodů v bohatých zemí, natož že budou konkurenceschopné.

I Česká republika si – půl druhého roku po vstupu do elitního klubu evropských zemí – má možnost změřit jeden důležitý rozměr své vyspělosti. Jaké je její vysvědčení?

Kampaň Česko proti chudobě se snaží poukázat na to, že dobrá rozvojová pomoc je nezbytná, ale nikoliv dostačující. Obrovská vlna solidarity, jež se zvedla po pustošivém tsunami, dokazuje, že bohatý svět, včetně ČR dokáže zorganizovat působivou humanitární pomoc. Koordinovaný tlak na politiky nejsilnějších ekonomik ukazuje, že bohatý svět dokáže mobilizovat nové zdroje i na střednědobou rozvojovou spolupráci a oddlužení.

Avšak kudy vede dlouhodobá cesta z „tichého tsunami“, které Afrika a další nejchudší regiony světa prožívají každý měsíc? Změnit pravidla mezinárodního obchodu je daleko těžší než jednorázové navýšení pomoci či odpis dluhů. Nadcházející summit v New Yorku a zejména prosincová konference WTO v Hong Kongu prozradí, zda se podaří nastartovat konec chudoby nastolením systematičtějšího přístupu.

Autor, koordinátor kampaně Česko proti chudobě, je ředitelem Pražského institutu pro globální politiku – Glopolis.

 

 
 
 
Ekumenická akademie

Sokolovská 50
186 00 - Praha 8 - Karlín
tel./fax: +420 272 737 077
ekumakad@ekumakad.cz
www.ekumakad.cz
IČ: 638 36 009